Výzkumníci urcují, kde lidský mozek uchovává cas a místo vzpomínek

Poprvé nekterí vedci z Ohio State University zjistili, kde lidský mozek uchovává cas a místo vzpomínek.
Vedci zjistili, ze levý prední hippocampus poskytuje "siroký obraz" o case a míste vzpomínek.

Seniorský autor Per Sederberg, odborný asistent psychologie na Ohio State, a kolegové shledali, ze cást mozkového hippocampu je zodpovedná za uchovávání informací o "kdy a kde" vzpomínek.

"To, co tu vybíráme, není celá vzpomínka, ale základní podstata - kde a kdy zkusenost," vysvetluje Sederberg. "Toto by mohlo být povazováno za pametový uzel, kde máme tato obecná, rozsáhlé reprezentace nasich zkuseností."

Vedci publikují své poznatky v Sborník z Národní akademie ved.

Výzkumníci odhalili v posledních letech více informací o fungování mozku. Napríklad v lonském roce, Zdravotní novinky dnes ze výzkumníci získali Nobelovu cenu za objevování "místních bunek" a "mrízkových bunek" v mozku krys - to jsou bunky, které fungují jako "vnitrní GPS".

Slovní testy odvolání v lidských studiích také odhalily více informací o tom, jak mozku uchovávají vzpomínky.

Nicméne, podle Sederberga a kolegu, takové studie mají urcité nedostatky. Pokud jde o výzkum, který zkoumá vnitrní GPS potkanu, tým poukazuje na to, ze prostredí, v nemz jsou krysy umístené, je malé a muze být mereno v nekolika nohách, zatímco testy na rozpoznávání slov u lidí zahrnují experimentální podmínky, které zaznamenávají jen nekolik minut vzpomínek.

Státní skupina Ohio ríká, ze jejich studie resí tyto problémy; nejenze zahrnovala analýzu reálných vzpomínek u lidí, ale takové vzpomínky byly zaznamenány v delsích casových obdobích a vzdálenostech.

Aby dospeli k záveru, výzkumníci se zaregistrovali u devíti zen ve veku 19-26 let a dodávali jim smartphone, který je musel nosit na krku po dobu jednoho mesíce.

Kazdý smartphone zahrnoval vlastní aplikaci, která porídila obrázky po celý den. Aplikace zaznamenala celou radu informací, vcetne data, umístení kazdého snímku a zda se nositel pohyboval v okamziku, kdy byla porízena.

Na konci prvního mesícního studijního období úcastníci zkoumali mozky pomocí funkcní magnetické rezonance (fMRI), jelikoz kazdý z nich zobrazoval 120 snímku zachycených jejich smartphonem. Úcastníci si prohlízeli kazdou fotografii po dobu 8 sekund, behem které byli pozádáni, aby si vzpomneli na událost, která se objevila, a zkusili se znovu ozivit.

Levý prední hippocampus poskytuje "siroký obraz" casu a místa vzpomínek

Dále výzkumníci seskupili fotografie z kazdého úcastníka do dvojic. Obrazy v kazdé dvojici byly odebrány nejméne 16 hodin a 100 metru od sebe a výzkumníci porovnali data fMRI pro kazdý snímek.

Sederberg a kolegové vysvetlují, ze ruzné vzpomínky vedou k ruzným vzorcum mozkové aktivity a ze cím vetsí je rozdíl mezi dvema vzpomínkami, tím vetsí je rozdíl v mozkové aktivite.

Výzkumníci zjistili, ze cím dál daleko v case a vzdálenosti je kazdý pár obrazu, tím vetsí je rozdíl v aktivite v levém predním hippocampu mozku úcastníku. Sederberg ríká, ze taková cinnost nenastala, pokud úcastníci nemohli vzpomenout na vzpomínky.

"Také nemáme tento efekt, kdybychom se jen zeptali na cas a místo pameti," dodává. "Zjistili jsme, ze cas a prostor jsou v nasich predstavách vzpomínek velmi spojeny."

Podle Sederberga, levý prední hippocampus dává "siroký obraz" kde a kdy vznikají vzpomínky, pricemz poznamenal, ze predchozí studie naznacily, ze zadní cást hipokampu "vyladí" cas a místo vzpomínek. On pridává:

"Zjistili jsme, ze hippocampus predstavuje cas a prostor pro alespon mesíc vzpomínek, které dosahují az 30 kilometru (19 mil) ve vesmíru. Je to poprvé, kdy jsme mohli studovat vzpomínky na rozsah nasich zivotu.

To, co jsme nasli, muze být jen mechanismus cílení, který nám dává obecnou podstatu pameti. A pak je proces, který se pohybuje skrz zbytek hippocampu a sírí se pres kuru, jak jsme znovu ozivili celou pamet. "

Nálezy by mohly zlepsit porozumení Alzheimerove chorobe

Vedci tvrdí, ze jejich nálezy mohou pomoci vedcum lépe porozumet mechanismum, které stojí za ztrátou pameti u lidí s Alzheimerovou chorobou, a konstatuje, ze hippocampus je první oblast mozku, která je poskozena u tech, kterí mají tento stav.

"Lidé s Alzheimerovou chorobou mohou zapomenout na zkusenosti a lidi, protoze nemohou efektivne zamerit své staré vzpomínky. Nemohou si vzpomenout, protoze nemohou získat správnou obecnou nápovedu, aby se dostali do této pameti," spekuluje Sederberg.

Tým doufá, ze testují tuto teorii opakováním studia ve vsech vekových skupinách, stejne jako jednotlivci v casných stádiích demence. Plánují také uskutecnovat studie zahrnující az do roku pametihodností, aby získaly lepsí pochopení toho, jak lidský mozek zameruje vzpomínky na delsí casové období a vzdálenosti.

"Máme pred sebou desetiletí nebo více práce. Je to jen první krok," ríká Sederberg.

V cervenci, Zdravotní novinky dnes hlásil studii, která tvrdila, ze udelá "velkolepý objev" v tom, jak se vytvárejí vzpomínky. Publikováno v casopise Neuron, studie osvetluje, jak se nase mozky naucí sdruzovat lidi a místa.

Autismus spojený s problémy imunitního systému, dalsí dukazy nalezeny

Podle studie z duben 2012 International Journal of Developmental Neuroscience mela plazma detí s autistickou poruchou (AD) významne nizsí hladinu ruzných cytokinu ve srovnání s plazmou nesouvislých zdravých sourozencu z jiných rodin, kterí meli cleny rodiny s autistickým spektrem (ASD).

(Health)

Rucní mytí se studenou vodou, stejne jako horká voda pro zabíjení bakterií

Mnozí z nás se uz od raného veku ucí, ze umývání rukou teplou vodou a mýdlem je klícové pro udrzení zárodku v zálivu. Vládní predpisy Spojených státu rovnez trvají na významu teploty teplé vody pro zdraví a bezpecnost spotrebitelu v USA. Existuje vsak nejaký vedecký dukaz na podporu tohoto tvrzení?

(Health)