Snízení expozice venkovským mikrobum muze zvýsit riziko astmatu, alergií

Drívejsí výzkum ukázal, ze lidé s nizsím socioekonomickým stavem jsou náchylnejsí k astmatu, alergii a dalsím zánetlivým poruchám. Nyní nová studie naznacuje, ze to muze být proto, ze tito jedinci pravdepodobne zijí v mestských oblastech, coz snizuje jejich vystavení se "zdravým mikrobum" ve venkovských podmínkách.

Výzkumný tým, vcetne Christophera Lowryho z oddelení integrované fyziologie na univerzite v Coloradu Boulder, zverejnil své poznatky v casopise Klinická a experimentální imunologie.

Je dobre známo, ze imunitní systém produkuje zánetlivou odpoved na potlacení infekce. Ve zdravém imunitním systému se tento zánet snizuje, jakmile infekce zmizí. Pokud je vsak funkce imunitního systému narusena, zánet pretrvává. To muze vést k mnoha zdravotním problémum, jako je syndrom drázdivého streva (IBS), astma a alergie.

"Vzestup chronického zánetu a techto souvisejících poruch, zvláste mezi lidmi zijícími ve mestech rozvinutých zemí, je znepokojující," ríká Lowry.

Hygienická hypotéza

Podle pozadí studie navrhli výzkumníci, ze populace v bohatsích západních zemích jsou náchylnejsí k chronickému zánetu, protoze jsou prílis cisté - coz je známé jako hygienická hypotéza.

Tato hypotéza podrobne zkoumá myslenku, ze nekteré mikrobi a infekce se kombinují, aby se zabránilo zánetu v imunitním systému a ze snízení jejich expozice muze vést ke zdravotním potízím.

Vedci vsak tvrdí, ze tato myslenka muze zpusobit nedorozumení, pokud se uplatní na komunity s nízkými príjmy, které mají tendenci se setkat jak s poruchami spojenými s chronickým zánetem, tak s infekcemi zpusobenými bakteriemi.

Tým ríká, ze verí, ze mikrobi a nekteré infekce mohou zastavit imunitní systém pred spoustením zánetu, kdyz to není zapotrebí - proces, který je patrný pri astmatických záchvatech a alergických reakcích. Vsimli si vsak, ze "moderní nemoci", které muzeme vybírat z preplnených prostor, jako je skolní a pracovní, nemají tento protizánetlivý úcinek.

Vývoj lidského imunitního systému

Pri dalsím vysvetlení se tým zabývá vývojem lidského imunitního systému.

V minulosti výzkumníci ríkali, ze lidé byli vystaveni predevsím mikrobum a infekcí tremi zpusoby. Byly bud predány z nasich matek nebo clenu rodiny, pres nepatogenní mikroby z prostredí nebo prostrednictvím chronických infekcí, jako jsou hlísty - parazitické cervy, které se nacházejí v krvi a streve.

Ríká se, ze aby se zabránilo tomu, ze imunitní systém vyvolá zánet, tyto "staré infekce" se vyvinuly, aby mohly zustat v tele po dlouhou dobu. Moderní onemocnení, jako napríklad spalnicky nebo kurice, zpusobují zánetlivé reakce imunitního systému.

Z tohoto duvodu jsou vysetrovatelé presvedceni, ze mikrobi a staré infekce - které spolecne oznacují za "staré prátele" - jsou dulezité pri ochrane pred zánetlivými chorobami. Protoze tyto staré infekce v rozvinutém svete nejsou prítomny, je dulezité, aby byli lidé vystaveni environmentálním mikrobum, jako jsou ty, které se nacházejí ve venkovských podmínkách.

Tým ríká, ze tento nápad muze vysvetlit, proc lidé s nízkým socioekonomickým stavem jsou náchylnejsí k zánetlivým onemocnením - nemohou si dovolit zít ve venkovských podmínkách, a proto snízili expozici venkovským mikrobum.

Skupina jako taková doporucuje, aby se lidé, kterí zijí v mestských oblastech, zamerili na snízení expozice moderním onemocnením zvysováním úrovne hygieny a zvýsením expozice ekologictejsímu prostredí.

Dospeli k záveru:

"Doufáme, ze tyto poznatky pomohou zamerit pozornost na potrebu zvýsené hygieny spolu s inovativním designem domu a udrzitelných mest, které podporují vhodné mikrobiální expozice.

Mezitím je obrovská potreba vetsího pochopení vztahu mezi organismy v prírodním prostredí a temi, které nás kolonizují, abychom mohli optimalizovat design mestských zelených ploch. "

Zdravotní novinky dnes nedávno hlásena studie z Ohio State University v Columbuse, která zkoumala, zda mohou být alergie zhorseny stresem.

Vedci identifikují zpusob, jak cílit na rakovinné bunky rezistentní na léky

Mnoho pacientu s rakovinou, kterí podstupují chemoterapii, prestane reagovat na lécbu v dusledku toho, ze jejich rakovinové bunky vyvolávají rezistenci na léky. Ale výzkumníci z Manchesterské univerzity ve Velké Británii ríkají, ze objevili zpusob, jak zamerit tyto bunky rezistentní na léky, címz jsou lépe otevrené terapii.

(Health)

Více mladsích dospelých trpí tahy

Vedci, kterí vysetrili výskyt mrtvice ve velké populaci v USA, naznacují, ze se stávají castejsí u mladsích dospelých. O svých zjisteních písou v online publikaci Neurologie z 10. ríjna. První autorka Brett Kissela pochází z University of Cincinnati College of Medicine v Ohiu a spolupracuje s Americkou akademií neurologie.

(Health)