cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Rosalind Franklin: Navigace na poli na pracovisti, aby získala uznání ve vede

Rosalind Franklinuv rozhodující, ale nepodlozený príspevek k objevení struktury DNA vedl k tomu, ze rentgenový krystalograf je povazován za "nezapomenutelného hrdinu". Existuje vsak jeste mnoho dalsích úspechu, díky nimz si Franklin zaslouzí tento stítek a vzorový vzor v ocích vedecké komunity. Jedním z nich je predevsím neochota venovat výzkumu.
Rentgenový krystalograf Rosalind Franklin, vyobrazený v roce 1956.
Image credit: Národní knihovna medicíny

Franklin zemrel na rakovinu vajecníku v roce 1958, ve veku jen 37 let. Ackoli její zivot byl krátkodobý, její príspevky k vede nebyly.

Její nejslavnejsí práce je to, co pomohlo objevu dvojité sroubovice. To zahrnovalo "fotografii 51" - slavný rentgenový obraz krystalické DNA vlákna, který poskytoval zivotne dulezité stopy ke spirálové strukture DNA.

Nicméne vedci James Watson, Francis Crick a Maurice Wilkins, kterí získali Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu v roce 1962 - ctyri roky po Franklinove smrti - za odhalení struktury DNA, vyuzili Franklinova díla, aby jim pomohli dosáhnout svých zjistení .

Od její smrti získal Franklinuv príspevek k objevu dvojité sroubovice rozsírené uznání.

"Sympatie a feminismus se spojily, aby nám poskytly známý obraz jako utrpení zenská vedka, brilantní, ale zanedbávaná, hrdinka, která by inspirovala novou generaci vedeckých dívek", napsala v roce 2012 Franklinova sestra Jenifer Glynnová.

Je toto vnímání "utrpení" zenského vedce presné? Franklin mozná s nekterými jejími vrstevníky nepríznive zacházelo, ale nedovolila, aby to zasahovalo do jejího výzkumu - kvality, která ji inspirovala vedcum muzum i zenám.

Ve tretine rady clánku, které zduraznují role modelu zen v medicíne, se podíváme na výzvy, kterým celil Franklin v celém zivote a kariére.

Jak se pohybovala v obtízích, s nimiz se setkala na pracovisti? Jaké poznatky se vedci naucili z Franklinových zkuseností?

"Jedna z nejvetsích osobních hádek v historii vedy"

V roce 1950 byl Franklinovi nabídnuto tríleté výzkumné stipendium na Biofyzikální jednotce prof. Johna T. Randalla v King's College v Londýne, kde pouzila rentgenovou krystalografii k vysetrování struktury DNA. Práve zde se setkala s Mauricem Wilkinsem, který byl asistentem séf laboratore.

Vztah mezi Wilkinsem a Franklinem byl v nejlepsím prípade mrazivý, vyvolaný zmatek hierarchie na pracovisti.

"Profesorka John T. Randallová [...] jí rekla, ze práce DNA musí být její zodpovedností, zatímco Maurice Wilkinsová, která pracovala na DNA, si myslela, ze byla privedena jako jeho asistentka," vysvetlil Glynn clánek publikovaný v Lancet.

"Nebyl to dobrý zacátek, zhorsený zjevným selháním Rosalinda a Maurice, aby spolupracovali nebo pochopili vzájemný názor," dodala.

Podle Barbary Maddoxové, autora biografie Rosalind Franklin: Tmavá dáma DNA, vztah mezi Franklinem a Wilkinsem predstavuje "jednu z velkých osobních hádek v dejinách vedy". V dusledku toho kazdý vedec pracoval izolovane.

Vedci vedí, ze rivalita mezi kolegy není neobvyklá. Ale osobní rozdíly se mohou dostat do cesty spolupráce a úspechu, jak ukazuje Franklin príbeh.

Nárocné pracovní prostredí

Franklin se stal velice nestastným u krále, presto zustala verná výzkumu.

S pomocí doktoranda Raymonda Goslinga se Franklinovi podarilo zachytit dve DNA s vysokým rozlisením - z nichz jedna byla slavná fotografie 51, popsaná rentgenovým krystalografem JD Bernalem jako "jedna z nejkrásnejsích rentgenových snímku libovolné látku, která byla kdy vzata. "

Franklinova data, kterou Wilkins získala a predala Watsonovi bez vedomí, poskytla chybející kus v hádankách pro Watsona a Cricka. S tímto znalostí dokázali zverejnit svuj model dvojité sroubovice DNA.

"Nikdy nevedela, kolik se spoléhalo na svou práci, kdyby mela, byla by to vsemohoucí výbuch," rekl Glynn. "Mela velmi silný smysl pro spravedlnost, a kdyby vedela, ze by vzala její údaje bez vedomí, byla by zurivá."

Je to kontroverzní incident, který zpusobil, ze Franklin byl vnímán jako "utlacovaný" zenský vedec. Byla to vsak její trvalá vytrvalost tvárí v tvár profesionálním a osobním výzvám, které jí získaly oznacení zenské ikony.

Pokracování v nové oblasti výzkumu

Poté, co strávil 2 nestastné roky na King's College, Franklin se prestehoval na Birkbeck College v Londýne, aby studoval viry.


Franklin na snímku v laboratori Birkbeck College v roce 1955.
Image credit: Národní knihovna medicíny

"Myslím, ze mnoho lidí je prekvapeno svou osobností a autoritou a celá situace, která se objevila mezi Franklinem a Wilkinsem, stacila na to, aby radu lidí vyhnala z vedy dohromady," ríká Ellen Elliott, Ph.D., postdoktorní spolupracovnice v The Jackson Laborator pro genomickou medicínu ve Farmingtonu, CT, která napsala blog o Franklinove kariére, pro Zdravotní novinky dnes.

"Ale tolik vedy milovala, ze se nakonec rozhodla opustit King's College a pokracovat v dalsím výzkumu," dodala.

Zde pracovala pod rentgenovým krystalografem John Desmond Bernal, který doporucil, aby Franklin vysetroval virus tabákové mozaiky (TMV).

V té dobe byla znalost molekulární biologie stále jeste v detství, protoze prof.Angela Creager z Princetonské univerzity v New Jersey vysvetlila v dokumentu z roku 2009 s názvem "Po dvojité helixe". "Nase práce se týká toho, co je pravdepodobne nejzákladnejsí ze vsech otázek týkajících se mechanismu zivotních procesu, jmenovite vztahu bílkovin a nukleové kyseliny v zivé bunce."

Behem své existence v Birkbeck vybudovala impozantní sít spolupracovníku, mezi nez patrila její starsí neprátelé Watson a Crick. "Franklin navstívil komplikovanou komunitu biochemiku TMV s pozoruhodným prostredím," vysvetluje profesor Creager.

"Dokonalý príklad jednoty oddanosti výzkumu"

V roce 1955 odhalil Franklin informace o délce cástic TMV a krátce poté spolu se svými kolegy rozlozila strukturu viru.

Ale v roce 1956 zasáhla tragédie. Behem pracovní návstevy ve Spojených státech zacala spolecnost Franklin zazívat otoky a bolest v brise. Brzy byla diagnostikována rakovina vajecníku.

Behem následujícího roku absolvovala nekolik operací a lécby pro její rakovinu. Pokracovala v práci, a dokonce se ucházela o tríletý výzkumný grant, aby její tým mohl vysetrit strukturu viru detské obrny - první zvírecí virus, který má být krystalizován.

Po jejím ukoncení zverejnili dva clenové svého výzkumného týmu - John Finch a Aaron Klug - clánek podrobne popisující strukturu viru detské obrny, kterou venovali Franklinovi.

Dokonce i tvárí v tvár smrti, Franklin dal vedu nejdrív. Jak uvedl Bernal v nekrologu pro Franklina, byla "dokonalým príkladem jednotné oddanosti výzkumu".

Co se dnesní vedci dozvedeli z jejího príbehu?

"Osobní problémy nezlomily její vedu"

Na povrchu muze být Franklin vnímán jako "symbol zeny, která zápasí a není uznána ve svete cloveka", jak to Glynn ríká.

Franklin byl samozrejme vedec v dobe, kdy sexismus byl na vrcholu. Casto mluvila s práteli a rodinou o své frustraci, ze byla vyloucena z seniorské spolecenské místnosti na King's College, která byla mimo hranice pro vsechny zeny.

Nicméne, sama Franklinová ríkala, ze nikdy necítila, ze genderové zaujatost vede k jejímu výzkumu. "Její velmi známá potíze [u krále] byly cástecne výsledkem osobnostního rozporu, který mel málo spolecného se skutecností, ze je zena," poznamenává Glynn.

Pro mnoho vedcu je inspirací nejen Franklin, ze byla úspesná zenská vedka v doméne ovládané muzi, ale kvuli výzvám, která prekonala, aby dosáhla svých cílu - zejména pokud jde o politiku na pracovisti.

"Franklin byl uprímný kvuli její kritice a nedovolil, aby osobní vedy rozmazávaly její vedu. Napríklad Jim Watson a Franklin se behem své doby na King's College dobre nerozumeli; oba studovali strukturu a funkci viru.

Myslím, ze je opravdu silná osoba, aby prijala a prekonala minulé neshody a to dále zduraznuje, jak nesmírne dulezitá veda byla pro Franklin. "

Ellen Elliott, Ph.D.

Príkladem toho, jak muze spolupráce prinést úspech

Ve veku, kdy se výzkumné síte stále více stávají normou a pozadavkem mnoha vedeckých institucí, je schopnost pracovat spolecne, coz je klícovým rysem úspechu mnoha soucasných vedcu.

Franklinova kariéra je dobrým príkladem toho, jak mohou osobní rozdíly zpusobit toto, jak ukázal její vztah s Wilkinsem. Nicméne, ona jasne prosperovala v podpurném oddelení v Birkbeck, kde úspesne spolupracovala s mnoha jejími kolegy jak ve Spojeném království, tak v zahranicí.

Jak vysvetluje Creager: "[Franklin] se ukázala jako pozoruhodná manévrovaná v interdisciplinárním a mezinárodním prostoru a pri rízení vztahu se svými souperi, spolupracovníky a spojenci (casto stejnými lidmi v ruzných rolích), aby získala materiály a podporu potrebovala uspet. "

Tato dovednost spolupráce, spojená s její houzevnatostí a nadsení pro vedu, ji vedla k tomu, aby byla povazována za jednu z nejvlivnejsích vedcu v historii.

"Franklinuv príbeh [...] me inspiroval mnoha zpusoby. Z ciste vedecké perspektivy mi pripomíná, ze vedecký výzkum vyzaduje cas, trpelivost a odolnost," rekl Elliott MNT. "Pracovala v laboratori dlouhou dobu a nekolikrát opakovala tyto slozité experimenty s rentgenovou krystalografií, nez byla presvedcena, ze její data podporují konkrétní záver."

"Franklin je tak skvelým príkladem toho, jak oddanost vede muze být motivujícím faktorem tvárí v tvár nárocnému pracovnímu prostredí. Myslím, ze to, co udelala, byla neuveritelne dulezitá pri zjistení, ze zeny jsou schopné a investovány do vedeckého výzkumu , a ze zenám by mely být poskytnuty více prílezitostí k tomu, aby vykonávaly vlastní práci. "

Ellen Elliott, Ph.D.

Narkomani mohou prestat kourit s dalsí terapií

Narkomani mohou prestat kourit s dalsí terapií

Nový výzkum Národního ústavu pro zneuzívání drog, který je soucástí Národního ústavu zdravotnictví, naznacuje, ze lidé, kterí jsou závislí na kokainu nebo metamfetaminu, mohou prestat kourit, zatímco jsou léceni kvuli jejich závislostem na látkách, a to, ze jejich ukoncení nebrání jejich lécba.

(Health)

Vune alkoholu muze ovlivnit chování

Vune alkoholu muze ovlivnit chování

Zdá se, ze pouhá vune alkoholu snizuje úroven kontroly nad chováním lidí, tvrdí to v pruzkumu publikovaném v casopise Psychopharmacology. Mozná nebudete muset pít, abyste byli postizeni alkoholem. Statistika zverejnená Centrami pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhaduje, ze v USA v letech 2010-2012 sest lidí zemrelo kazdý den v dusledku otravy alkoholem.

(Health)