Kvalita, nikoli kvantita: lidé se vyvinuli, aby získali hlubsí, kratsí spánek
Vzbudili jste nekdy po 8 hodinách spánku a mysleli jste si, ze muzete spát jeste nekolik dalsích? Mozná neco z vasí evolucní minulosti volá k vám. Nová studie naznacuje, ze lidský spánek je mnohem úcinnejsí nez u jiných savcu, protoze jsme se vyvinuli spát za méne hodin, v hlubsích spánkových fázích.
Lidé se vyvinuli na spánek na kratsí období v hlubsím spánku, ríkají vedci.
Studie, publikovaná v casopise Evolucní antropologie, zkoumá vzorce spánku mezi stovkami savcu, vcetne 21 druhu primátu, jako jsou paviáni, lemurovi, simpanzi a lidé.
Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) kolik spánku potrebujeme jako jednotlivce se lisí, ale mení se ve stárí. Napríklad deti ve skolním veku potrebují kazdý den asi 10 hodin spánku, zatímco dospívající potrebují 9-10 let.
Dospelí potrebují zhruba 7-8 hodin spánku denne, ale podle údaju z pruzkumu Národního zdravotního rozhovoru spí témer 30% dospelých spánku kazdý týden hlásený prumer méne nez 6 hodin spánku.
Vedci, vedeni antropologem Davidem Samsonem z Dukeovy univerzity v Severní Karolíne, sestavili databázi spánkových vzoru u savcu a poté pouzili statistické techniky k vysvetlení hierarchie jednotlivých druhu v rodinném stromu primátu.
Lidé tráví 25% spánku ve fázi REM
Tým zjistil, ze lidé jsou nejkratsími prazci - spí v prumeru 7 hodin v noci - zatímco jiné druhy primáta, jako jsou jizní prasátko a sedivé lemury, potrebují 14-17 hodin.
Rychlé fakty o spánku- Nedostatek spánku je spojen s haváriemi, prumyslovými katastrofami a lékarskými nebo jinými profesními chybami
- V USA 50-70 milionu dospelých trpí poruchou spánku nebo bdelostí
- V prumeru dospelí potrebují kazdou noc 7-8 hodin spánku.
Dalsí informace o spánku
Navíc tým zjistil, ze nás spánek je efektivnejsí. Strávíme témer 25% celkového spánku ve spánku rychlého ocního pohybu (REM) - coz je hlubsí fáze spánku - zatímco jiní primáti tráví pouze 5% svého casu v tomto spánkovém stavu.
Samson strávil témer 2000 hodin pozorováním orangutanu ve spánku REM a non-REM jako soucást svého disertacního výzkumu, nez prisel do Duke. Poznamenává, ze lidé "jsou jedinecní v tom, ze mají kratsí a kvalitnejsí spánek."
V nasem moderním svete umelých svetel a gadgetu s obrazovkami by bylo snadné obvinovat technologii pro nás posun ve spáncích, ale tým ríká, ze to není viník.
Úplne odlisná studie spánkových návyku spolecností lovcu a sberacu bez elektriny v Tanzanii, Namíbii a Bolívii dosla k záveru, ze ve skutecnosti spí méne spí nez ty, které jsme v technologicky posedlé spolecnosti.
Samson poznamenává, ze pokud by moderní zivot zpusobil nás zkrácený spánek, tyto spolecnosti lovcu a sberacu, které nemají prístup k elektrine, pravdepodobne spí více.
"Hypotéza intenzity spánku"
V dusledku techto zjistení výzkumníci navrhují "hypotézu intenzity spánku", která naznacuje, ze brzy lidé se setkali s "selektivním tlakem", aby získali kvalitní spánek v co nejkratsím mozném case.
Oni písí:
"Nekteré faktory pravdepodobne slouzily jako selektivní tlaky pro efektivnejsí spánek, vcetne zvýseného rizika predávkování v terénním prostredí, ohrození konfliktu mezi skupinami a výhod plynoucích ze zvýsené sociální interakce."
Vedci dodávají, ze méne spánku by dalo casnejsímu cloveku delsí období aktivit, behem nehoz by mohli získat nové dovednosti a znalosti. Mezitím je zapotrebí hlubsí spánek ke konsolidaci techto dovedností a vede k "zvýseným poznávacím schopnostem".
Samson ríká, ze posun smerem ke kratsímu a efektivnejsímu spánku se pravdepodobne shodoval s casnými lidmi, kterí precházejí ze spánku ve stromech na spaní na zemi, kde pravdepodobne spali blízko ohne a ve vetsích skupinkách, aby se udrzeli v teple a odvázili dravce.
Zdravotní novinky dnes nedávno o studii, která naznacuje schopnost mozku regulovat emoce, je ohrozena únavou a deprivace spánku ovlivnuje nasi schopnost pridelit mozkové zdroje pro kognitivní zpracování.
Negativní príbehy statinu zvysují riziko srdecního onemocnení
Lidé riskují své zdraví tím, ze jedná o negativní novinové clánky o statinách, podle studie zverejnené v The European Heart Journal, která ukazuje, ze prerusení lécby vede ke zvýsení infarktu a predcasné smrti. Statiny jsou bezpecná a uzitecná droga pro boj s cholesterolem, ríkají vedci.
Brain abnormality a spatná dlouhodobá pamet u mladých uzivatelu konopí
Kourení marihuany denne po dobu 3 let jako dospívající je spojeno s abnormálne tvarovaným hipokampem a dlouhodobými problémy s pametí, podle výsledku nové studie provedené výzkumnými pracovníky na Northwestern Medicine v Chicagu v IL. Vedci se domnívají, ze hippocampus muze být náchylnejsí ke zmene, cím déle trvá uzívání marihuany.