Ukoncení kourení snizuje úzkost

Pokud úspesne prestanete kourit, máte vetsí pravdepodobnost, ze se budete cítit méne nervózní, výzkumníci z univerzit v Oxfordu a Cambridgi a Kings College London Britský zurnál psychiatrie, Vydání 2. ledna 2013.
Autori vysvetlují, ze siroce rozsírená víra, ze vzdát se kourení, zpusobuje, ze kourení je více nervózní a ze kourení zhorsuje stres.
Vedci napsali:

"Víra, ze kourení je uvolnování stresu, je vsudyprítomné, ale témer jiste spatné. Opacný je pravda: kourení je pravdepodobne anxiogenní (zpusobuje úzkost) a kuráky si zaslouzí poznat toto a pochopit, jak mohou být jejich vlastní zkusenosti zavádející. "

V této studii vedci sledovali 491 kuráku, kterí navstevovali kliniky pro odvykání kourení v národní zdravotnické sluzbe (NHS) v ruzných cástech Anglie. Vsichni dostali nikotinové náplasti a navstevovali schuzky kazdý týden. 106 z nich (21,6%) bylo diagnostikováno s problémy dusevního zdraví predtím, nez se pokusili prestat kourit, predevsím úzkost a poruchy nálady.
Na zacátku studie byli vsichni úcastníci vysetrováni na úroven úzkosti. Byli také dotazováni, zda kourili kvuli "hlavne potesení", "hlavne k tomu, aby se vyrovnali" nebo "o rovných".
Sestnáct osm (24%) úcastníku se podarilo zustat bez koure o sest mesícu pozdeji. Deset z nich melo soucasnou psychiatrickou poruchu.
Autori uvádeli znacný rozdíl v úrovních úzkosti u tech, kterí úspesne opustili kourení ve srovnání s temi, kterí ne.
Úspesná opustení ukázala pokles úzkosti. Snízení úzkosti bylo zvláste patrné u bývalých kuráku, kterí kourili "ke zvládnutí" ve srovnání s temi, kterí kourili "pro potesení".
Mezi temi, kterí znovu zacali kourit, ti, kterí kourili "pro potesení", po relapsu nezaznamenali zádné zmeny v úrovních úzkosti. Avsak ti, kterí kourili "ke zvládnutí", stejne jako úcastníci s diagnostikovaným problémem dusevního zdraví ukázali zvýsení úzkosti.

Ti, kterí kourili, aby se vyrovnali - bylo mnohem pravdepodobnejsí, ze budou mít cigaretu, jakmile se probudí ráno. Vedci tvrdí, ze toto chování má za cíl "odvrátit abstinencní príznaky, vcetne úzkosti". Pokud se jim podarilo vzdát kourení, tyto opakované epizody úzkosti byly nakonec odstraneny a cítili se méne nervózní.
Pokud jde o úcastníky, kterí relapsovali a zaznamenali vyssí úrovne úzkosti, autori napsali:

"Neexistuje zádný zrejmý kauzální mechanismus jiný nez ti, kterí relapsu pocitují obavy z trvalých zdravotních rizik jejich kourení.
(záver) Shrnutí: Zastavení kourení pravdepodobne snizuje úzkost a úcinek je pravdepodobne vetsí u tech, kterí mají psychiatrickou poruchu a kterí kourí ke zvládnutí stresu. Pokus o neúspesný pokus o ukoncení lécby muze zvýsit úzkost ve znacné míre, ale mozná klinicky relevantní stupen u lidí s psychiatrickou poruchou a tech, kterí ohlásí kourení, aby se vyrovnali.
Lékari by meli pacienta uklidnit, ze prestání kourení je prospesné pro jejich dusevní zdraví, ale muze být potreba sledovat klinicky relevantní zvýsení úzkosti u lidí, kterí nedokází dosáhnout abstinence. "

Studie vedly ke vzniku konfliktních zjistení, pokud jde o jejich úcinky na úzkost. Vedci ve Virginia Commonwealth University ríkají, ze zjistili, ze inaktivace beta2 podjednotky, podskupiny nikotinových receptoru, které vází nikotin, se zdá, ze snizuje úzkost. Domnívají se, ze nikotin muze pusobit spíse nez inaktivace nez aktivace.
Napsal Christian Nordqvist