Probiotické bakterie prospesné pro funkci mozku

Bakterie v potravinách mohou ovlivnit funkci mozku, uvádí nový výzkum publikovaný v casopise Gastroenterologie.
Studie provedená výzkumnými pracovníky UCLA zjistila, ze mozková funkce se zmenila u zdravých zen, které konzumovaly probiotika v jogurtu.
Funkce mozku se mení mezi zenami v klidovém stavu a behem úlohy rozpoznávání emocí.
Zjistili, ze bakteriální prostredí ve streve muze ovlivnit mozkovou aktivitu.
Vedci uvedli, ze toto zjistení má významné dusledky pro budoucí dietní nebo lékové intervence ke zlepsení funkce mozku.
Dr. Kirsten Tillisch, profesor medicíny na UCLA David Geffen School of Medicine a hlavní autor studie, rekl:

"Mnoho z nás má nádobu s jogurtem v nasí lednicce, kterou muzeme jíst pro radost, vápník nebo proto, ze si myslíme, ze by mohlo pomoci nasemu zdraví jinými zpusoby. jogurt muze ve skutecnosti zmenit zpusob, jak nás mozek reaguje na zivotní prostredí. Kdyz vezmeme v úvahu dusledky této práce, staré výroky "vy jste to, co jíte" a "pocity streva" prijmou nový význam. "

Probiotika mohou zlepsit funkci mozkuBylo zjisteno, ze mozog muze vysílat signály do streva, coz vysvetluje, proc stres muze být casto prícinou gastrointestinálních problému.
Autori tvrdí, ze jejich studie dokazuje to, co bylo po nejakou dobu podezrení.
Tillisch dodal, ze "znovu a znovu slysíme od pacientu, ze se nikdy necítili depresivne nebo úzkostlive, dokud nezacali mít problémy s jejich strevem. Nase studie ukazuje, ze spojení mezi strevami je obousmerná."
Do studie bylo zarazeno celkem 36 zen ve veku 18 az 55 let. Byly rozdeleny do trí ruzných skupin:

• Skupina jedna jedla jogurt obsahující smes nekolika probiotik dvakrát denne po dobu ctyr týdnu
• Druhá skupina spotrebovala deník, který neobsahoval zádné probiotiky
• Skupina tri vubec nezajímala zádný produkt
?

Aby se podívali na mozky zen ve stavu klidu a v reakci na úlohu rozpoznávání emocí, vedci provedli funkcní vysetrení magnetickou rezonancí (fMRI) pred a po ctyrtýdenním období studia.
Cílem rozpoznávání emocí bylo, aby se zeny dívaly na obrázky rozzlobených nebo vydesených tvárí a srovnaly je s jinými tváremi se stejnými výrazy. Toto bylo provedeno za úcelem merení reakce afektních a kognitivních oblastí mozku na vizuální stimuly.
Zjistili, ze behem úkolu emocní reaktivity, ti, kterí konzumovali probiotické jogurty, zaznamenali mensí aktivitu jak na ostrove, tak na somatosenzorickém kortexu, který zpracovává pocity vnitrního tela.
Navíc zeny, které konzumovaly probiotické jogurty, mely snízenou aktivitu v oblastech mozku souvisejících s emocemi, kognitivními a smyslovými poruchami ve srovnání s temi ve dvou dalsích skupinách.

Ve stavu odpocinku zeny konzumující probiotika prokázaly vetsí propojení mezi dulezitou oblastí mozku nazývanou periaqueductální sedá a oblastmi prefrontální kury, která je zodpovedná za poznání.
Tillisch rekl, ze byl prekvapen, kdyz videl, ze mozkové príhody se vyskytly v ruzných oblastech, vcetne tech, které nemají nic spolecného s emocemi, jako je smyslové zpracování.
Dr. Emeran Mayer, profesor lékarství, fyziologie a psychiatrie na Lékarské fakulte David Geffen v UCLA a hlavní autor studie, uvedl, ze skutecnost, ze signály poslané ze streva do mozku mohou být ovlivneny dietní zmenou, doufejme rídit dalsí výzkum na trávicí a dusevní poruchy.
Mayer rekl:

"Existují studie, které ukazují, ze to, co jíme, muze zmenit slození a produkty strevní flóry" "zejména tím, ze lidé s vysokým obsahem zeleniny a vlákniny mají odlisné slození z jejich mikrobiologie nebo strevního prostredí nez lidé, kterí jíst typictejsí.
Západní strava s vysokým obsahem tuku a uhlohydrátu. Nyní víme, ze to má vliv nejen na metabolismus, ale také na funkci mozku. "

Vedci se nyní zamerují na zjistení chemických látek, které produkuje streva a které prenásejí signály do mozku.
Navíc chtejí zjistit, zda gastrointestinální príznaky, vcetne nadýmání, bolesti bricha a zmenených pohybu strev, korelují s ruznými reakcemi na mozku.
Budoucí výzkum se bude zabývat otázkou, zda probiotika mají nejaký vliv na príznaky nálady a úzkost.
Vedci doufají, ze v budoucnu budou schopni manipulují obsah strev pro lécbu onemocnení souvisejících s mozkem, jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba.

Výhody probiotik

Podle nedávné studie publikované v Britský casopis sportovní medicíny, profesionální bezci na dlouhé vzdálenosti, kterí konzumovali probiotikum Lactobacillus, meli kratsí a méne závazné kouzla respiracních onemocnení nez ti, kterí konzumovali placebo.
Vedci na Michiganské státní univerzite hlásili Journal of Cellular Physiology, ze prirozený probiotický doplnek muze pomoci muzským mysím produkovat zdravejsí kosti.
Probiotické bakterie mají potenciál zmenit neurochémii mozku a lécit úzkost a poruchy související s depresí, podle výzkumu publikovaného v prestizním mezinárodním casopise Sborník národní akademie ved (PNAS).
Napsal Joseph Nordqvist