Rizika splácejí lépe ve skupine nez samotné, nové mozkové studii

Nová studie mozku naznacuje, ze v nasich mozcích muze být pevný tlak, coz vysvetluje, proc deláme více odváznejsí veci, kdyz jsou nasi prátelé, nez kdyz jsme sami. Úcastníci, kterí vyhrál hru ve spolecenském prostredí, projevili vetsí aktivitu v oblasti sociálního uvazování svého mozku, nez kdyz byli sami o sobe, a meli vetsí pravdepodobnost, ze se budou podílet na rizikovejsích rozhodnutích.
Studie byla dílem mezinárodního výzkumného týmu vedeného Georgiem Coricelliem z University of Southern California, Dornsife College of Letters, Arts and Sciences, kterí psali o své práci v 6. zárí vydání online casopisu Sborník z Národní akademie ved, PNAS.
Pro studii pouzili funkcní MRI (fMRI) pro merení aktivity mozku, zatímco úcastníci si vybrali dve loterie: jedna hrála soukrome a jedna hrála spolecensky proti druhým. Úcastníci videli, jaký byl výsledek neoznacené loterie v soukromé situaci, a také videli, co si druhá osoba zvolila v sociální situaci (tj. Mohli videt, zda v obou prípadech vyhrál nebo ztratil).
Výsledky naznacují, ze mozek prinásí vetsí hodnotu vítezství v sociálním prostredí nez v osamelém prostredí.
Kdyz úcastníci porazili svého kolegu v loterii, jejich striatum, ta cást mozku, která je spojena s odmenou, se objevila na scéne fMRI aktivnejsí nez v prípade, ze vyhrál sám.
Jejich mediální prefrontální kura, cást mozku, která je spojena se spolecenským uvazováním, vykazovala také vetsí aktivitu ve spolecenské, nez v osamelé situaci, a úcastníci, kterí vyhrál, kdyz hráli proti druhým, mely tendenci delat riskantnejsí volby v následných loteriích.
Vedci napsali:
"Konkrétne, striatální aktivita spojená se sociálními zisky predpovídala mediální prefrontální aktivitu kortexu pri spolecenských volbách a zkusené sociální zisky vyvolaly v pozdejsích studiích riskantnejsí a konkurenceschopnejsí chování."
Coricelli, který se specializuje na studium lidského chování, které vyvstává ze souhry kognitivních a emocních systému, pro tisk rekl, ze tyto nálezy:
"... naznacují, ze mozek je vybaven schopností detekovat a kódovat sociální signály, vytváret sociální signály a pak pouzívat tyto signály k optimalizaci budoucího chování."
Vysvetlil, ze kdyz jsme na vlastní pest, ztráta muze být více ohrozující zivot: neexistuje zádná sít sociální podpory, která by se mohla vrátit zpet, pokud se nase riskantní volba nezaplatí.
Ale kdyz jsme ve skupine, odmeny mají tendenci být "vítezství vsech", a to je zvláste patrné v sexuální soutezi, kde Coricelli rekl, ze si pujcil frázi amerického závodního automobilového legendy Dale Earnhardt Sr, "druhý místo je jen první loser ".
Zvírata mají silné pobídky, aby byli na vrcholu své sociální skupiny.
"Zvírata v dominantním postavení pouzívají svuj status k zajistení privilegovaného prístupu ke zdrojum, jako jsou jídlo a kamarádi," rekl Coricelli.
Napsal Catharine Paddock PhD

Úzkostné poruchy a bunecný metabolismus spojený

Vedci z Chicagské univerzity nalezli spojení mezi úzkostnými poruchami a genem, který kóduje Glyoxylázu 1 (GLO1). Mechanismus, který je základem tohoto spojení, je vsak nejasný. Mezi nejcastejsí psychiatrické onemocnení ve Spojených státech patrí úzkostné poruchy, které se pohybují od posttraumatické stresové poruchy az po sociální fobii.

(Health)

Prumerné Britové stojí 58 201 liber (93 000 dolaru) na chlastu po celý zivot a má 726 kocovin

Behem zivotnosti prumerného britského cloveka se spotrebují 5 800 piv na víno, plus 8 700 sklenic vína, 2 900 lahví jablecného vína, 5 808 výstrelu lihovin, 1 452 koktejlu, 1 452 sklenic alkoholu a 1 452 sklenic sampanského - ekvivalent 456 nápoju rocne . Typický Brit také zazil 726 vykradnutí po celý zivot.

(Health)