Vedci objevují novou predstavu o tom, jak se tvorí nádorové nádory

Ackoli nekoná den bez nových odhalení o rakovine, která zasáhla nadpisy, zustává mnoho neprehledných otázek o této nemoci - hlavním je, jak a proc se tvorí nádory. Nyní nová studie odhaluje prekvapivou novou predstavu: malá mensina rakovinných bunek aktivne prijímá dalsí bunky - vcetne mnoha zdravých bunek - do nádoru.
3D záznamy o chování bunek v reálném case ukazují, jak bunky tvorící nádor cerpají do jiných bunek tím, ze rozsirují bunecné kabely a vytvárejí mosty k jiným skupinám.
Image credit: Soll Laboratory / Univerzita v Iowe.

Studium - na univerzite v Iowe (UI) - je publikováno v American Journal of Cancer Research a popisuje, jak vedci dospeli ke svým záverum tím, ze studovali 3D záznamy v reálném case o pohybech rakovinných bunek lidských prsních tkání.

Zjistili, ze malá skupina tumorigenních bunek - bunek, které tvorí nádory - rozsiruje druh bunecného kabelu, aby uchopil sousední bunky - zdravé i rakovinové - a naklonil je, aby vytvoril a zvetsil nádorovou hmotu.

Nález muze pomoci vysvetlit, proc nádory obsahují tak velký podíl zdravých i rakovinných bunek.

Senior a odpovídající autor David Soll, profesor biologie UI, vysvetluje, ze to, co videli, jim umoznilo uvedomit si, ze proces není jen prípad bunek, které se jednoduse drzí na sobe:

"Je to, ze tyto bunky vystupují a aktivne se ujímají, jsou to komplikované veci, a to není pasivní." Nikdo nemel tusení, ze v tomto procesu existují specializované bunky a ze je to malé mnozství, které zbyde vsechno ostatní.

Pouze 5% bunek tvorících nádor potrebuje ke spustení nádoru

V drívejsí práci ukázal tým - pomocí bunek z ruzných druhu rakoviny -, ze pouze rakovinové bunky mají sklon k vytvorení nádoru tím, ze aktivne vyhledávají dalsí bunky.

Objevili, ze jednotlivé rakovinné bunky se rozsirují smerem ven od puvodního shluku a sondy pro dalsí bunky v okolí. Jak postupuje, nádor roste, jelikoz rakovinné bunky pritahují více a více bunek.

V nové studii, tým ukazuje, jak jen 5% tumorigenních bunek muze aktivne sledovat tvorbu nádoru a získat rakovinné a zdravé bunky, které se spojují tím, ze mezi nimi tvorí bunecné kabely. Je to poprvé, kdy byl tento pomer objeven.

Hmota nádoru tak roste jako struktura vyrobená ze spousty bunek spojených dohromady mosty, kde se kabely rozsirují a táhnou do bunek, jak vysvetluje prof. Soll:

"V mustku (mezi bunkami) nejsou nádorové bunky, a to je objev. Tumorigenní bunky vedí, co delají, delají nádory."

Stále zustává otázka, jak nádorové bunky vedí, co mají delat. Profesor Soll spekuluje, ze se blízí k primitivnímu programu, který je aktivní behem vývoje embrya.

Bez ohledu na pomer cerpají pouze bunky tvorící nádor jiné bunky

Pro jejich studium pracoval tým s tremi lidskými bunecnými liniemi prsu. Jeden je známý jako nádor generující nebo tumorigenní a nazývá se MoVi-10 '. Dalsí bunecná linie, nazývaná MCF-7, je slabe tumorogenní a tretí, MCF-10A, není tumorogenní.

Vedci si uvedomují, jak bez ohledu na pomer dosáhly pouze bunky MoVi-10 'a rostly do jiných bunek - vcetne ne-tumorigenních bunek - do rostoucí hmoty.

Popsali také, jak zjistili, ze i kdyz pouze 5% bunek je MoVi-10, "oni" budou aktivne zpusobovat, ze primární agregáty vetsiny MCF-7 bunek nebo MCF-10A bunek tvorených mnozením bunek podstoupí koalescenci. "

Autori uzavírají:

"Zde uvedené výsledky rozsirují nase puvodní pozorování, ze nádorové bunecné linie a nové nádorové bunky mají jedinecnou schopnost podstupovat koalescenci aktivní tvorbou bunecných kabelu."

Záver podporuje myslenku, ze nádory se tvorí na ruzných místech najednou, jako výsledek jednotlivých skupin rakovinných bunek, které se sami rozsirují pomocí bunecných kabelu, aby vybíraly více bunek.

Tým také zjistil, ze bunky Mo-Vi10 se pohybují rychlostí 92 mikronu za hodinu, mnohem rychleji nez zdravé bunky, které se mohou pohybovat pouze polovinou této rychlosti. Tento detail je dulezitý, protoze nám pomáhá lépe porozumet rychlosti, kterou mohou vytváret nádory.

Vedci doufají, ze studie povede k lepsím zpusobum identifikace tumorigenních bunek a nalezení protilátek, které se k nim zamerují.

Mezitím, Zdravotní novinky dnes nedávno se dozvedeli o jiné studii, která naznacuje, ze vývoj rakoviny lze predpovedet pomocí matematického modelu zalozeného na vzorcích prírodních zákonu. Vedci predpokládají, ze model pouzívá genetické údaje extrahované z nádoru, aby predpovedeli, jak se daná rakovina bude vyvíjet v prubehu casu, a tak pomuze lékarum rozhodnout, jak nejlépe lécit.

Odvlhcené kourení pred narozením muze mít vliv na plíce az do dospelosti

Adultní náchylnost k plicním onemocnením muze záviset na prenatálním vystavení pasivnímu kouri. Navrhnete proto vedce, kterí zjistili, ze vystavení tehotných mysí pasivnímu kourení zpusobilo zmeny v funkci plic a strukturu jejich potomku, které trvaly do dospelosti. Výzkumníci zjistili, ze prenatální expozice pasivnímu kouri muze mít nepríznivé úcinky na zdraví plic, které pretrvávají do dospelosti.

(Health)

Meli bychom se starat o pásomnice?

Pravidelné lékarské zprávy Dnesní ctenári se mohou stát, kdyz cetli nás nedávný zpravodajský príbeh o celkové sekvenaci genomu pásomnice Spirometra erinaceieuropaei. Stvorení nemá oci, ústa nebo mozek; jeho "hlava" je proste výstupem s prísavkami a hácky, které umoznují cervi pevne uchopit streva svého hostitele.

(Health)