Vztah mezi rinoplastikou a dusevní nemocí

Touha po plastické chirurgii a zvláste nosní práce muze být príznakem dusevní choroby nazývané dysmorfní porucha (BDD), která je v podstate neprirozená zálezitost s lehkými nebo predstavovanými vadami ve vzhledu. Osoba s BDD má historicky tendenci mít kosmetickou chirurgii a dokonce i kdyz jsou operace úspesné, nemyslí si, ze jsou a nejsou spokojeny s výsledky.
Nová studie zverejnená tento týden poukazuje na vysokou míru vztahu k telesné dysmorfické poruche, a to az u jednoho ze trí pacientu s nosními úlohami. Predchozí studie ukázaly, ze asi 10% pacientu, kterí hledají plastickou chirurgii, trpí tímto stavem, a proto je nyní prítomen nárust.
David B. Sarwer, docent psychologie u Centra pro lidský vzhled na Perelmanove lékarské fakulte University of Pennsylvania vysvetluje:

"Víme, ze nespokojenost obrazu tela spadá do kontinua a musí se vyskytnout urcitá míra nespokojenosti, která nás vede k tomu, abychom se na první pohled setkali s plastickým chirurgem, kdyz zacíná zasahovat do kazdodenního fungování. udrzovat spolecenské vztahy a mít potíze s nástupem do zamestnání nebo zustat zamestnán .. Témer vsichni vstaneme ráno a podíváme se do zrcadla a uvidíme neco v nasem vzhledu, které se nám mozná nelíbí nebo prátele vypadá jinak Ale pro pacienty s BDD to myslenka nikdy nezanechává jejich mysl, chronicky premýslejí o svém nosu, kontrolují v zrcadle nebo na reflexním povrchu, nebo se vyhýbají situacím, kdy lidé mohou videt svuj profil.Muzete videt, ze to je rozptýlení a muze být obtízné soustredit se na práci nebo studia nebo rodiny. "

Publikovaná zpráva vychází ze studie o 266 pacientech hodnocených plastickými chirurgy v Belgii za 16 mesícu. Pacienti provedli schuzky, aby diskutovali o postupu rhinoplastiky a dostali dotazník, aby mohli posoudit své symptomy telesné dysmorfické poruchy. Mezi temi, kterí vyhledávali postup z prísných lékarských duvodu, vykazovaly pouze 2% pacientu príznaky poruchy.
Nicméne naopak, u pacientu, kterí se snazili o zmenu nosu pouze z kosmetických duvodu, 43% vykazovalo známky poruchy, coz vyjadrovalo neprimerené znepokojení a strach o jejich telech, prestoze nosy byly relativne normální.

Je dulezité poznamenat, ze výzkumníci nenalezli zádný vztah mezi úrovní telesné dysmorphic poruchy a úrovní abnormality v nosu, coz znamená, ze vnímání vadného tvaru nosu nebo velikosti odpovídá klinické spatné sebevedomí problém.
Dr. Phillip Haeck, plastický chirurg v Seattlu a prezident Americké spolecnosti plastických chirurgu, mluví z jeho osobní odborné zkusenosti v oboru:

"Nejvetsí chybou je nabízet, aby na nich pusobily, protoze sance, ze budou po splnení techto podmínek spokojeny, bez ohledu na to, jak dobrý je tvar nosu, jsou velmi nízké. Casto pacienti, kterí to mají, se nemohou prestat dívat na sebe Kdyz jsem se setkal s takovými prípady, zjistil jsem, ze je obtízné provést ocní kontakt, mají tendenci stát v zrcadle ve vysetrovne a podívat se na sebe behem zkousky. "

Napsal Sy Kraft