Psychiatrické poruchy prispívají k násilnému znovuzískání u bývalých veznu

Velká nová studie publikovaná v roce 2006 Lancetova psychiatrie ukázalo, ze vezni, kterí trpí radou psychiatrických poruch, mají vyssí pravdepodobnost spáchání násilných trestných cinu poté, co jsou propusteni z vezení.
Výzkum naznacuje souvislost mezi psychiatrickými poruchami a násilným opetovným postizením.

Podle zprávy se v mnoha zemích snizuje násilí, avsak opetovné odcizení - zejména v zemích se stredními a vysokými príjmy - zustává vysoké, pricemz více nez 33% veznu v USA a ve Velké Británii je odsouzeno do 2 let a více nez 50% do 5 let. V USA je priblizne 70% odsouzení opakovaných pachatelu.

Výzkum sledoval témer 48 000 veznu ve Svédsku, a to jak muzu, tak zen, kterí byli odsouzeni po 1. lednu 2001 a propusteni do 31. prosince 2009. Zjistil, ze az 20% násilných opakovaných odsouzení muzu a 40% zen je s nejvetsí pravdepodobností v dusledku psychiatrických poruch.

Zjistení mají dusledky pro poskytování podpory veznum jak pred, tak po propustení, pokud jde o pomoc pri rehabilitaci jednotlivcu a zajistení verejné bezpecnosti.

Psychiatrické poruchy, které se bezne týkají delikventu, zahrnují schizofrenii, bipolární poruchu, hyperaktivní poruchu (ADHD), radu osobních poruch a zneuzívání návykových látek. Na rozdíl od predchozích výzkumných zjistení se samotné zneuzívání návykových látek nezdá být hlavním duvodem násilné trestné cinnosti, ale ve spojení s jinými poruchami výrazne zvysuje pravdepodobnost násilného opetovného postizení.

Navíc, cím více poruch má jednotlivec, tím vyssí je pravdepodobnost spáchání násilného zlocinu. Podle zprávy se odhaduje, ze 15% vsech veznu v USA trpí vázným dusevním onemocnením a ve veznicích je 10krát více lidí s dusevním onemocnením nez v psychiatrických lécebnách.

25% veznu muzu s psychiatrickými poruchami znovu odsouzených behem 3 let od propustení

Tým, slozený z výzkumníku ze Svédska a Velké Británie, pouzil svédské registry populace k porovnávání. Ve Svédsku mají vsichni rezidenti jedinecný osobní identifikátor, který umoznuje propojení mezi ruznými registry, jako je napríklad Národní rejstrík trestných cinu a Národní registr pacientu, coz umoznuje presnejsí sledování individuálního postupu.

Rychlá fakta o dusevním zdraví

• Priblizne 1 z 4 dospelých v USA zazívá diagnostikovanou dusevní poruchu v daném roce
• Mentální poruchy jsou hlavní prícinou postizení v USA u osob ve veku 15-44 let
• Priblizne 45% lidí s dusevní poruchou splnuje kritéria pro alespon dve dalsí dusevní poruchy.

Dalsí informace o dusevním zdraví

Bylo zjisteno, ze 42% muzských veznu a 60% zen trpelo pred uvolnením nejaké psychiatrické poruchy; a ze 25% vsech muzu a 11% vsech zen pokracovalo v páchání násilných trestných cinu behem 3,2 let po propustení. To bylo bez ohledu na manzelský, sociální a ekonomický status.

Krome toho u osob s psychiatrickou poruchou byla prumerná doba potrebná k opetovnému zániku u muzu o 2,4 mesíce kratsí a u zen o 4,8 mesíce kratsí nez u tech, kterí nemeli poruchu.

Celkove vyssí procento veznu mela psychiatrickou poruchu ve srovnání s muzi, ale zeny byly také pomerne méne pravdepodobné, ze by se dopustily násilného zlocinu.

Ve svetle techto zjistení vedoucí výzkumná pracovnice Seena Fazel, profesor forenzní psychiatrie na Oxfordské univerzite ve Velké Británii, vyzývá k "lepsí detekci, lécbe a rízení veznu s poruchami dusevního zdraví a propojení techto veznu s komunitami sluzby dusevní péce o uvolnení ", zejména proto, ze tyto poruchy jsou" prevázná a vetsinou lécitelná ".

V propojeném komentári prof. Louis Appleby, národní reditel pro zdravotnictví a trestní soudnictví a profesor psychiatrie na univerzite v Manchesteru ve Velké Británii, vyzývá k tomu, aby se nejprve resily sociální faktory, jako je spatné bydlení a nezamestnanost.

Rovnez vyjádril obavu, ze takové informace vyvrací práci, která se dosáhla pri zlepsování postoju verejnosti k dusevním onemocnením a snízení stigmatu, který je k nim spojen; podle prof. Applebyho je výzkum obvinován z "podnecování verejného strachu a diskriminace".

S více nez 10 miliony lidí ve veznicích po celém svete a ve veznicích a zdravotnických sluzbách, které jsou v mnoha zemích financne zatízeny, jsou náklady na poskytování této podpory nevýhodou. Nicméne s tím, ze náklady na opetovné odplutí v Anglii a Walesu se odhadují na priblizne 14,5 az 19,5 miliardy rocne, lze dobre argumentovat, ze dodatecná podpora je uzitecná investice, a to nejen z hlediska lidských, ale také financne.

Dríve v tomto roce, Zdravotní novinky dnes hlásili studii, která uvádí, ze bývalí vezni jsou vystaveni vysokému riziku úmrtí v dusledku uzívání drog a alkoholu.