Riziko schizofrenie u detí asociovaných s glutenovými protilátkami matky

Deti mají skoro o 50% vyssí pravdepodobnost vývoje schizofrenie pozdeji v zivote, pokud jsou jejich matky citlivé na psenicný proteinový lepek, ríkají vedci z Karolinska Institutet ve Svédsku a detské centrum Johns Hopkins v Baltimore.
Studie, publikovaná v Americký zurnál psychiatrie, prispívá k rostoucím dukazum, ze mnoho následných onemocnení v zivote se zakorenuje pred a krátce po narození.
Robert Yolken, MD, neurovirolog v detském centru Johns Hopkins vysvetlil:

"Zivotní styl a geny nejsou jedinými faktory, které ovlivnují riziko onemocnení, a faktory a expozice pred, behem a po narození mohou pomoci naprogramovat vetsinu naseho dospelého zdraví.
Nase studie je ilustracním príkladem, který naznacuje, ze dietní citlivost pred porodem muze být katalyzátorem vývoje schizofrenie nebo podobného stavu o 25 let pozdeji. "

Podle výzkumníku to je první studie, která ukazuje, ze citlivost potravin na materství muze zpusobit poruchy, jako je schizofrenie, které se v jejich potomcích vyvinou pozdeji v zivote. Ackoli tým nasel silnou asociaci, varují, ze to neznamená, ze citlivost na glutén bude vzdy zpusobovat schizofrenii.
Håkan Karlsson, Ph.D., neurolog z Karolinska institutu a bývalý neurovirologický pracovník spolecnosti Johns Hopkins, uvedl:

"Nás výzkum nejen zduraznuje dulezitost výzivy matek behem tehotenství a jejích celozivotních úcinku na potomstvo, ale také naznacuje, ze jedním z mozných levných a snadných zpusobu, jak snízit riziko, je, ze jsme nasli dalsí dukaz, ze citlivost na lepek zhorsuje nebo zvysuje riziko schizofrenie. "

Po vysetrení 764 záznamu o narození a vzorkách novorozeneckých krevních vzorku svédských detí narozených v letech 1975 az 1985 zjistili výzkumníci, ze asi 211 z nich vyvinulo nefunkcní psychózy, jako je schizofrenie a bludné poruchy pozdeji v zivote.
Tým pouzil ulozené vzorky novorozenecké krve k merení hladin IgG protilátek proti mléce a psenici. Zjistili, ze deti, které se narodily matkám s abnormálne vysokými hladinami protilátek proti psenicnému bílkovinovému glutanu, mely skoro o 50% vyssí pravdepodobnost vývoje schizofrenie pozdeji nez deti narozené matkám s normálními hladinami glutenových protilátek.
Dokonce i poté, co tým vzali v úvahu dalsí faktory, o nichz je známo, ze zvysují riziko vzniku schizofrenie, jako je gestacní vek, vek matky, imigracní status matky a zpusob dorucení, zjistili, ze asociace zustává. Avsak deti narozené matkám s abnormálne vysokými hladinami protilátek proti mlécným proteinum nebyly vystaveny zvýsenému riziku psychiatrických poruch.
Podezrení, ze psychiatrické poruchy pocházejí z citlivosti potravy u matek, vzniklo behem 2. svetové války americkým výzkumníkem armády F. Curtisem Dohanem, podle Dohana, nedostatek potravy v poválecné Evrope a nedostatek psenice má za následek podstatne méne hospitalizací pro schizofrenii. Prestoze asociace byla pouze pozorovací, od té doby se od zvedavosti výzkumníku odrazila.
Navíc predchozí studie zjistily, ze u jedincu se schizofrenií je významne vyssí pravdepodobnost vzniku celiakie. I kdyz citlivost na glutam je charakteristickým znakem celiakie, nestací diagnostikovat tento stav.
Napsal Grace Rattue