Reforma pozadovaná pri screeningu rakoviny

Podle komentáre zverejneného online 21 Vestník Národního institutu pro lécbu rakoviny, jelikoz první smernice o mamografickém screeningu byly vyvinuty jiz pred tremi desetiletími, pokyny vyvinuté advokacními a profesními skupinami se zamerily na to, které osoby by mely být vysetrovány, nez aby jasne definovaly rizika a prínosy screeningu.
Komentár Michaela Edwarda Stefánika, spolupracujícího viceprezidenta spolecného výzkumu v kancelári viceprezidenta na Indiánské univerzite, vysvetluje, ze namísto probíhajících diskusí o tom, kdo by mel být podroben screeningu, bylo venováno nadmerné dobe diskusi. Stefanek obhajuje vzdelávání jedincu o mozných skodách a výhodách screeningu.
Diskuse byla vyvolána poté, co Americká preventivní pracovní skupina (USPTS) doporucila rutinní mamografický screening u zen ve veku od 40 do 49 let a po více vysetreních screeningu, zvláste poté, co studie v Norsku zjistila malý a statisticky nevýznamný pokles úmrtnosti na rakovinu prsu ve skupine, která byla vysetrena, po porovnání úmrtí pri screeningu rakoviny u zen, které byly screened a nevysetreny.
Podle Stefánika existuje "podobná nejednoznacnost" pro screening rakoviny prostaty, zduraznuje, ze výsledky dvou nejvetsích a nejkvalitnejsích výzkumu byly v rozporu s nedávným doporucením proti testování PSA u zdravých muzu vydaným USPTS.
Národní screeningový test rakoviny plic vyvolal relativní pokles úmrtí na rakovinu plic o 20% u pacientu, kterí podstoupili CT vysetrení ve srovnání s jednotlivci, kterí dostali rentgenové zárení, ackoli vetsina pozitivních výsledku byla falesne pozitivní. Kvuli této situaci Stefanek dospel k záveru, ze bez ohledu na vsechny dosud provedené vysetrení jsme na nestálém míste, kdyz se snazíme rozhodnout, kterí pacienti by meli nebo nemeli projít screeningem.
Stefanek vyvolává otázku, co verejnost vyucovala ohledne screeningu rakoviny, nebot vetsina verejnosti se vzdy domnívá, ze screening je témer vzdy dobrý nápad a detekce rakoviny brzy je zivotne dulezité. Podle Stefáka, pokud debaty o pokynech pokracují, muze verejnost nadále drzet predpojatý pohled na screening. Navíc nové technologie, dokonce i s potenciálem boje proti rakovine, pravdepodobne povedou k falesným negativum a pozitivám, nad a pod lécbou, a povedou k závazným skodám pacienta.
Stepánek ríká, ze se nám nepodarilo skutecne vzdelávat verejnost ohledne screeningu rakoviny a ze strategie pro screening musí být zmenena. Stefanek píse, ze je dulezité zapojit pacienty do rozhodovacího procesu, sledovat pocet osob, jimz jsou poskytnuty informace o výhodách a skodách screeningu spíse nez pouze pacientum, kterí jsou vysetrováni, a také sdruzovat advokacní a vedecké organizace s poskytovatelem primární péce organizace v tomto úsilí o informování o nákladech a výhodách.
Stefanek vysvetluje:

"Pokud budeme souhlasit s predpokladem, ze jednotlivci mají být informováni pred rozhodnutím lékare, vcetne rozhodnutí o screeningu rakoviny, pak cas a talent techto skupin by mohl být mnohem lépe vynalozen na vzdelávání verejnosti o skodách a výhodách screeningu rakoviny. Screening muze být velmi prospesný (nebo ne) a screeningové zprávy by mely odrázet slozitost tohoto rozhodnutí. "

Pouzití konopí souvisí s horsími výsledky lécby u pacientu s psychózou

Pacienti s první epizodou psychózy mohou trpet horsími výsledky lécby, pokud uzívají konopí, ríkají výzkumní pracovníci poté, co zjistili, ze takoví pacienti mají 50% vyssí pravdepodobnost, ze budou prijati do nemocnice po pocátecní lécbe nez neupotrebovatelé konopí. Výzkumníci zjistili, ze pacienti po prvním epizode, kterí uzívali konopí, byli mnohem pravdepodobnejsí, ze budou po hospitalizaci prijati zpet do nemocnice.

(Health)

Slozitosti lécby gynekologických karcinomu behem tehotenství

Nedávný clánek publikovaný v casopisu The Lancet zhodnotil lécbu a lécbu gynekologických karcinomu behem tehotenství - nejbeznejsí typy jsou cervikální a ovariální. Cílem takových prípadu je prodlouzit a zabránit ukoncení tehotenství, a zároven co nejúcinneji lécit rakovinu.

(Health)