Rizikove oslavující videohry spojené s bezohledným rízením

Mladiství, kterí hrají videohry se zrajícím hodnocením, vyznávají riziko, mají vetsí sanci stát se bezohledným ridicem, kterí zazijí vysoký pocet policejních zastávek, automobilových nehod a ochoty pít a rídit.
Dr. Jay G. Hull z Dartmouth College a vedoucí výzkumník rekl:

"Vetsina rodicu by byla pravdepodobne znepokojena tím, ze by se dozvedela, ze tento typ hry je silneji spojován s tím, ze policisté jsou tazení ridici, nez jejich rodicovské praktiky. Nehody s motorovými vozidly jsou prícinou adolescentních úmrtí, hry, které zvysují bezohledné rízení, mohou predstavovat jeste vetsí problém verejného zdraví nez siroce proslulá asociace videohier a agrese. "

Tato studie podporuje výzkum v roce 2011 vedci z Brigham Young University, coz naznacuje, ze násilné scény v televizních a videohrách zvysují úroven agrese.

Soucasný výzkum byl longitudinální studie publikovaná v casopise American Psychological Association (APA) Psychologie populární mediální kultury a zúcastnilo více nez 5 000 amerických adolescentu ve veku 14 let na zacátku studie, kterí byli pozádáni o odpoved na radu otázek ve ctyrech cyklech prostrednictvím telefonních rozhovoru behem ctyrletého období.
Výsledky z prvního rozhovoru ukázaly, ze 50% tínedzeru melo svolení svých rodicu hrát hry s maturitou a mezi nimi:

• 32% hrálo Spiderman II
• 12% hrál Manhunt
• 58% hrálo Grand Theft Auto III

Tým zjistil, ze tyto videohry byly spojeny s nárustem hledání pocitování, rizikem sebepoznání a vzpurnosti.
Bylo zjisteno, ze vyssí hodnocení v odbojovosti a vnímání pocitu jsou prímo spojeny s automobilovými nehodami, ochotou pít a rídit, zastavit policie a riskantní ridicské návyky.

Mezi druhým a tretím rozhovorem se osoby, které pripustily, ze jsou policisté tazeny, se zvýsily z 11% na 21% a ti, kterí zpusobili dopravní nehodu, se zvýsili z 8% na 14%.
Kdyz dospívající byli asi 16 let, 25% odpovídalo "ano" ve tretím rozhovoru, kdyz se jich zeptalo, zda mají nebezpecné ridicské návyky.
V záverecném rozhovoru, ve veku 18 let, 90% uvedlo "ano" alespon u jednoho z rizikových jízdních návyku:

• 78% bylo prijato prekrocení rychlosti
• 71% na prekrocení rychlosti zlutými svetly
• 27% na bez pouzití bezpecnostního pásu
• 26% na zavazadlového prostoru
• 25% na tkaní a dopravu
• 23% na neúspesnost
• 20% na bezí cervená svetla
• 19% na ignorování stop sign
• 13% na prekrocení dvojité cáry

Za úcelem zjistení úrovne teenageru v hledání a vzpoure jim byla dána ctyrbodová stupnice, která se posuzovala podle následujících výroku: "Ráda delám nebezpecné veci" a "Mám problémy ve skole".
Odborníci se prizpusobili faktorum, které by mohly ovlivnit spolehlivost výsledku, vcetne veku, pohlaví, príjmu rodicu a vzdelání, rasy a rodicovského stylu, které jsou popsány jako teplé a citlivé nebo nárocné.
Hull vysvetlil:

"Hra na techto videohrách muze také vést k tomu, ze dospívající lidé rozvíjejí osobnosti, které odrázejí riskantní, povstalecké postavy, které hrají v hre, a které by mohly mít sirsí dusledky pro jiné rizikové chování, jako je pití a kourení."

Nekterí úcastníci upustili od studie, jak se ocekávalo v podélných pruzkumech. Pri druhém rozhovoru odpovedel 4575 dotazu; 3 653 pro tretí; 2,718 za ctvrté.
Vzhledem k tomu, ze informace jsou odvozeny ze sebeborologických rozhovoru, vysvetlení prícin jejich jízdních návyku bylo spekulativní, dodali výzkumníci.
"Soucasne, protoze studium zacalo, kdyz úcastníci hráli videohry, ale byli prílis mladí na rízení, je jasné, ze expozice videohry predcházela rizikové jízde," rekl Hull.
Napsal Sarah Glynn