"Citliví lidé" vykazují zvýsenou aktivitu v mozkových oblastech souvisejících s empatií

Psychologové z Univerzity Stony Brook, NY, naznacují, ze asi 20% populace je geneticky predisponováno k vetsímu povedomí a empatii. Nyní v nové studii zkoumají, které oblasti mozku jsou v této veci zahrnuty. Publikují své poznatky v casopise Brain a chování.

Dr. Elaine Aronová z Stony Brook tvrdí, ze asi 20% populace jsou "vysoce citliví lidé" (HSP), kterí projevují zvýsené povedomí o jemných podnetech - at kladných ci negativních - a dukladneji zpracovávají informace.

Prozkoumat, zda tyto znaky mohou být spojeny s identifikovatelným chováním, geny, fyziologickými reakcemi a vzorkami mozkové aktivity, doktor Aron a spoluautor Dr. Arthur Aron vyuzili funkcní zobrazování magnetickou rezonancí (fMRI) k vysetrení mozkových skenu jedincu HSP.

Tým naskenoval mozky 18 zenatých jedincu, nebot temto úcastníkum byly ukázány fotografie smutných ci smutných tvárí. Tváre bud patrily k lidem, kterí byli subjekty cizí, nebo byli tvárí svých manzelu nebo manzelky.

Dva lékari Dr. Arons popisují nálezy týmu:

"Zjistili jsme, ze oblasti mozku spojené s povedomím a emocí, zejména v tech oblastech spojených s empatickými pocity, u vysoce citlivých lidí ukázaly podstatne vetsí prutok krve do príslusných oblastí mozku, nez bylo videt u jedincu s nízkou citlivostí behem období 12 sekund kdyz si prohlízeli fotky. "

"Jedná se o fyzické dukazy uvnitr mozku, ze vysoce citliví jedinci reagují zvláste silne na sociální situace, které vyvolávají emoce, v tomto prípade tváre jsou stastné nebo smutné," dodávají.

Zvýsená aktivita v oblastech mozku spojená s vedomím a empatií

Kdyz úcastníci, kterí byli povazováni za vedce za HSP, videli fotografii svého manzela, projevili dokonce vyssí mozkovou aktivitu - s nejvyssí aktivací vseho, co se vyskytlo, kdyz se úcastník podíval na obrazy svého manzela s úsmevem.

Výzkumníci zjistili, ze oblasti mozku, které vykazují nejvetsí aktivitu, jsou ty, které souvisejí s vedomím, zpracováním senzorických informací, plánováním akcí a empatickou reakcí - z nichz mnohé se podílejí na "zrcadlovém neuronovém systému".

O rok pozdeji byla vetsina subjektu znovu skenována a vedci pozorovali identické reakce na predchozí test.

Podle výzkumníku výsledky fMRI potvrzují, ze nejen HSPs jsou vysoce ladeni do svého prostredí, ale také tyto zvýsené povedomí a emocionální citlivost jsou vlastnictvím této skupiny lidí.

Dríve v tomto roce, Zdravotní novinky dnes hlásené na studii publikované v casopise Sociální kognitivní a afektivní neuroveda, kde vedci pouzívali fMRI k prozkoumání toho, zda jsou svedky milovaného cloveka v nouzi nebo zazívání sociálního vyloucení, zpusobuje pocit fyzické bolesti.

Vedci zjistili, ze oba prozívají "sociální bolest" v sobe a svedcí o tom, ze v jiných aktivují zadní ostrovní kortex - oblast mozku spojenou se senzorickým zpracováním fyzické bolesti.

Autor studie Giorgia Silani vysvetlil závery studie:

"Nase nálezy podporují teoretický model empatie, který vysvetluje zapojení do emocí ostatních lidí tím, ze nase zastoupení je zalozeno na reprezentaci vlastní emocionální zkusenosti za podobných podmínek."

Také v breznu byla publikována studie PLOS One zjistil, ze fenomén "nakazlivého zívání" není ve skutecnosti spojen s empatií, jak se dríve myslelo.

Má kourení v televizi vliv na spotrebu tabáku v reálném zivote?

Porovnáním prevalence kourení v televizi za posledních 60 let s trendy v spotrebe cigaret, vedci zkoumají, zda televizní zobrazování kourení ovlivnuje nase vlastní zvyky. V roce 1970 Richard Nixon podepsal legislativní zákon o oficiálním zákazu reklamy cigaret v televizi. Kourení v televizním dramatu vsak nebylo zakázáno - i kdyz zobrazování tabáku v televizi a ve filmech se v prubehu let ruzne snízilo a stoupalo.

(Health)

Stydí se po návsteve lékare? Mohlo to být kvuli sebeobnovení

Je pravdepodobné, ze kdyz navstívíte svého lékare, at uz jde o nemoc nebo o diskusi o novém dietním plánu, pravdepodobne se tam vydáte s cílem cítit se lépe. Výzkumy vsak naznacují, ze se asi 50% z nás cítí vineno nebo se stydí, kdyz opustíme jmenování lékare. Studie z roku 2009, kterou provedla Christine Harrisová, profesorka psychologie na Kalifornské univerzite v San Diegu, poprvé zjistila, ze více nez polovina pacientu má pocit viny nebo hanby, kdyz opustí lékarskou kancelár.

(Health)