Chránená spánek pomáhá zdravotníkum zustat více varováním

Chránená doba spánku pro lékarské obyvatele muze zvýsit svuj cas spánku pres noc a dokonce je udrzet v pohotovosti ráno, podle studie Vestník Americké lékarské asociace.
Výzkum vedený týmem pod vedením dr. Kevina G. Volppa z Philadelphian Veterans Affairs Medical Center a University of Pennsylvania se zameril na to, zda je chránená doba spánku 5 hodin praktická a úspesná pri rozsirování casu, kdy stacionár spí, kdyz musí pracovat s prodlouzenou povinností pres noc.
Zpráva byla dríve publikována Lékarským ústavem (IOM), která popisuje, co je treba udelat pro pracovní dobu a pracovní plán, aby se zlepsila bezpecnost pacientu.
Aby se snízila pravdepodobnost chyb, které souvisejí s únavou, kdyz jsou obyvatelé v nemocnici delsí dobu, zpráva naznacuje, ze by meli mít chránenou dobu spánku 5 hodin, kdyz pracují 16 hodinový nebo vícekrát.
Základní informace ve zpráve uvádely:

"Zpráva IOM uznala, ze existuje málo údaju o optimalizaci pracovní doby pro lékare v tréninku, ale tvrdí, ze dukaz o rizicích výskytu chyb souvisejících s únavou v jiných profesích se pravdepodobne rozsíril i do medicíny."

Experti provedli dva randomizované kontrolované studie za úcelem jejich výzkumu. Jeden se konal ve zdravotnickém stredisku pro otázky veteránu v Philadelphii a druhý v nemocnici University of Pennsylvania.
Bylo tam 106 vysokoskolských studentu a stázistu, nicméne 3 nebyly usporádány tak, aby mely studijní rotace. Ze zbývajících 103 subjektu pracovalo v univerzitní nemocnici sestnáct subjektu, 44 pracovalo v centru VA a 43 pracovních míst na obou místech.
Týmy náhodne pridelila dvanáct ctyrtýdenních bloku jedné z následujících dvou:

• standardní interní program - prodlouzené presuny pres noc pres noc o minimálne 30 hodinách, coz odpovídá 1200 presunutím pres noc na kazdém míste
• chránená doba spánku - pracovníci mohou spát od 12:30 do 17:30 s predáním svého telefonu k práci, coz odpovídá 1200 prenocování na kazdé místo

Jejich zmeny ve fyzické aktivite byly sledovány aktigrafy nosenými na zápestích úcastníku. Byli také pozádáni, aby sledovali spánek pomocí spánkových deníku.
Výsledky ukázaly, ze osoby ve stredisku VA, kterí meli chránený spánek, dostali v prumeru více hodin spánku nez pacienti bez chráneného spánku (2,86 vs. 1,98).
Pacienti s chráneným spánkem ve vysokoskolské nemocnici dostali v prumeru 3,04 hodiny spánku v porovnání s 2,04 hodiny u osob bez chráneného spánku.

Vedci zjistili, ze zdravotnictí obyvatelé s chráneným spánkem mají snízenou sanci na volání bez spánku:

• Centrum VA: 5,8% vs. 18,6
• Univerzitní nemocnice: 5,9% oproti 14,2%

Po zmerení únavy úcastníku na stupnici ospalosti zjistili, ze ti, kterí se nacházeli v chránené skupine spánku, po únoru nezpusobily únavu.
Vedci dospeli k záveru:

"Prestoze existují dukazy, ze pri prodlouzení doby spánku (relativne bez spánku) pomáhá snízit únavu a ze snízení únavy se zvysuje s mnozstvím spánku, z této studie nemáme dukaz, ze to také souvisí se zlepsením výsledky pacientu.
Prísná srovnávací analýza úcinnosti chránených casu spánku vs. 16hodinové posuny ve zlepsování interní bdelosti a kognitivní funkce a výsledku pacienta by mohla mít významný vliv na politiku. Pokud jsou chránené období spánku proveditelné a zlepsí se bdelost, mohou poskytnout primerenou alternativu k mandatorním kratsím posunum. "

Napsal Sarah Glynn