Rutinní zobrazování po porázce muze snízit pocet standardních autopsií

Podle studie publikované online první v roce 2009 Lancet, dve tretiny úmrtí na koroner lze identifikovat postmortálním zobrazením. Studie také ukázala, ze CT je presnejsí nez MRI pro zjistení príciny smrti u dospelých, i kdyz casté príciny náhlé smrti, jako je onemocnení koronární arterie, jsou casto vynechány jak na CT, tak na MRI.
Profesor Ian S D Roberts z oddelení bunecné patologie v nemocnici Johna Radcliffe v Oxfordu ve Velké Británii a jeho tým ríkají, ze pokud tyto nedostatky nebudou reseny, statistiky úmrtnosti by obsahovaly systematické chyby v prípade, kdy by konvencní pitva byla nahrazena zobrazováním.
V minulém století se tradicní pitva sotva zmenila. Telesa podstoupí externí vysetrení a vykolení a poprípade disekci hlavních orgánu s identifikací makroskopických patologií a poranení a histopatologií.
Ve Velké Británii byly vzneseny obavy nad velkým poctem provedených autopsií, tj. U 22% úmrtí, a jejich primereností.
Verejnost, zejména komunity urcitých nábozenství, pozadují alternativu k invazivní pitve a prestoze neinvazivní zobrazování má potenciál tuto potrebu resit, její presnost není známa.
Profesor Roberts a jeho tým se rozhodli vyhodnotit presnost post mortem CT a MRI oproti plné pitve ve velké rade dospelých úmrtí.
Vyhodnotili 182 nevybraných prípadu týkajících se koroneru a provedli CT a MRI skeny pred úplnou invazivní pitvou. Kazdý prípad byl hlásen nezávisle, pricemz radiologové poskytli prícinu úmrtí pro kazdou zobrazovací metodu pro podporu diagnózy a zhodnotili, zda bude vyzadována úplná pitva, pokud by to byla rutinní sluzba.
Objevili, ze pri urcení príciny úmrtí predstavovaly celkové nejvetsí rozdíly mezi radiologií v porovnání s pitvou 43% pro MRI, 32% pro CT a 30% pro zprávu o konsenzuální radiologii (CT + MRI), která byla o 10% nizsí pro CT nez pro MRI. Nejvetsí nesrovnalost nastala tehdy, kdyz radiolog a patolog popsali zcela jiný typ patologie nebo orgánového systému, jako je infarkt myokardu namísto plicní embolie.
Podle radiologu byla pitva v 34% prípadu pro CT, stejne jako u 48% prípadu pro MRI a konsenzuální hlásení, nepotrebná. Kdyz byly tyto prípady srovnány s pitvou, závazné rozdíly se vyskytly u 16% prípadu CT, 21% prípadu u MRI a 16% u konsensuálních hlásení, coz bylo podstatne méne v tech prípadech, kdy radiologové vykazovali méne duvery v prícinu smrti .
Vedci zjistili, ze nejcasteji se vyskytující chyby zobrazování pri zjistování príciny smrti u vsech 182 prípadu skládaly ze 27 prípadu ischemické choroby srdecní, které byly bud vynechány nebo prisuzovány, u 11 prípadu plicní embolie i 13 prípadu pneumonie a 16 prípadu intraabdominálních lézí.
Podle autoru:

"Kdyz jsou radiologové presvedceni, ze prícina úmrtí na zobrazování je urcitá, míra nesrovnalostí mezi radiologickou a pitvou diagnózou je nizsí a muze být prijatelná z pohledu medicolegalu.
Schopnost radiologu presne identifikovat prípady, kdy je jejich diagnóza správná, je nezbytná pro bezpecné zavedení minimálne invazivní pitevní sluzby ... Pokud se pouzije jako obrazovka pred autopsií, zobrazování by mohlo zamezit zbytecným pitvám (napr. Pri aneurysmatu aorty) identifikovat léze obtízne diagnostikované disekcí a pomáhat vést disekci pomocí identifikace patologií, které potrebují dalsí vysetrení. Proto by zobrazování mohlo snízit pocet invazivních autopizí soucasne s tím, jak zlepsí jejich kvalitu. "

Nadále ríkají:

"Zvazuje se praktické a klinické rízení, kde se bude zobrazování provádet? Pokud se pouzijí klinická zarízení, poskytovatelé by meli zajistit, aby nedoslo k narusení sluzeb pro zivé pacienty, poskytovatelé sluzeb budou potrebovat skolení a hodnocení pri interpretaci postmortálního zobrazování. jsou také obavy, zejména MRI je drazsí nez tradicní pitva.
Je zapotrebí dalsí rozvoj postmortem zobrazování a tento vývoj musí být zalozen na peclivém zvázení srovnání mezi radiologií a pitvou. "

Profesor James Underwood, univerzita v Sheffieldu ve Velké Británii, ríká v propojeném komentári:

"Postmortální zobrazování jeste nelze povazovat za univerzální náhradu za pitvu, je jednou z nekolika dostupných metod urcení príciny smrti. V nekterých prípadech muze být post-mortem zobrazování lepsí nez pitva, v jiných se obraz zvysuje pitva.
At je zvolena jakákoli metoda, vsechny vysetrování smrti by mely zacít s dukladným prezkoumáním klinické anamnézy a peclivým externím vysetrením tela. Jak je uvedeno, muze být dostacující vzorek perkutánních jehel pro histologii vnitrních orgánu. "

On uzavírá:

"Nicméne závislost na okolnostech muze být prícinou úmrtí nejpravdepodobnejsí a nejspolehlivejsí formou autopsie s histologií nebo v peclive vybraných prípadech postmortálním zobrazováním nebo obema technikami."

Napsal Petra Rattue