Relaps v leukémii spojená s mutacemi, které pretrvávají lécbou

Pacienti s akutní myeloidní leukémií s mutacemi, které procházejí chemoterapií, mají vyssí riziko relapsu a nizsí míry prezití nez pacienti, jejichz lécba byla odstranena mutací.
Studie ukazuje, ze mutace, které pretrvávají prostrednictvím chemoterapie, jsou spojeny s relapsem a spatným prezitím u pacientu s akutní myeloidní leukémií.

Toto bylo hlavní zjistení studie vedené Washingtonskou lékarskou fakultou v St. Louis, MO, která byla publikována v roce 2006 JAMA.

Záver naznacuje, ze lékari by meli provádet genetické testy, aby hledali pretrvávající mutace po ukoncení chemoterapie, takze rozhodnutí o tom, zda zahájit agresivnejsí lécbu, muze být ucineno vcas behem remise.

Senior autor Timothy J. Ley, profesor onkologie, ríká, ze vetsina pacientu s diagnostikovanou akutní myeloidní leukémií (AML) "spadá do sedé oblasti", kdyz se lékari snazí odhadnout riziko relapsu.

"Priblizne 80% pacientu s AML jde do remise s chemoterapií, ale vetsina z nich se nakonec podarí relapsovat," dodává. "Bohuzel stále nemáme definitivní test, který nám predem ríká, které pacienty budou relapsovat."

AML je nejnebezpecnejsí forma leukémie. Jedná se o neobvyklou rakovinu, která vzácne zasáhne pred vekem 45 let. Prumerný vek pacienta s AML je priblizne 67 let. Onemocnení zpusobuje nadprodukci myeloblastu nebo leukemických blastu (nezralých bílých krvinek), které dusí kostní dren a zabranují tvorbe normálních krevních bunek.

Americká rakovinová spolecnost odhaduje, ze v roce 2015 bude v USA priblizne 54,270 nových prípadu leukémie, z nichz asi 20,830 bude AML, vetsinou u dospelých. Priblizne 24.450 Americanu zemre na leukémii, z toho 10.460 z AML (témer vsichni dospelí).

Pro jejich studium prof. Ley a kolegové vedli genetické profily vzorku kostní drene od pacientu s AML. Bylo zjisteno, ze pacienti, jejichz bunky jeste po 30 dnech po zahájení chemoterapie mely mutaci, byly asi trikrát vyssí pravdepodobnost relapsu a úmrtí nez pacienti, jejichz bunky byly vylouceny.

Profesor Ley ríká, ze je dulezité vedet, kterí pacienti mají pretrvávající mutace, protoze budou potrebovat agresivní - presto potenciálne lécebnou - terapii, jako je transplantace kmenových bunek, zatímco oni jsou v remisi.

Lékari nechtejí pacienty vést tak agresivním, drahým a rizikovým postupem s potenciálne závaznými vedlejsími úcinky, pokud se pravdepodobne neobjeví po konvencní chemoterapii, dodává.

Závery musí být potvrzeny vetsími studiemi

Výzkumníci poznamenávají, ze jejich studie byla retrospektivní - zkoumali vzorky kostní drene od pacientu, jejichz výsledky byly jiz známy.

Seradily vzorky odebrané od 71 pacientu s AML v dobe diagnózy a také od dalsích 50 pacientu, jejichz vzorky byly odebírány v dobe diagnózy a také 30 dní po chemoterapii.

Mutace ve vzorcích odebraných v dobe diagnózy nepomohla predpovedet riziko relapsu po chemoterapii o nic lepsí nez standardní metody.

Nicméne mutace, které pretrvávaly v prubehu chemoterapie - ty, které byly prítomny pred chemoterapií a byly zjisteny, ze jsou jeste prítomny 30 dní po zahájení lécby - byly spojeny se spatným prezitím.

Celkem 24 z 50 pacientu, jejichz vzorky byly odebrány pri diagnóze a po chemoterapii, mely pretrvávající mutace a jejich medián prezití byl 10,5 mesícu ve srovnání s 42 mesíci u 26 pacientu bez pretrvávajících mutací.

Vedci tvrdí, ze jejich zjistení je nyní treba potvrdit vetsím studiem. Pokud ano, naznacují, ze genetická profilace po pocátecní chemoterapii muze zlepsit vcasnou prognózu a pomuze rozhodnout, zda chemoterapie fungovala dríve, nez se rakovina objeví. Prof. Ley uzavírá:

"Tento nový prístup nám dává zpusob, jak premýslet o tom, jak pouzívat genomiku k vyhodnocení rizika relapsu u témer vsech pacientu s AML."

On a jeho kolegové také naznacují, ze zjistení mohou být uzitecné i pro jiné druhy rakoviny.

Dríve v tomto roce, Zdravotní novinky dnes hlásené na studii výzkumníku v Kanade, která naznacuje, ze sloucenina nalezená v avokáde ukazuje slib jako lécbu leukémie. Studie ukazuje, ze sloucenina, avokatin B, selektivne nicí krevní bunky leukémie bez poskození zdravých bunek.

Je pomalá rychlost v chuzi známkou priblízení se k Alzheimerove chorobe?

Rychlost, s jakou mohou chodit starsí lidé, muze naznacovat jejich pravdepodobnost vývoje Alzheimerovy choroby podle výzkumu publikovaného v Neurologii. Amyloidní plaky v mozku mohou zpusobit zpomalení chuze predtím, nez zpusobí známky demence. Vedci vedeni Natalia del Campo z Gerontopole a Centra excelence v neurodegeneraci v Toulouse ve Francii se domnívali, ze pomalejsí rychlost chuze muze souviset s mnozstvím amyloidních plaku, které lidé s Alzheimerovou chorobou vytvorili v mozku , i kdyz jeste nemají vnejsí príznaky Alzheimerovy nemoci.

(Health)

Tenký loket a dalsí druhy bursitidy

Obsahy Typy Lécba Príznaky Príciny Diagnostika Prevence Bursitida je bolestivý stav, který ovlivnuje klouby. Bursae jsou tekutiny plnené vaky, které pusobí jako polstár mezi kosti, slachy, klouby a svaly. Kdyz se tyto vaky zapálí, nazývá se to bursitida. Je to pomerne castá podmínka, ale mnoho lidí to zaobchází doma a nevidí lékare, takze je tezké vedet, jak to je bezné.

(Health)