Pochopení symptomu schizofrenie

Obsah

1. Co je to schizofrenie?
2. Symptomy
3. Príciny
4. Lécba
5. Typy
6. Diagnóza

Schizofrenie je mentální porucha, která se obvykle objevuje v pozdním dospívání nebo v rané dospelosti. Charakterizované halucinacemi, halucinacemi a jinými kognitivními potízemi muze být schizofrenie casto celozivotním bojem.

V tomto clánku budeme pokrývat príciny, príznaky a lécbu schizofrenie.

Rychlá fakta o schizofrenii

Zde jsou nekteré klícové body týkající se schizofrenie. Podrobnejsí informace a doplnující informace naleznete v hlavním clánku.

• Schizofrenie postihuje priblizne 1 procenta obyvatelstva.
• Symptomy zahrnují bludy, halucinace a rozrusené myslenky.
• Diagnóza schizofrenie nastává az po vyloucení dalsích onemocnení.

Co je to schizofrenie?

Schizofrenie nejcasteji postihuje ve veku 16 az 30 let a muzi vykazují symptomy v mírne mladsím veku nez zeny. V mnoha prípadech se porucha vyvíjí tak pomalu, ze jednotlivec neví, ze ji mají po mnoho let. V jiných prípadech vsak muze náhle uderit a rychle se rozvinout.

Schizofrenie postihuje priblizne 1 procenta vsech dospelých osob na celém svete. Odborníci tvrdí, ze schizofrenie je pravdepodobne spousta onemocnení.

Symptomy schizofrenie

Schizofrenie je casto celozivotní stav.

Podstatná cást lidí se schizofrenií se musí spoléhat na jiné, protoze nemohou mít práci nebo se o sebe postarají.

Mnoho z nich muze také bránit lécbe, protoze tvrdí, ze s nimi není nic spatného.

Nekterí pacienti mohou mít jasné príznaky, ale pri jiných prílezitostech se mohou zdát v porádku, dokud nezacnou vysvetlovat, co skutecne myslí.

Úcinky schizofrenie dosahují daleko za pacienta - rodiny, prátelé a spolecnost jsou také postizeny.

Príznaky a príznaky schizofrenie se lisí v závislosti na osobe.

Príznaky jsou rozdeleny do ctyr kategorií:

• Pozitivní príznaky - také známý jako psychotické príznaky. Napríklad bludy a halucinace.
• Negativní príznaky - ty se týkají prvku, které jsou odebírány od jednotlivce. Napríklad neexistence výrazu obliceje nebo nedostatek motivace.
• Kognitivní symptomy - ovlivnují myslenkové procesy cloveka. Mohou to být pozitivní nebo negativní príznaky, napríklad spatná koncentrace je negativním príznakem.
• Emocionální symptomy - tyto jsou obvykle negativní príznaky, jako jsou tupé emoce.

Níze je uveden seznam hlavních príznaku:

• Zneuzívání - pacient vykazuje falesné presvedcení, které mohou mít mnoho podob, jako jsou bludy pronásledování nebo bludy vznesenosti. Mohou cítit, ze se ostatní pokousejí ovládat na dálku. Nebo si mohou myslet, ze mají mimorádné schopnosti a schopnosti.
• Halucinace - sluchové hlasy jsou mnohem castejsí nez videní, pocit, ochutnávka nebo vune vecí, které tam nejsou, ale lidé se schizofrenií mohou zazívat sirokou skálu halucinací.
• Porucha myslení - osoba muze skákat z jednoho subjektu do druhého bez logického duvodu. Mluvcí muze být tezko sledovatelný nebo nevyzpytatelný.

Jiné príznaky mohou zahrnovat:

• Nedostatek motivace (avolizace) - pacient ztratí pohon. Kazdodenní akce, jako je praní a varení, jsou zanedbávány.
• Spatný projev emocí - odpovedi na stastné nebo smutné prílezitosti mohou být chybející nebo nevhodné.
• Sociální vyclenení - kdyz se pacient se schizofrenií odebírá spolecensky, je to casto proto, ze se domnívá, ze nekdo jim ublizuje.
• Neznalost nemoci - protoze halucinace a bludy jsou pro pacienty skutecne skutecné, mnozí z nich mozná neverí, ze jsou nemocní. Mohou odmítnout uzívat léky kvuli strachu ze vedlejsích úcinku nebo ze strachu, ze léky mohou být jed, napríklad.
• Kognitivní potíze - je ovlivnena schopnost pacienta soustredit se, vzpomenout si na veci, plánovat vpred a organizovat svuj zivot. Komunikace se stává obtíznejsí.

Jaké jsou príciny schizofrenie?

Odborníci se domnívají, ze nekolik faktoru se obecne podílí na vzniku schizofrenie.

Dukazy naznacují, ze genetické a environmentální faktory pusobí spolecne, aby vyvolaly schizofrenii. Podmínka má zdedený prvek, ale také environmentální triggery jej výrazne ovlivnují.

Níze je uveden seznam faktoru, o kterých se predpokládá, ze prispívají k nástupu schizofrenie:

Genetické dedictví

Pokud není v rodine zádná schizofrenie, sance na její rozvoj jsou méne nez 1 procenta. Toto riziko vsak stoupne na 10%, pokud bude rodic diagnostikován.

Chemická nerovnováha v mozku

Odborníci se domnívají, ze nerovnováha dopaminu, neurotransmiteru, se podílí na vzniku schizofrenie. Mohou být také zahrnuty jiné neurotransmitery, jako je serotonin.

Rodinné vztahy

Neexistují zádné dukazy, které by dokázaly nebo dokonce naznacovaly, ze by rodinné vztahy mohly zpusobit schizofrenii, nicméne nekterí pacienti s nemocí verí, ze rodinné napetí vyvolává relapsy.

Faktory prostredí

I kdyz neexistuje zádný konkrétní dukaz, mnoho podezrelých traumat pred porodem a virové infekce mohou prispet k rozvoji onemocnení.

Stresující zkusenosti casto predcházejí vzniku schizofrenie. Nez se objeví jakékoliv akutní príznaky, lidé se schizofrenií se obvykle stávají spatne temperovanými, úzkostnými a nezaostrenými. To muze zpusobit problémy v oblasti vztahu, rozvod a nezamestnanost.

Tyto faktory jsou casto obvinovány z nástupu onemocnení, kdyz to opravdu bylo naopak - nemoc zpusobila krizi.Proto je extrémne obtízné zjistit, zda schizofrenie zpusobila urcité stresy nebo se v dusledku toho vyskytla.

Lécba indukovaná schizofrenie

Marihuana a LSD jsou známé jako príciny schizofrenických recidiv. Navíc, u lidí s predispozicí k psychotickému onemocnení, jako je schizofrenie, muze uzívání konopí vyvolat první epizodu.

Nekterí vedci verí, ze nekteré léky na predpis, jako jsou steroidy a stimulanty, mohou zpusobit psychózu.

Lécba schizofrenie

Zajistit, aby pacient pokracoval v lécbe, je klícem k úspesné lécbe.

S rádnou lécbou mohou pacienti vést produktivní zivot.

Lécba muze pomoci zmírnit mnoho príznaku schizofrenie. Nicméne vetsina pacientu s poruchou se musí vyrovnat s príznaky zivota.

Psychiatri ríkají, ze nejúcinnejsí lécbou u pacientu s schizofrenií je obvykle kombinace:

• léky
• psychologické poradenství
• prostredky svépomoci

Antipsychotika premenila lécbu schizofrenie. Díky nim je vetsina pacientu schopna zít v komunite, nez aby zustala v nemocnici.

Mezi nejcastejsí schizofrenie patrí:

• Risperidon (Risperdal) - méne sedativní nez jiné atypické antipsychotika. Zvýsení telesné hmotnosti a cukrovka jsou moznými vedlejsími úcinky, ale je méne pravdepodobné, ze se vyskytnou ve srovnání s klozapinem nebo olanzapinem.
• Olanzapin (Zyprexa) - muze také zlepsit negativní príznaky. Rizika vázného prírustku hmotnosti a vývoj diabetu jsou vsak významné.
• Quetiapin (Seroquel) - riziko zvýsení telesné hmotnosti a cukrovky, riziko je vsak nizsí nez u klozapinu nebo olanzapinu.
• Ziprasidon (Geodon) - riziko prírustku hmotnosti a cukrovky je nizsí nez u jiných atypických antipsychotik. Muze vsak prispet ke vzniku srdecní arytmie.
• Klozapin (Clozaril) - úcinná u pacientu, kterí byli léceni rezistentní. Je známo, ze u pacientu se schizofrenií dochází ke snízení sebevrazedného chování. Riziko prírustku hmotnosti a cukrovky je významné.
• Haloperidol - antipsychotika pouzívaná k lécbe schizofrenie. Má dlouhotrvající úcinek (týdny).

Primární lécba schizofrenií je lécba. Je smutné, ze dodrzování predpisu (po lécebném rezimu) je velkým problémem. Lidé se schizofrenií casto své medikamenty vylucují po dlouhou dobu behem svého zivota, pri obrovských osobních nákladech na sebe a casto i na osoby kolem nich.

Pacient musí pokracovat v uzívání léku i v prípade, ze symptomy zmizely. Jinak se vrátí.

Poprvé, kdy clovek zazívá symptomy schizofrenie, muze to být velmi nepríjemné. Mohou trvat dlouho, nez se zotaví, a ze zotavení muze být osamelý zázitek. Je zásadní, aby osoba, která zije se schizofrenií, dostala plnou podporu svých rodin, prátel a komunitních sluzeb, kdyz se objeví poprvé.

Druhy schizofrenie

Dríve doslo k rade podtypu schizofrenie. vcetne paranoidní schizofrenie, paranoidní schizofrenie a schizoafektní poruchy. Dnes tyto podtypy nepouzívají lékari.

Podrobnejsí vysvetlení, proc nejsou pouzity, naleznete v clánku "Druhy schizofrenie: co jsou a jsou stále pouzívány?"

Diagnostika a testy schizofrenie

Pred diagnostikováním schizofrenie je treba nejprve vyloucit dalsí podmínky.

Diagnóza schizofrenie je dosazena pozorováním akcí pacienta. Pokud lékar predpokládá moznou schizofrenii, bude muset vedet o lékarské a psychiatrické historii pacienta.

Nekteré testy budou vypsány tak, aby vyloucily dalsí nemoci a stavy, které mohou vyvolat príznaky podobné schizofrenii, jako napríklad:

• Krevní testy - v prípadech, kdy muze být uzívání drogy faktorem, lze objednat krevní test. Také jsou provádeny krevní testy s cílem vyloucit fyzické príciny nemoci.
• Imagingové studie - vyloucit nádory a problémy v strukture mozku.
• Psychologické hodnocení - odborník posoudí dusevní stav pacienta tím, ze se zeptá na myslenky, nálady, halucinace, sebevrazedné rysy, násilné tendence nebo potenciál násilí, stejne jako pozorování jejich chování a vzhledu.

Kritéria diagnostiky schizofrenie

Pacienti musí splnovat kritéria uvedená v DSM (Diagnostický a statistický manuál dusevních poruch). Toto je americká prírucka psychiatrického sdruzení, kterou pouzívají zdravotnictí pracovníci k diagnostice dusevních chorob a stavu.

Lékar musí vyloucit dalsí mozné poruchy dusevního zdraví, jako je bipolární porucha nebo schizoafektní porucha.

Dulezité je také stanovit, ze príznaky a príznaky nebyly zpusobeny napríklad predepsaným lékem nebo zneuzíváním návykových látek.

Pacient musí:

• Mají alespon dva následující typické príznaky:
  • bludy
  • dezorganizované nebo katatonické chování
  • neorganizovaná rec
  • halucinace
  • které jsou prítomny po vetsinu casu behem posledních 4 týdnu
• Zazijte znacné narusení schopnosti chodit do skoly, plnit své pracovní povinnosti nebo plnit kazdodenní úkoly.
• Mejte príznaky, které pretrvávají po dobu 6 mesícu nebo déle.