Sexuální závislost "není skutecnou poruchou"

Filantéri mohou potrebovat novou omluvu pro mimomanzelské zálezitosti. Nová studie od vedcu z UCLA odhalila, ze sexuální "závislost" nemusí být nic jiného nez silná sexuální touha.

Studie, která byla nedávno zverejnena v roce 2006 Socioafectivní neurovedy a psychologie, meli vedci merení mozkových reakcí "hypersexuálních" jedincu, kterí meli problémy s regulací jejich reakcí na sexuální obrazy. Výsledky ukazují, ze individuální reakce mozku nebyly spojeny s úrovní hypersexuality, ale spíse se sexuální touhou.

Americká psychiatrická asociace úmyslne vyloucila "sexuální závislost" z posledního vydání psychiatrického pruvodce pro diagnostiku dusevních poruch - Diagnostický a statistický manuál dusevních poruch (DSM-5) - coz je fakticky zneplatnením jako oficiální porucha.

Nicole Prouse, hlavní autor studie, ríká:

Potenciálne je to dulezitý nález. Je to poprvé, co vedci studovali odpovedi na mozku konkrétne u lidí, kterí identifikují, ze mají hypersexuální problémy. "

Celkem bylo studováno celkem 52 lidí, 13 zen a 39 muzu, z nichz kazdý hlásil, ze má problémy "regulovat jejich vizuální sexuální podnety". Výzkumníci ukázali jednotlivcum 225 barevných obrázku, které spadají do ctyr kategorií:

Mapa hlav, zobrazující topografický rozdíl (barva) a statistický rozdíl (cernobílý), znázornuje ruzné odpovedi P300 na kazdou kategorii. (Zdroj: Socioafectivní neurovedy a psychologie).

• Príjemné sexuální
  muz a zena "interagující prostrednictvím sexuálních aktivit"
• Príjemné non-sexuální
  cinnosti, jako je parasutismus
• Neutrální
  jednoduché portréty, napríklad
• Nepríjemný
  napríklad zmrzacení tela.

Zatímco jednotlivci prohlízeli obrazy, vedci shromázdili údaje o mozkové vlne, konkrétne reakce související s událostmi, pomocí elektroencefalografie (EEG).

Vedci meli nejvetsí zájem o vysetrování toho, co se stalo priblizne 300 milisekund po zhmotnení kazdého obrazu - známého jako odpoved "P300". Toto opatrení se tradicne pouzívá ve studiích zahrnujících závislost a impulzivní chování. Podle studie je reakce P300 vyssí, kdyz clovek vidí neco zvláste zajímavého.

Vedci predpovídali, ze reakce jednotlivcu P300 na sexuální obrazy by se projevily, protoze jejich reakce na sexuální snímky byla popsána jako závislost. Ale výzkumníci nasli namísto toho, ze odpovedi P300 nebyly spickou nebo poklesem vzhledem k závaznosti hypersexuality jednotlivcu.

Nicole Prouse ríká:

"Reakce mozku na sexuální obrázky nebyla predpovezena zádným ze trí dotazníku o hypersexualite."

"Odpoved na mozku se týkala pouze míry sexuální touhy. Jinými slovy, zdá se, ze hypersexualita nevysvetluje reakce mozku na sexuální obrazy, jako by jen mela vysoké libido."

Autori studie poznamenávají, ze existují dusledky pro pochopení hypersexuality jako vysoké touhy, spíse nez poruchy. Mnoho vztahu utrpelo v dusledku takzvaných sexuálních závislostí, takze je dulezité pochopit, jak lze rídit reakce na sexuální podnety.

V roce 2012 jedna z kolegu spolecnosti Nicole Prouse v UCLA provedla studii, která je v rozporu s jejími zjisteními, coz naznacuje, ze závislost na sexu je legitimní dusevní porucha. Prouse vsak poznamenává, ze studie nepouzívala biofyziologické údaje, jako její.

Dodává: "Pokud by nase studie mohla být replikována, tato zjistení by predstavovala velkou výzvu pro stávající teorie sexuální závislosti."