Radioaktivní bakterie dramaticky snizují sírení rakoviny pankreatu u mysí

Pri pouzití bakterií pro feritace radioizotopu bezne pouzívaných pri lécbe rakoviny prímo do rakovinných bunek pankreatu u mysí byli výzkumníci v USA dramaticky schopni snízit pocet sekundárních nádoru, které vznikají, kdyz se rakovina rozsírí do jiných cástí tela (metastázy).
Claudia Gravekampová a kolegové z Albert Einstein College of Medicine na univerzite Yeshiva v Bronxu v New Yorku písou o úspesném experimentu v clánku, který byl vydán tento týden v tisku Sborník z Národní akademie ved.
Gravekamp, ??spoluresitel spolecnosti, je profesorem mikrobiologie a imunologie u Einsteina a studuje nové prístupy k lécbe metastatické rakoviny.
Ríká, ze ona a její kolegové byli velmi povzbuzeni, kdyz v prvním kole experimentu dosáhli 90% snízení sekundárních nádoru nebo metastáz.
Gravekamp ríká ve svém prohlásení:
"V tomto okamziku muzeme ríci, ze máme terapii, která je velmi úcinná pro redukci metastáz u mysí."
Navíc se jim podarilo dosáhnout úspechu u mysí s vysoce agresivním karcinomem pankreatu bez poskození zdravé tkáne.
"S dalsími vylepseními má nás prístup potenciál zacít novou éru v lécbe metastatického karcinomu pankreatu," ríká Gravekamp.

Rakovina pankreatu má spatnou míru prezití

Rakovina pankreatu je jedním z nejsmrtelnejsích onemocnení, u méne nez 4% lidí, kterí prezili více nez pet let po diagnóze.
V USA odhady od Národního institutu pro lécbu rakoviny v tomto roce odhadují, ze pres 45,200 lidí zjistí, ze mají rakovinu slinivky a priblizne 38,500 z ní zemre.
Rakovina pankreatu se nedá snadno odhalit brzy, protoze trvá dlouho, nez se objeví patrné symptomy, takze v dobe, kdy vetsina pacientu podstoupí diagnózu, se rakovina jiz rozsírila do jiných cástí tela.
Nicméne, jedna nedávno zverejnená studie naznacuje, ze muze být mozné odhalit rakovinu pankreatu brzy pomocí prístupu nazvaného metabolomická analýza pro vyhodnocení hladiny pouze ctyr metabolitu.
Pokud je rakovina pankreatu rozpoznána dríve, nez se rozsírí, pak ji lze lécit chirurgicky, ale jakmile se sírí nebo metastazuje, sance na úspesnou lécbu nejsou dobré.
Pacienti s metastázovaným karcinomem pankreatu mají obvykle zloutenku, bolest, ztrátu hmotnosti a únavu. Neexistuje lék, jakmile dosáhne této fáze, a lécby jsou dány hlavne ke zlepsení kvality zivota.

Bakterie mohou infikovat rakovinné bunky a ne normální bunky

Myslenka této studie zacala jiz pred nekolika lety, kdyz si vedci vsimli, ze oslabená laboratorní forma bakterie Listeria monocytogenes mohou infikovat rakovinné bunky, ale ne zdravé normální bunky. (Divoká forma bakterie je ta, která zpusobuje listeriózu, coz je potenciálne závazné onemocnení prenásené potravinami, zejména u lidí s oslabeným imunitním systémem.)
V roce 2009 Gravekamp odhalil proc Listeria infikuje rakovinové bunky a ne zdravé. Prostredí okolo nádoru potlacuje imunitní systém, který je pak prílis slabý, aby se bránil proti bakterii, a umoznil tak prezít uvnitr nádorových bunek nádoru. V normální tkáni nedostane zít tak dlouho, aby se to stalo.
Po tomto objevu ukázali vedci, kterí experimentovali s bakteriemi jako nosici protinádorových látek, pomocí laboratorních kultur Listeria by mohly být prizpusobeny pro prenos protirakovinových léku do nádorových bunek. Ale oni to nikdy netestovali na zvíratech.

Prenásení radioizotopu do nádorových bunek

Byla to spoluautorková autorka Ekaterina Dadachová, profesorka radiologie a mikrobiologie a imunologie u Einsteina, který mel nápad zjistit, zda Listeria by mohly nést radioizotopy (bezne pouzívané pri lécbe rakoviny) do nádorových bunek.
Dadachova je prukopníkem rozvíjení radioimunoterapií, kde jsou radioizotopy pripojeny k protilátkám, které vybírají konkrétní bunky, jako jsou choroboplodné bakterie, rakovinné bunky nebo bunky infikované HIV. Kdyz se protilátky vázou se svým cílem, uvolnují své radioaktivní uzitecné zatízení, které ozarují a zabíjejí cílové bunky.
Pro tuto nejnovejsí studii Gravekamp, ??Dadachova a kolegové pripojili radioaktivní izotop rhenium k oslabeným Listeria.
Dadachova ríká, ze si vybrali rénium, protoze vydává beta cástice, které jsou obzvláste dobré pri lécbe rakoviny.
Jiným duvodem, proc zvolili rénium, je polocas rozpadu 17 hodin, takze se docela brzy stává neskodným a zpusobuje minimální poskození zdravých bunek.

Rakoviny pankreatu Sekundární nádory u mysí se snízily o 90%

Tým spolupracoval se dvema skupinami mysí, které mely metastatický karcinom pankreatu. Obe skupiny podávaly brisní injekce jednou denne po dobu 7 dní. V jedné skupine injekce obsahovaly radioaktivní látky Listeria, v druhé skupine obsahovaly fyziologický roztok (kontrolní vzorky).
Po 21 dnech vedci pocítali sekundární tumory u mysí a zjistili, ze v radioaktivite je o 90% méne Listeria ve srovnání s kontrolami osetrenými fyziologickým roztokem.
Rovnez zjistili, ze radioaktivní bakterie snízily primární hmotnost nádoru o 64% ve srovnání s kontrolními vzorky osetrenými solným roztokem.
Kdyz zkoumali rakovinnou a zdravou tkán, tým nasel vyssí koncentrace Listeria v sekundárních nádorech av mensím rozsahu v primárních nádorech, ale ne v normální zdravé tkáni.
Rovnez uvádí, ze mysi, které dostaly radioaktivní bakterie, nevykazovaly zádné skodlivé vedlejsí úcinky.

Cílem je odstranit 100% sekundárních nádoru

Gravekamp ríká jejich cílem je vycistit 100% sekundárních nádoru. Kazdá rakovinná bunka, která zustala nazivu, je potenciálním zdrojem nových sekundárních nádoru, takze jediný zpusob, jak si být jistý, je zabít vsechny z nich.
Dadachova ríká, ze musí zastavit experiment po 21 dnech, protoze kontrolní mysi umírají. Nyní musí zjistit, jaký úcinek má lécba na prezití zvírat.
Tým si myslí, ze muze zlepsit lécení úpravou dávkovacího schématu, pouzitím vyssích dávek zárení nebo dokonce pridáním dalsího uzitecného zatízení bakteriím ve forme jiných protinádorových léku.
Mezitím vedci v jiných výzkumných centrech pracují také na prístupu k pouzití bakterií s batohem pro krátkodobé dávky "nano-léku".
Napsal Catharine Paddock PhD