cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Vedci identifikují zpusob, jak cílit na rakovinné bunky rezistentní na léky

Mnoho pacientu s rakovinou, kterí podstupují chemoterapii, prestane reagovat na lécbu v dusledku toho, ze jejich rakovinové bunky vyvolávají rezistenci na léky. Ale výzkumníci z Manchesterské univerzity ve Velké Británii ríkají, ze objevili zpusob, jak zamerit tyto bunky rezistentní na léky, címz jsou lépe otevrené terapii.

Výzkumný tým, vedený Dr. Andrewem Gilmorem, nedávno zverejnil své poznatky v casopise Zprávy o bunkách.

K dosazení svého objevu výzkumníci nejprve prozkoumali mechanismy za mitózou - proces, ve kterém se bunky replikují a delí. Vysvetlují, ze jakákoli interference v tomto procesu muze vést k apoptóze nebo "rízené smrti bunek".

"Selhání bunek k dokoncení mitózy správne muze být zacátkem rakoviny," vysvetluje Dr. Gilmore. "Chteli jsme pochopit, jak toto selhání - zpozdení bunecného delení - aktivuje apoptózu a proc se nekteré rakovinné bunky mohou vyhnout zabití."

Tým vysetril bunky rakoviny tlustého streva, z nichz nekteré byly citlivé na paklitaxel - lék casto uzívaný k lécbe rakoviny tlustého streva a prsu - a nekteré z nich byly rezistentní. Takové léky se pouzívají k zabíjení rakovinných bunek tím, ze se jim zamerují, kdyz se rozdelí. Ale Dr. Gilmore ríká, ze je nedostatecné pochopení toho, jak se tyto bunky stávají rezistentními vuci lékum proti rakovine.

Únik bunek rezistentních na léky Aktivace nabídek, aby se zabránilo smrti "


Vedci tvrdí, ze nalezli zpusob, jak cílit na rakovinné bunky rezistentní na léky, coz by mohlo potenciálne zvýsit reakci pacientu na chemoterapii.

Z jejich vysetrování objevil klícový protein, který reguluje apoptózu, nazvaný Bid. Tento protein je selektivne aktivován fosforylací stejne jako bunky vstupují do konecné fáze mitózy.

Výzkumníci zjistili, ze rakovinové bunky rezistentní na léky jeste spustily bílkoviny Bid, ale dokázaly uniknout mitóze predtím, nez Bid dokázal aktivovat apoptózu, coz znamená, ze rakovinné bunky byly schopné vyhnout se zabití.

Tým vsak zjistil, ze lécbou techto rakovinných bunek lékem nazývaným ABT-737 - novou trídou sloucenin, které se zamerují na regulátory apoptózy - dokázaly je citlive reagovat na paklitaxel.

Dr. Gilmore rekl na komentár k výsledkum studie Zdravotní novinky dnes:

"Zjistení by naznacovala, ze vsechny bunky, vcetne rakovinných bunek rezistentních na paklitaxel, se behem mitózy precitlivelí na apoptózu.

Mohlo by být proto mozné senzitizovat tyto bunky na antimitotické léky pomocí kombinované terapie se slouceninami, jako je ABT-737. Rada léku je ve fázích vývoje a pokusu, které se zamerují na apoptické regulátory jako Bid, takze je to v budoucnu moznost. "

Dodal, ze tým nyní plánuje studovat celou radu ruzných typu nádoru, vcetne bunek rakoviny prsu rezistentních na léky, aby dále zjistila, zda cílová apoptóza muze zvýsit reakci na anti-mitotické léky.

Nicméne, Dr. Gilmore nám rekl, ze tento prístup je dlouhou cestou z rozsíreného pouzití pri lécbe rakoviny.

"Ale," dodal, "muze být mozné v budoucnu zvýsit citlivost na soucasné chemoterapie tím, ze se zameruje na regulátory apoptózy. Léky, které se na ne zamerují, jako je Navitoclax (ABT-263), hledají slibné pokusy."

Dríve v tomto roce, Zdravotní novinky dnes hlásil studii, která naznacuje, ze podávání intravenózne vysokých dávek vitamínu C pacientum s nádorovým onemocnením podávaných chemoterapií muze zvýsit odpoved na lécbu.

Pacienti se srdecním selháním optimistický o zivotnosti

Pacienti se srdecním selháním optimistický o zivotnosti

Clánek publikovaný v casopise JAMA z 4. cervna uvádí, ze mezi klinickými predpovedi a ocekáváním pacientu o délce zivota a prezití pacientu se srdecním selháním je neshoda. Larry A. Allen, M.D., M.H.S. (Duke Clinical Research Institute, Durham, N.C.) a kolegové zjistují, ze mladsí pacienti a pacienti s váznejsími chorobami výrazne nadhodnocují jejich zbývající délku zivota.

(Health)

Proc se míra rakoviny zvysuje s vekem?

Proc se míra rakoviny zvysuje s vekem?

Jak stárneme, nase riziko rozvoje rakoviny se zvetsuje, nyní výzkumníci z University of Colorado Cancer Center ríkají, ze je to proto, ze nase tkánová krajina se mení podle naseho veku. Studie je publikována v casopise Oncogene. James DeGregori, Ph.D., výzkumný pracovník University of Colorado Cancer Center a profesor molekulární biologie na Lékarské fakulte University of Colorado, vysvetluje: "Pokud se podíváte na Micka Jaggera v roce 1960 ve srovnání s Mickem Jaggerem dnes, je zrejmé, ze jeho tkánová krajina se zmenila.

(Health)