cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Protein, který spoustí imunitní odpoved na identifikované viry

Studie vedená Massachusetts General Hospital v USA identifikovala protein, který je nezbytný pro vyvolání první reakce imunitního systému na virovou infekci. Vedci doufají, ze objev povede k nové lécbe viru, které vyvinuly zpusob, jak zablokovat imunitní odpoved tela.

Psaní v nejnovejsím online vydání Prírodní imunologie, vedci popisují, jak nasli protein GEF-H1 hraje klícovou roli pri pomoci makrofágum - dulezitým bunkám ve vrozené imunitní systém - reagovat na virové infekce jako je chripka.

Starsí autor Hans-Christian Reinecker, profesor na Harvardské lékarské skole, ríká:

"Detekce virového genetického materiálu uvnitr infikované bunky je rozhodující pro zahájení reakcí, které signalizují imunitní systém v boji proti infekci a zabranují jejímu sírení po celém tele."

Profesor Reinecker, který je rovnez z Centra pro studium zánetlivých strevních onemocnení v gastrointestinální jednotce General Hospital v Massachusetts, vysvetluje, ze jejich zjistení naznacují, ze GEF-H1 muze rídit reakci imunitního systému na radu RNA a DNA viru, ohrozují lidské zdraví.

Vrozený imunitní systém je první obrannou linií

Vrozený imunitní systém je první cástí obranyschopnosti tela pred infekcí. Rychle detekuje patogeny a predvolá své vojáky, aby se zabývali invazí: bílými krvinkami, cytokiny a antimikrobiálními peptidy.

První vec, kterou se virus pokusí delat, kdyz vchází do hostitelské bunky, je cesta do jádra, protoze to je místo, kde se replikuje - casto sdruzuje vlastní genetický materiál s hostiteli.

K dosazení jádra se virus pohybuje podél malých tunelu nazývaných mikrotubuly, které bunky pouzívají k transportu bílkovin. Ale zatím nebylo jasné, jak pohyb viru v mikrotubulech ovlivnil spustení imunitního systému.

Vedci jiz vedeli, ze GEF-H1 se váze na mikrotubuly a ze pomáhá imunitnímu systému rozpoznat bakterie.

GEF-H1 je exprimován v makrofágách a je spousten virovou RNA

Laborator profesora Reineckera zjistila, ze protein je exprimován v makrofágích - klícových slozkách vrozeného imunitního systému, které se pohybují kolem "jíst" nezádoucího materiálu a patogenu. Také zjistili, ze nukleové kyseliny, které tvorí virální RNA spoustec GEF-H1, který naopak rídí expresi cytokinu, jako je beta interferon.

Zjistili, ze mysi, které nemohly vyjádrit, GEF-H1 nemohly vytvorit úcinnou imunitní odpoved proti dvema virum: chripce A a encefalomyokarditida, coz je virus, který zpusobuje ruzné zánetlivé onemocnení u zvírat.

Prof. Reinecker vysvetluje:

"Snímání intracelulárních virových nukleových kyselin pro indukci interferonu je tak dulezité, ze mnoho viru, vcetne chripky typu A, vyvinulo specifické strategie, které by zasahovaly do aktivace obranného systému interferonu."

Dodává, ze on a jeho kolegové doufají, ze objev povede k novým zpusobum, jak zabránit tomu, aby strategie viry pouzívaly k zabránení imunitnímu systému reagovat na infekce.

Prostredky od Národních ústavu zdravotnictví pomohly financovat studii.

V ríjnu 2013 hlásil dalsí tým amerických vedcu Bunecný hostitel a mikrob ze také identifikovali protein, který je odpovedný za ochranu proti virovým infekcím. Zjistili, ze protein IFITM3 muze narusit komunikaci mezi dvema dalsími bílkovinami, které transportují a regulují cholesterol, který musí prezít mnoho viru.

Paleolitová strava "potlacuje hlad," tvrdí studie

Paleolitová strava "potlacuje hlad," tvrdí studie

"Paleolitická strava" vychází z hypotézy, ze konzumace stejných potravinových skupin jako nasi predkové z doby kamenné - jako jsou pestované rostliny a nezpracované maso - potlacuje chut k jídlu. Ale nový výzkum vedený Imperial College Londýn ve Velké Británii zjistí, ze tomu tak není. Podle pozadí studie obsahují stravy lidských populací predku vyssí hladiny nestravitelného rostlinného materiálu ve srovnání s dnesními dietami, které mají vysoký obsah tuku a cukru.

(Health)

Výzkumníci zpochybnují siroce prijatou predstavu o Alzheimerove proteinu

Výzkumníci zpochybnují siroce prijatou predstavu o Alzheimerove proteinu

Shlukování beta-amyloidního proteinu do plaku, které upadnou do mozku, je klícovým znakem Alzheimerovy nemoci. Hodne výzkumu prícin a lécby onemocnení se opírá o techniky, které charakterizují tento proces. Nyní nová studie zpochybnuje obecne zastávaný názor na tvar a slození pocátecních struktur, které se tvorí pri spojení molekul beta-amyloidu.

(Health)