Vázná dusevní nemoc zvysuje riziko rakoviny a zranení

Nová studie, zverejnená v casopise tohoto mesíce Psychiatrické sluzby, naznacuje, ze riziko vzniku rakoviny je 2,6 krát vyssí u tech, kterí trpí váznou dusevní chorobou, jako je bipolární porucha, oslabující deprese nebo schizofrenie.
Nový výzkum spolecnosti Johns Hopkins upozornuje na to, zda jsou pacienti s váznými dusevními chorobami dostatecne vysetrováni na rakovinu a dostávají preventivní péci, která je spojena s rizikovými faktory rakoviny, jako je kourení.
Vedoucí výzkumný pracovník Gail L. Daumit, MD, MHS, docent medicíny a psychiatrie na Lékarské fakulte Univerzity Johns Hopkins prohlásil: "Zvýsené riziko je urcite tam, ale nejsme si zcela jisti, proc. "Jsou léceni?" "Neco se deje."
Daumit objevil v samostatné studii, která byla uvedena v minulém mesíci v casopise Prevence zranení, ze ti, kterí trpí váznou dusevní chorobou, meli o 50% vyssí riziko, ze skoncí v nemocnici pro nouzové ci luzkové oddelení kvuli zranení nez obycejná populace, a ze jejich úmrtnostní riziko úmrtí z jejich úrazu melo tendenci být priblizne 4,5krát vyssí.
Podle spolecnosti Daumit asi 5% Americanu trpí váznými dusevními chorobami a existují dukazy o tom, ze mají dve az trikrát vetsí pravdepodobnost, ze zemrou predcasnou smrtí, ve srovnání s temi, kterí nemají zádné psychické problémy. Daumit pokracuje v tvrzení, ze malé procento tohoto vyssího rizika muze být zpusobeno vyssím nebezpecím sebevrazdy a viktimizace vrazd u techto lidí. Tyto faktory vsak nevysvetlují vetsinu rozdílu. Hlavní prícinou úmrtí je rakovina a kardiovaskulární onemocnení, která je totozná s hlavními prícinami pro osoby bez závazné dusevní nemoci.
Daumit, praktický internista, verí, ze lidé s váznými dusevními chorobami "padají praskliny".
Ve své první studii Daumit a její tým vyhodnotili data od 3 317 príjemcu Marylandu Medicaidu se schizofrenií a bipolární poruchou, aby zjistili, kdo z techto lidí vyvinul rakovinu a který typ mezi lety 1994 a 2004. Ve srovnání s obecnou populací zjistili, ze schizofrenní pacienti meli 4.5 vyssí riziko vzniku rakoviny plic a 3,5násobné riziko vzniku kolorektálního karcinomu, zatímco riziko vzniku rakoviny prsu bylo témer trikrát vyssí. Rizika pro vsechny tri typy rakoviny byly podobné u lidí, kterí byli bipolární. Tým nezjistil zádné etnické rozdíly v tom, kdo rozvinul rakovinu v této skupine, která mela prumerný vek 42 az 43 let.
Daumit verí, ze kourení muze být jedním z duvodu vyssího rizika rakoviny plic, protoze více lidí s váznými dusevními chorobami má tendenci kourit. Pokud jde o vyssí riziko rakoviny prsu v této populaci, Daumit se domnívá, ze to muze být zpusobeno skutecností, ze schizofrenní a bipolární zeny mají mensí pravdepodobnost, ze budou mít deti, vzhledem k tomu, ze se domnívá, ze mít deti snizuje riziko vzniku rakoviny prsu. Navíc je známo, ze nekteré psychotropní léky zvysují hladinu hormonu prolaktinu, coz je také spojeno s rakovinou prsu. Nadále ríká, ze riziko kolorektálního karcinomu muze být spojeno s faktory zivotního stylu, jako je nedostatek fyzické aktivity, kourení a konzumace nedostatecného ovoce a zeleniny.
Podle spolecnosti Daumit je zapotrebí dalsího výzkumu, který zkoumá úlohu, kterou mají behaviorální a farmakologické faktory pro zvýsené riziko rakoviny u osob s vázným dusevním onemocnením a do jaké míry jsou tito lidé vhodne vysetrováni proti rakovine a léceni. Vyzývá poskytovatele dusevního zdraví a lékare primární péce, aby spolupracovali na podpore screeningu a na snízení modifikovatelných rizikových faktoru, jako je kourení u této populace.
Ve druhé studii spolecnosti Daumit tým vyhodnotil podobné údaje Maryland Medicaid od roku 1994 do roku 2001, aby hledal jiné vzorce. Zjistili, ze z 6,234 vázne dusevne nemocných 43% navstívilo pohotovostní oddelení nemocnice nebo bylo prijato do nemocnice se zranením behem sedmiletého období. Dále z tech úcastníku studie, kterí utrpeli zranení, bylo 42% zraneno jednou, zatímco 23% bylo dvakrát zraneno a 25% bylo zraneno 3-5krát. Deset procent zranených vázne dusevne nemocných pacientu bylo sest nebo vícekrát zraneno.
Nejcastejsími úrazy mezi úcastníky studie byly povrchní zranení, otevrené rány a vyvrtání, zatímco popáleniny a otravy byly nejméne casté zranení.

Zjistení ukazují, ze osoby se závazným dusevním onemocnením mají vyssí riziko úmyslného a neúmyslného zranení a ze vetsina zranení se zdá být v souladu s mensím násilím a pády.
Závazne dusevne nemocní lidé mají také vyssí tendenci trpet problémy souvisejícími se zneuzíváním návykových látek. Pod vlivem drog nebo alkoholu mohou problémy zvýsit riziko zranení, stejne jako na míste, kde se prodávají nelegální drogy. Daumit vsak uvádí, ze míra zneuzívání látek nevysvetluje celé vyssí riziko.
Dále tvrdí, ze dalsím rizikovým faktorem muze být nízký spolecensko-ekonomický status, nebot je to také spojeno s dusevními chorobami a rizikem úrazu. Daumituv tým dodává, ze environmentální rizikové faktory spojené s chudobou, které tem, kterí mají závazné dusevní nemoci s vyssím rizikem zranení, zahrnují nebezpecné bydlení a spatne udrzované ctvrti. Napríklad dum bez príslusných zábradlí, aby se zabránilo pádu a ctvrtí, které nemají chodníky.
Daumit ríká: "Stejne jako tato populace má dalsí zdravotní rizika, zranení vyzadující akutní lékarskou péci na pohotovostním oddelení je bezné a meli bychom to vzít v úvahu, kdyz se díváme na celkovou péci o pacienta."
Dospela k záveru, ze lékari si musí být vedomi rizika zranení, kdyz radí vázne pacientum s dusevním onemocnením a jejich pecovatelum a doporucuje, aby pecovatelé vznesli otázku, ze nosí jízdní kola nebo motocyklové helmy, zabranují pádum a bezpecné skladování strelných zbraní. Daumit dodává, ze lékari by meli rovnez posoudit a resit vedlejsí úcinky zpusobené psychotropními léky, vcetne závratu, které by mohly být prícinou neúmyslného zranení.
Napsal Grace Rattue

Genetické stopy pro jasnejsí mozky po veku 45 let

Vedci identifikovali cást naseho genetického kódu spojeného s mocí mozku zpracovávat informace, v tom, co ríkají, ze je prvním takovým spojením, které bylo nalezeno v lidském genomu. Výkon mozku je ovlivnován nasimi geny - tato studie identifikuje jednu spojenou s druhy myslenkové rychlosti. Rychle promyslená agility ve stredním a pozdejsím zivote byla testována a spojena s oblastí nasí genetické látky v blízkosti genu, který autori ríkají, ze jiz byla spojena s autismem a osobností.

(Health)

Reyeuv syndrom: Co potrebujete vedet

Obsahy Príciny Symptomy a komplikace Rizikové faktory Lécba Reyeuv syndrom je vzácná porucha, která muze zpusobit vázné poskození vsech orgánu tela, ale predevsím mozku a jater. I kdyz se to muze objevit u lidí v jakémkoli veku, je nejcastejsí u detí ve veku 18 let nebo mladsích a je zvláste casté u detí ve veku od 4 do 12 let.

(Health)