Vedci naznacují, jak infekce zhorsuje poskození mozku vyvolané mozkovou príhodou

Zatímco ne první, která spojuje infekci s vyssím rizikem poskození mozku po mrtvici, nová britská studie také naznacuje, ze muze být prícinou zánetlivé reakce imunitního systému. Manazerská skupina University of Manchester hlásí závery z Annals of Neurology.

Kdyz mluvíme o dusledcích jejich práce, spolecný vedoucí vysetrovatel Stuart Allan, profesor na Fakulte ved o zivote v Manchesteru ríká:

"Výsledky této nové studie silne naznacují, ze pacienti s mozkovou mrtvicí, obzvláste pokud mají pred infekcí, by mohli mít prospech z protizánetlivých terapií."

Predchozí studie jiz ukázaly, ze bakteriální infekce muze zhorsit poskození zpusobenou cévní mozkovou príhodou, coz je místo, kde se prerusí prívod krve do cásti mozku. V nejtezsích prípadech mohou být mrtvice smrtelné nebo zpusobit dlouhodobou invaliditu.

Ve vyspelých zemích je mrtvice tretí nejcastejsí prícinou úmrtí a hlavní prícinou poruch pro dospelé. Nejcastejsí prícinou mrtvice je zablokování tepny v mozku (ischémie).

Streptococcus pneumoniae je nejcastejsí infekcí u pacientu s rizikem mrtvice. Prestoze infekce s pneumonií je hlavní prícinou dlouhodobé hospitalizace a úmrtí pacientu s mozkovou mrtvicí, víme málo o tom, jak ovlivnuje sance na poskození mozku mrtvicí, ríkají výzkumní pracovníci.

Takze kvuli své studii srovnávali výsledky mozku u mysí a krys infikovaných S. pneumoniae nez u neinfikovaných zvírat. Zjistili, ze infikovaní hlodavci vedli horsí nez neinfikované.

Krevní desticky a interleukin-1 zhorsují poskození mozku pri prítomnosti infekce

Navíc zjistili, proc to tak muze být. Krevní desticky, které obvykle vykonávají dobrou práci k zastavení krvácení po úrazech tím, ze vytvárejí srazeniny, spolu s interleukinem-1 - molekulou, kterou imunitní systém zahajuje jako soucást své zánetové odpovedi v boji proti infekci - pracovaly spolecne, aby zhorsily poskození cévní mozková príhoda zpusobuje mozkové cévy.

Poznamenali, ze ischemické poskození mozku po mrtvicích u mysí a potkanu ??infikovaných S. pneumoniae byla mezi 50% a 90% horsí nez u neinfikovaných hlodavcu. Také starsí zvírata, tím horsí zranení, zvláste jestlize oni také meli aterosklerózu (kalení arterií).

V drívejsí experimentální práci jiz tým ukázal, ze antagonista receptoru pro interleukin-1 protizánetlivého léciva muze dramaticky omezit mnozství poskození mozku zpusobené mrtvicí. To vedlo k testování léku u pacientu s mozkovou mrtvicí.

Protizánetlivé "úplne zvrácené" infekce vyvolané exacerbace poranení mrtvice

V této studii zjistili, ze poskytnutí protizánetlivých hlodavcu infikovaných pneumonií brzy poté, co utrpeli cévní mozkovou príhodu, "úplne zvrácené infekce vyvolané exacerbace poskození mozku a funkcní poruchy", takze nebyly horsí nez neinfikované zvírata, které utrpely mrtvice.

Prof. Allan ríká, ze jejich nálezy dodávají existujícím dukazum, ze antagonista receptoru interleukinu-1 muze být prínosný pro pacienty s mozkovou mrtvicí, dokonce i pro ty, kterí jiz meli pred mrtvicí infekci.

"Klinická studie s antagonistou receptoru interleukinu-1 se brzy dokoncí u pacientu s krvácením do mozku a zacíná brzy po mrtvici," dodává.

Zdravotní novinky dnes nedávno zjistila, ze nespavost mají vyssí riziko mrtvice. To byl záver rozsáhlé tchajwanské studie, která porovnávala zdravotní záznamy o více nez 21 000 osobách s nespavostí az po 64 000 osob bez poruchy.

Mezinárodní konference Alzheimerova asociace 2015: hlavní body

Tento týden se uskutecnilo nejvetsí fórum o demenci na svete - kazdorocní Mezinárodní konference Alzheimerova sdruzení v roce 2015 ve Washingtonu. Konference poskytuje prílezitost pro vedecké pracovníky v oblasti demence po celém svete, aby se shromázdili a sdíleli výsledky studie s cílem priblízit se k prevenci a lécbe Alzheimerovy a jiné demence.

(Health)

Sady sóda zpusobují, ze lidé pít víc

Lidé nakupují více sódy, kdyz jim nabízejí balení mensích nápoju místo jediné porce ruzných nápoju. Zjistení pochází z nové studie publikované v casopise PLOS ONE a byla vedena týmem odborníku vedeným Brentem M. Wilsonem z Kalifornské univerzity v San Diegu. Lidé, kterí pravidelne konzumují sladké nápoje, jsou z genetického hlediska mnohem citlivejsí na obezitou nebo nadváhou, ukázala studie v roce 2012.

(Health)