cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Vázné zdravotní rizika mezi policejními dustojníky kvuli stresu

Ve zvlástní edici tohoto mesíce Mezinárodní zurnál nouzového dusevního zdraví, Vedci z buffalské univerzity zjistili, ze kazdodenní psychologický stres, který policie nabízí, musí kazdodenne vydrzet, vystavuje jim znacne vyssí riziko pro ruzné dlouhodobé fyzické a dusevní zdravotní úcinky - ve srovnání s temi v obyvatelstva.
Hlavní resitel John Violanti, profesor sociální a preventivní medicíny na UB School of Public Health and Health Professions, komentoval petiletou vedeckou studii "Buffalo Cardio-Metabolic Occupational Police Stress (BCOPS)": Jedná se o jednu z prvních studií zalozených na policejní populaci, která vyzkousela souvislost mezi stresem policejního dustojníka a psychologickými a zdravotními výsledky, "ríká agentura National Health Institutions.
Na základe rozsáhlých a dukladných lékarských testu je studie BCOPS integrována do sirokého spektra psychologických, fyziologických a subklinických stresových opatrení a umoznuje korelace mezi pracovním stresem a stresovými biomarkery, které mohou potenciálne vykazovat nepríznivé výsledky dusevního a telesného zdraví.
Studie odhaluje vazby mezi denními stresovými faktory policejní práce a nespavostí, sebevrazdou, obezitou, rakovinou a ruznými obecnými zdravotními rozdíly, které policie nabízí, ve srovnání s obycejnou populací.

Studie byla zahájena z duvodu predpokladu, ze denní stresové faktory, které policisté pri práci trpí, jako jsou nebezpecí, vysoké nároky a vystavení lidské bíde a smrti, prispívají k vyssímu riziku kardiovaskulárních onemocnení a dalsích chronických zdravotních následku .
Violanti, bývalý státní zástupce z New Yorku, vysvetlil: "Chteli jsme krome stresu vedet, jaké jsou dalsí faktory, které vedou ke vzniku kardiovaskulárních onemocnení v policii?"
Témer polovina, tj. 46,9% dustojníku, kterí se úcastnili studie BCOPS, vykonával nedenní posun ve srovnání s pouhými 9% pracujících v USA. Jeden z jejich zjistení ukázal, ze práce na smeny prispívá ke zvýsení metabolického syndromu, coz je kombinace príznaku, jako je abdominální obezita, hypertenze, inzulinová rezistence, mrtvice a diabetes 2. typu.
Violanti komentuje: "Zjistili jsme, ze jako skupina mají dustojníci, kterí pracují v noci, vyssí riziko metabolického syndromu nez ti, kterí pracují denní posuny."

Studie zahrnovala 464 policejních dustojníku a zjistení odhalily, ze ve srovnání s 32% obycejné populace bylo 40% policejních nabídek obézních a více nez 25% trpelo metabolickým syndromem ve srovnání s 18,7% obycejné populace. Navíc, mezi temi, kterí mají nejvyssí úroven stresu hláseného na vlastní pest, byli zeny dustojníci ctyrnásobne vyssí pravdepodobnost spatné kvality spánku a muzstí dustojníci meli sestkrát vyssí pravdepodobnost, ze budou mít spatný nocní spánek.
Krome toho meli dustojníci vyssí riziko vzniku Hodgkinova lymfomu a rakoviny mozku po 30 letech sluzby. Tým také zjistil, ze míra sebevrazdy u pracovních dustojníku byla vyssí nez 8 hodin ve srovnání s dustojníky v duchodu nebo ti, kterí opustili policejní síly.
Violanti ríká: "Toto zjistení zpochybnuje spolecný predpoklad, ze odloucené nebo dustojní dustojníci jsou vystaveni zvýsenému riziku sebevrazdy." Zduraznuje vsak, ze úsilí o prevenci sebevrazd je stále dulezitým pozadavkem jak pro aktivní, tak pro dustojníky.
Výsledky studie BCOPS ukazují, ze samotná policie muze vystavit dustojníky skodlivým zdravotním rizikum.
Violanti ríká: "Zdravotní rozdíly jsou obvykle definovány socioekonomickými a etnickými faktory, avsak zde máte zdravotní rozdíly zpusobené zamestnáním, coz zduraznuje potrebu rozsírit definici zdravotních rozdílu i na povolání."
Dodává, ze navzdory skutecnosti, ze policisté mají zdravotní pojistení, kultura policejní práce casto vede proti cíli zlepsení zdraví. Violanti vysvetluje: "Policistní kultura nevypadá príznive na lidi, kterí mají problémy. Nejen ze jste mel být nadlidský, pokud jste dustojník, ale obáváte se, ze budete zádat o pomoc."
Vysvetluje, ze policisté, kterí priznávají, ze trpí chronickým onemocnením nebo zdravotním problémem, mohou ztratit svuj financní status, odbornou povest nebo obojí a budou pokracovat:

"Máte-li onemocnení srdce, nemusíte se vrátit na ulici, to je opravdová hrozba. Pokud pujdete na poradenství v oblasti dusevního zdraví, mozná nebudete povazováni za propagacní akce a vase kolegy a nadrízené vás mohou být zdeseni. V nekterých prípadech muze být vase zbrane odebrána, takze existuje skutecný strach, ze pujdete o pomoc. "

Violanti ríká, ze odpoved by mohla být zmena výcviku dustojníku v policejních akademiích, aby mohli aspiracní dustojníci pochopit symptomy stresu a jak je lécit.
On pridává:
"Policajtí rekrutenti potrebují obdrzet ockování proti stresu.Pokud vám reknu, ze poprvé uvidíte mrtvé telo nebo zneuzívané díte, ze je normální pocit stresu, budete lépe schopni se s nimi vyporádat; tento typ výcviku vás inokuluje tak, ze kdyz k tomu dojde, budete lépe pripraveni. Soucasne musí být strední a vyssí vedení v policejních oddeleních vyskoleno, jak prijímat dustojníky, kterí zádají o pomoc a jak se ujistit, ze dustojníci se nebojí pozádat o pomoc. "

Violanti a jeho tým chválí ty, kterí spolupracovali ve studii, a ríkali: "Tato studie by nebyla mozná bez spolupráce administrativy Buffalo policejního oddelení, policie Benevolent Association a výjimecných muzu a zen Buffalo policejního oddelení. díky tem, jak se tesíme na nase následné studium. "
Napsal Petra Rattue

Jaký je dukaz, ze kurkuma lécí cukrovku?

Jaký je dukaz, ze kurkuma lécí cukrovku?

Obsah kurkuma a medicína Úcinnost Rizika, úvahy a vedlejsí úcinky Výhled Turmeric byl po staletí pouzíván jak v potravinách, tak v lékarství. Predpokládá se, ze korení má mnoho výhod pro lidské telo. Ale mohl by kurkuma být nový nástroj, který by pomohl zvládnout cukrovku? Kurkuma je obecný název pro koren Curcuma longa.

(Health)

Strava se stále casteji vyuzívá jako mechanismus sebevrazdy u mladých lidí

Strava se stále casteji vyuzívá jako mechanismus sebevrazdy u mladých lidí

Ve zpráve, která zkoumá sebevrazedné trendy u lidí ve veku 10-24 let, Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhalila, ze míra sebevrazd po udusení dramaticky vzrostla od roku 1994, zejména u zen. Úzkost se nyní stala nejcastejsím sebevrazedným mechanismem u zen ve veku 10-24 let.

(Health)