Probiotika nezajistují prujem, ríká studie

Probiotické doplnky nezabranují prujmum spojeným s antibiotiky u starsích pacientu, podle studie publikované v Lancet.

Predchozí výzkum naznacil, ze probiotické doplnky mohou potlacit prujmy spojené s antibiotiky (AAD) a mnoho institucí tyto predepisuje jako soucást bezné praxe.

Ale vedci z University of Swansea ve Velké Británii provedli nejvetsí studii, která dokazuje, ze probiotika nemusí mít zádný takový úcinek u starsích pacientu s AAD.

Není zcela pochopeno, jak antibiotika zpusobují prujmy, ale myslí se, ze narusují prirozenou rovnováhu bakterií ve strevech. Infekce nazývaná Clostridium difficile je nejcastejsí prícinou prujmu, zejména v AAD.

Mnoho starsích pacientu ve veku nad 65 let, kterí uzívají antibiotika, obvykle trpí AAD. Prujem muze být u starsích pacientu zivot ohrozující, coz vede k podvýzive, dehydratacím, elektrolytovým nerovnováhám, nedostatkum vitamínu a minerálu a nekdy i smrti.

Studie získala priblizne 3 000 lidí, aby se zapojili do parku v procesu nazvaném PLACIDE, který byl veden v peti nemocnicích po celé Spojené království. Vsichni úcastníci byli ve veku 65 let a starsí a bylo jim predepsáno jedno nebo více antibiotik.

Vedci zádali, aby 50% úcastníku uzívalo jednu kapsli obsahující fixní dávku zivých bakterií (probiotik) kazdý den po dobu 21 dní a mezi dávkami antibiotik. Tobolka sestávala ze dvou kmenu Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium bifidum a Bifidobacterium lactis.

Dalsím 50% pacientu dostalo stejnou placebovou kapsli se stejnou instrukcí pro dávkování. Vsichni pacienti byli sledováni 8-12 týdnu po dokoncení kurzu.

U 10% pacientu, kterí prodelali AAD, byly odebrány vzorky stolice k urcení príciny.

Vedci tvrdí, ze tato analýza znamená, ze mohou sledovat, kolik pacientu prodelalo AAD zpusobené Clostridium difficile. Dodávají, ze predchozí výzkum naznacil, ze probiotika mohou lécit tuto formu prujmu.

"Zádný dukaz" pro probiotika proti prujemu

Výsledky studie ukázaly, ze pacienti, kterým byl predepsán probiotik, nevideli zádný úcinek redukovaného AAD, pricemz 1 z 10 stále hlásilo výskyt.

Studie ukázala, ze obe skupiny predepisovaly probiotika a skupina, která dostávala placebo, mela stejnou frekvenci a závaznost prujmu.

Navíc byly v obou skupinách podobné pocty, jejichz prujem byl zpusoben Clostridium difficile.

Vedci tvrdí, ze tyto výsledky dospejí k záveru, ze probiotika nemá zádný prospesný úcinek pro AAD.

Profesor Stephen Allen z Lékarské fakulty Univerzity Swansea ríká:

"Ackoli nekteré existující studie úcinku probiotických doplnku na AAD naznacují, ze tyto doplnky mohou úcinne snízit výskyt AAD, tyto výsledky byly zalozeny vetsinou na malých studiích provádených na jednom míste, z nichz mnohé vedly k nekonzistentním výsledkum, které je obtízné zapracovat v metaanalýzách.

Nase studie je zdaleka nejvetsí zkouskou, která by dosud hodnotila dopady takzvaných probiotik na AAD, které by mohly být lépe oznacovány jako mikrobiální prípravky vzhledem k nejistote, zda jsou skutecne prospesné pro zdraví, a výsledky nepodporují pouzití techto prípravku ke snízení míry AAD u starsích pacientu. "

V komentári na konci studie od dr. Nicka Danemana ze strediska Sunnybrook Health Sciences na univerzite v Torontu v Kanade tvrdí, ze ackoli studie PLACIDE je "velká a prísná" studie, nemela by to zneplatnit predchozí výzkum, který naznacuje, ze probiotika pomáhá AAD.

On pridává:

"I kdyz velikost vzorku PLACIDE byla velmi velká, míra události byla mnohem nizsí, nez se predpokládalo."

"Nedostatek porozumení" v AAD je treba resit

Autori studie konstatují, ze kvuli nedostatecnému pochopení zpusobu, jakým antibiotika zpusobují prujmy, mohou úcinky "mikrobiálních prípravku" na AAD vyzadovat dalsí vysetrení.

Ríká se, ze existuje moznost, ze urcité kmeny dobrých bakterií mohou mít "mechanismy proti prujmu" nebo nemoc, vek, strava a krehkost mohou ovlivnit zpusob, jakým fungují probiotické doplnky.

Profesor Allen dodává:

"Potrebujeme je vrátit se do laboratore, abychom pochopili více o základních mechanismech onemocnení, které zpusobují prujem u lidí, kterí uzívají antibiotika a mají dukaz, ze urcitý mikrob má dobrou sanci pracovat.

Profesor Allen mluvil výhradne Zdravotní novinky dnes o tomto výzkumu a co to znamená pro budoucí pouzití probiotik u starsích lidí.

Co odhalilo výsledky této studie?

Celkove se objevila hnacka u více nez 10% úcastníku a prujem zpusobený Clostridium difficile v priblizne 1%. Tyto výsledky byly stejne casté u tech, kterí uzívali mikrobiální prípravek, a tech, kterí uzívali placebo.

Jiné výsledky - napríklad bezné príznaky gastroenteritidy, délka hospitalizacního pobytu, kvalita zivota - byly v obou skupinách stejné. Takze neexistují zádné dukazy o tom, ze mikrobiální prípravek zabránil prujem nebo vedl k jakémukoli jinému zdravotnímu prínosu.

Závazné nezádoucí úcinky byly ve dvou skupinách podobné - a proto jsme nenasli zádné dukazy o tom, ze by mikrobiální prípravek zpusobil jakoukoli skodu.

Jaké dalsí lécebné postupy by mohly být pouzity k tomu, aby pomohly omezit AAD u starsích pacientu?

Stávající intervence, jako je antibiotikum, zlepsení hygieny a izolace pacientu s prujmem, jiz vedly k výraznému poklesu výskytu prujmu Clostridium difficile a mely by pokracovat.

Existují nejaké výhody pro starsí lidi, kterí i nadále pouzívají probiotické doplnky?

Nenasli jsme zádný uzitek z doplnku pouzívaných v nasí studii, a to byly typické pro bakterie pouzívané jako "probiotika".

Prestoze nemuzeme vyloucit moznost, ze by jiné bakteriální kmeny mohly vést k prínosum pro zdraví, nejsme si vedom zádné presvedcivé vedecké dukazy o tom, ze tomu tak je.

Jaké jsou dalsí kroky pro tento výzkum?

Je zapotrebí více výzkumu k identifikaci základních mechanismu prujmu souvisejících s uzíváním antibiotik.

Radíme proti klinickým zkouskám jiných mikrobiálních prípravku - pokud neexistují spolehlivé dukazy, napríklad - z laboratorních studií, ze konkrétní prípravek muze prímo resit známé mechanismy.

Osteoporóza: zdraví kostí v detství "je dulezitým faktorem"

Kdyz se zamyslíme nad osteoporózou, obvykle o ní mluvíme jako o zvýsené krehkosti kostí, která postihuje starsí jedince. Ale podle Americké pediatrické akademie je základ pro tuto podmínku kladen v raném detství a dospívání. Organizace klade duraz na dulezitost zdraví kostí v detství.

(Health)

Zvýsená citlivost dotyku zobrazená jednotlivci s poruchou sluchu DFNA2

Podle pruzkumu zverejneného v Nature Neuroscience jsou jednotlivci, kterí trpí dedicnou ztrátou sluchu DFNA2, citlivejsí na vibrace s nízkým kmitoctem. Závery ze studie odhalují dríve neznámé asociace mezi citlivostí na dotyk a ztrátou sluchu. Specializované nervové bunky v kuzi jsou zodpovedné za vsechny pocity, které jednotlivci pocívají, kdyz se dotýkají - horké, studené, hladké, hrubé, tlakové, bolestivé, svedí, vibrující a dalsí.

(Health)