PTSD "zvysuje riziko srdecního záchvatu a cévní mozkové príhody"
Zeny s posttraumatickou stresovou poruchou mají az o 60% vyssí pravdepodobnost infarktu nebo mrtvice, podle studie témer 50 000 úcastníku.
Dusevní trauma muze zpusobit fyzické problémy.
V první studii, která zkoumala expozici traumatu, posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD) a nástup kardiovaskulárních onemocnení výhradne u zen, u tech, kterí nemeli symptomy PTSD, ale kterí hlásili traumatické príhody, meli o 45% vyssí výskyt kardiovaskulárních onemocnení.
Výsledky jsou zverejneny v casopise American Heart Association Obeh.
Jennifer Sumner, PhD, vedoucí autorka a epidemiologka na Mailman School of Public Health v New Yorku, ríká:
"PTSD se obecne povazuje za psychologický problém, ale zpráva z nasich zjistení je, ze má také hluboký dopad na fyzické zdraví, zejména kardiovaskulární riziko."
Dr. Sumner, také hostující vedec na Harvard T.H. Chan School of Public Health v Bostonu, MA, dodává:
"To není výhradne mentální problém - je to potenciálne smrtící problém i tela."
Výzkumníci zkoumali 49 978 zen ve studii zdravotní sestry II, pokracující kohortní studii mladých a stredních zen, která zacala v roce 1989.
Studie zkoumala expozici trauma a symptomy PTSD ve vztahu k kardiovaskulárním onemocnením v prubehu 20letého období studia.
Výzkumníci pouzili dotazník k vyhodnocení ruzných druhu traumatických zázitku a symptomu PTSD. Hlavní závery studie byly následující:
- Zeny se ctyrmi nebo více príznaky PTSD mely o 60% vyssí výskyt kardiovaskulárních onemocnení ve srovnání s zenami, které nebyly v minulosti vystaveny traumatickým událostem
- Výskyt kardiovaskulárních onemocnení byl o 45% vyssí u zen bez symptomu PTSD, kterí vsak hlásili traumatické príhody
- Nezdravé chování jako kourení, obezita, nedostatek cvicení a lékarské faktory, jako je vysoký krevní tlak, predstavují témer polovinu souvislosti mezi zvýsenými príznaky PTSD a kardiovaskulárním onemocnením.
PTSD "dvakrát castejsí u zen"
PTSD má tendenci být spojována s muzskou vojenskou sluzbou. Výzkumníci vsak poukazují na to, ze PTSD je dvakrát castejsí u zen nez u muzu.
Vetsina studií o rizicích kardiovaskulárních onemocnení u pacientu s PTSD byla provedena u muzu, kterí slouzili v armáde, nebo mezi prezivsími.
PTSD postihuje nekteré zeny po traumatických událostech, jako je prírodní katastrofa, nezádoucí sexuální kontakt nebo fyzické napadení. Mohou utrpet dusevní vzpomínky na trauma, nespavost, únavu, potíze s pametí nebo koncentrací a otupené emoce. Jiné príznaky zahrnují nocní mury, podrázdenost nebo snadné prekvapení.
Karestan Koenen, hlavní autor studie a profesor epidemiologie na Columbia University Mailman School of Public Health a Harvard T. H. Chan School of Public Health, ríká:
"Lékarský systém musí prestat lécit mysl a telo, jako by byly oddeleny. Pacienti potrebují prístup k integrované dusevní a fyzické zdravotní péci."
Dr. Sumner souhlasí - zeny potrebují získat péci o dusevní zdraví k lécbe príznaku, stejne jako sledovat príznaky kardiovaskulárních problému. Více nez polovina lidí v USA, kterí trpí PTSD, nedostává lécbu, zejména mensiny.
Onemocnení srdce je také spojeno s panickou poruchou v nedávné studii. Studie zverejnená v cervnu zjistila, ze záchvaty paniky byly spojeny se srdecními chorobami, ackoli by se mohlo prekrývání probouzeti.
Americké znecistení ovzdusí: mnoho obcanu zijících v nezdravých mestech
Vetsina Americanu ted dýchá cistsí vzduch, nicméne nekterí stále zijí ve mestech, které jsou více znecistené nez pred deseti lety, odhaluje nová zpráva. Záver pochází z výrocní zprávy Amerického plicního sdruzení "Stav ovzdusí", který zkoumá kvalitu ovzdusí v USA merením hladiny ozonu a malých cástic ve vzduchu ve více nez 1000 mestech od let 2009 az 2011.
Zdravotní rizika související s docasnými tetováním, upozornení FDA
Docasná tetování, známá také jako "hennas", prinásejí více zdravotních rizik, nez si vetsina lidí uvedomuje, podle nové zprávy Úradu USA pro potraviny a léciva. Lidé casto verí, ze protoze tetování je jen docasné - od trí dnu do nekolika týdnu -, ze nebude mít dlouhodobá rizika. Linda Katz, M.