Smutná hudba muze prinést skutecnou smutek

Unikátní studie finských výzkumníku zverejnená v lednovém císle Psychologie estetiky, kreativity a umení ukazuje, ze poslech smutné hudby muze zpusobit opravdový smutek u posluchacu a ze lidské osobnosti mají významný vliv na emocní reakce na smutnou hudbu. Vedci diskutovali o této problematice po celá desetiletí, ale nebyli schopni poskytnout spolehlivý dukaz.
Úcastníci studie poslouchali bud smutnou hudbu, kterou si vybrali, nebo na nástrojovou, smutnou hudbu, kterou predtím neslyseli. Výzkumníci merili emoce úcastníku, kdyz naslouchali smutné hudbe co nejobjektivnejsím zpusobem neprímými opatreními pameti a úsudku, a zjistili, ze zatímco vsichni úcastníci se cítili smutne, kdyz poslouchali samozvanou, známou smutnou hudbu, pouze ti úcastníci, kterí byly empatické také smutné pri poslechu neznámé, instrumentální smutné hudby.
Jonna Vuoskoski z finského Centra excelence v interdisciplinárním hudebním výzkumu na univerzite v Jyväskylä ve Finsku vysvetluje, ze známá smutná hudba casto vyvolává smutné vzpomínky, které by mohly cástecne vysvetlit, proc známá hudba zpusobila, ze vsichni úcastníci jsou smutní, zatímco skutecnost ze pouze ti, kterí byli empatickí, zazili smutné emoce, kdyz poslouchali neznámou smutnou hudbu, naznacují, ze empatickí lidé mohou být obecne citlivejsí na emoce vyvolané hudbou.
Vuoskoski uvádí, ze tato zjistení mohou poskytnout vysvetlení, proc jsou nekterí lidé silneji ovlivneni hudbou ve srovnání s ostatními.
Prestoze mnozí úcastníci cítili skutecný smutek pri poslechu smutné hudby, stále hlásili, ze zázitek je príjemný.
Zatímco smutek je obecne spojován s negativními emocemi v kazdodenním zivote, pri poslechu hudby není smutno, ríká Vuoskoski. Ona uzavírá, ríká, ze to vyvolává zajímavou otázku, která má být zkoumána v dalsím výzkumu, proc tolik lidí zazívá radost, kdyz poslouchá smutnou hudbu a dokonce si uzívá smutek prineseného smutnou hudbou.
Napsal Petra Rattue

Mortalita predcasne narozených detí se dramaticky snízila o HeRO

Studie provedená u více nez 3 000 predcasne narozených detí, kterým byla poskytnuta péce v rámci systému sledování srdecního tepu (HeRO® monitor), ukázala snízenou míru úmrtnosti o 20% a úcinne setrila zivot u jednoho dítete u kazdého 48 sledovaných. Výsledky tohoto multicentrického setrení monitoru HeRO, spolufinancovaného Národními ústavy zdravotnictví a lékarské prediktivní vedecké korporace (MPSC), se objevují v The Journal of Pediatrics.

(Health)

Nejmladsí záchvaty s vysokým rizikem neurodevelopmentálních problému pozdeji

Velmi predcasne narozené deti jsou ve výrazném riziku stredne tezkých az tezkých a tezkých poruch neurodevelopmentu pozdeji v detství, výzkumníci z nemocnice v Ottawe, Ontario, Kanada, ohlásili v Jama Pediatrics. Gregory P. Moore, M.D., F.R.C.P.C., a kolegové provedli meta-analýzu dríve hlásených studií.

(Health)