Soukromé rodinné dopisy mohou vysvetlit náhlou smrt manzelky Oscara Wilde

Oscar Wilde byl jedním z nejpopulárnejsích dramaturgu UK v pozdních 1800s a jeho práce zije dál. Jeden z nejznámejsích románu irského spisovatele a básníka je Obrázek Doriana Graye, na kterém film 2009 Dorian Grey byl zalozen. V roce 2000 byla zverejnena zpráva v roce 2004 Lancet tvrdil, ze Wildeova smrt v roce 1900 byla zpusobena tezkou infekcí ucha. Nyní nová zpráva zverejnená v casopise tvrdí, ze zjistila prícinu smrti své zeny Constance.
Constance Wildeová (na obrázku) pravdepodobne mela roztrousenou sklerózu, ale spatná diagnóza nemoci vedla k nesprávné operaci, která jí mohla zpusobit smrt.
Image credit: Merlin Holland

Zpráva odhalila, ze je pravdepodobné, ze by mela roztrousenou sklerózu (MS) a zemrelo v rukách nezodpovedného chirurga po spatné operaci.

Zjistení pocházejí z lékarských dukazu nalezených v sérii 130 soukromých rodinných dopisu napsaných Constance a jejím bratrem - Otho Hollandem - objeveným vnukem Wilde, Merlinem Hollandem.

Oscar Wilde se setkal s 32tiletou Constance Lloydovou v roce 1881, také spisovatelem. O 3 roky pozdeji se ozenili a spolecne meli dva syny, Cyril a Vyvyan.

Po osvobození Oscara v roce 1895 za spáchání homosexuálních cinu Constance a deti uprchly do Evropy a zmenily své príjmení na "Holandsko".

Constance a její dva chlapci se usadili v Janove v Itálii, kde strávila zbytek svých dní jako jediného rodice. Zemrela náhle 7. dubna 1898 ve veku 39 let.

Ale jaká byla její prícina smrti? Behem minulého století výzkumníci uvedli radu vysvetlení, vcetne syfilisu - o kterých se domnívalo, ze byli zachyceni z Oscara - a zranení v dusledku pádu po schodech.

Tato poslední zpráva vsak poskytuje spolehlivé dukazy o skutecném duvodu za smrtí paní Wildeové.

Pokles zdraví Konstancie

Z nove objevených dopisu se verí, ze Constance zacala pocitovat spatné zdraví od roku 1889; dopisy podrobne popisují její neschopnost chodit a pouzití drzáku pro podporu. O dva roky pozdeji mluví o obdobích silné bolesti, kterou popsala jako "revmatismus" v nárucí.

V únoru 1893 napsala Constance o tom, ze v hlave a zádech zazila vysilující "neuralgii" a v zime 1894-95 podrobneji popsala své problémy s mobilitou. "Jsem v porádku, kdyz nechodím," napsala, "ale pak nemuzu jít po zivote sedet na zidli, obzvláste s dvema kluky, aby si je mohli pobavit."

Konstanta se do konce roku 1895 dále nezmínila o svém zdraví, kdyz napsala o svých setkáních s gynekologistou v Janove - nazvanou Luigi Maria Bossi -, aby projednala její zhorsenou mobilitu. Její dopisy ukazují, ze strávila mesíc v soukromé klinice spolecnosti Bossi, která podstoupila rozsáhlou operaci, aby jí pomohla chodit.

Zdá se vsak, ze operace nezlepsila mobilitu; v dubnu 1896 Constance napsal: "Jsem lacinejsí nez kdy jindy a skoro jsem se vzdálil nadeje, ze se nekdy znovu dostanu."

V ríjnu letosního roku Constance popsala, jak jí v pravé noze narazila oslabení a tres v pravé ruce, coz narusilo její schopnost psát rukou a zpusobilo, ze ji pouzívala psací stroj. Krome toho mluvila o tom, ze zazila tezkou bolest hlavy a extrémní únavu; v cervenci 1897 popsal, jak se Constance zhroutila po krátké procházce k nádrazí.

Kdyz se blízí konec jejího zivota, dopisy odhalují, ze Constance utrpela paralýzu v levé cásti obliceje.

Roztrousená skleróza je pravdepodobná prícina onemocnení

Ze symptomu popsaných v dopisech - vcetne rozsírené bolesti, únavy, tresu a paralýzy obliceje - jsou autory reportu Dr. Ashley Robins z Lékarské skoly v Kapském Meste v Jizní Africe a Merlin Holland verí, ze Constance trpí MS.

"Pravdepodobná diagnóza je roztrousenou sklerózou relapsující-remitujícího typu, která se následne rozvinula do sekundární progresivní roztrousené sklerózy," vysvetlují.

MS je neurologická porucha, která postihuje více nez 2,5 milionu lidí po celém svete. V USA se kazdý týden diagnostikuje asi 200 nových prípadu onemocnení.

Prestoze presné príciny MS jsou nejasné, predpokládá se, ze jsou vyvolány degenerací myelinu - látky, která chrání nervová vlákna pred poskozením.

MS bylo popsáno jako stav v dobe, kdy byla nemocná Constance, podle Dr. Robins a Holandska; Jean-Martin Charcot byl jedním z prvních lékaru, kterí popsali onemocnení v roce 1868.

Nicméne poznamenávají, ze vzhledem k tomu, ze popis MS byl nedávný vzhledem ke stavu Constance, lékari v devadesátých letech 20. století s ní pravdepodobne nemeli príznaky.

To je patrné v nesprávné diagnóze, kterou Bossi dala Constance roku, kdy zemrela.

Konstancia mozná zemrela z poskozené myomektomie

Pocátkem roku 1898 se Constance také stezovala na dysfunkci reprodukcních orgánu a mocového systému. Z dopisu se zjistilo, ze Bossi tvrdí, ze je to jen "delozní fibroid", a ze to stlacilo nervy v stehne a zpusobilo slabost nohy.

K resení tohoto problému Bossi vystavil Constance na vaginální pesar - odnímatelné zarízení, které je umísteno do vaginy pro snízení prolapsu - a antiseptickou masti. Ale tato lécba selhala, coz zpusobilo, ze Constance souhlasila s tím, co v té dobe byla zivot ohrozující operací.

2. dubna 1898 provedla Bossi myomektomii na Constance, která zahrnovala chirurgické odstranení fibroidu z delohy. Dr. Robins a Holandsko verí, ze tento postup pravdepodobne zpusobil její smrt:

"Ve tretím nebo ctvrtém pooperacním dni se Constance vyvinula neomylné zvracení.Hluboce dehydratovaná a pri neprítomnosti intravenózních tekutin postupne narustala, upadla do bezvedomí a zemrela 7. dubna 1898.

Tato sekvence událostí naznacuje, ze by mohla vyvinout závazný paralytický ileus, a to bud jako prímý výsledek operace, nebo sekundární pro intraabdominální sepse. "

Podle dopisu Otho zvazoval podání zaloby proti Bossi po její smrti, ale Bossi se mu podarilo odradit od toho, aby ucinil takovou zalobu, poukazoval na to, ze Constance souhlasila s tím, ze podstoupí rízení.

Bossi vsak nezije stastne. Dne 1. února 1919 byl zastrelen zárlivým manzelem pacienta v jeho ordinace v milánském italském meste.

"Nakonec," píse Holland a Dr. Robins, "oba Bossi a nestastná Constance se tragicky setkali: u kulky vraha a u noze nezodpovedného chirurga."

Funkce mozku mladých dospelých muze být podporena cvicením

Pravidelné cvicení zlepsuje mozkovou aktivitu u mladých dospelých, ríká nová studie. Záver je v rozporu s obecným presvedcením, ze protoze jsou v jejich hlavním bode a vrcholem jejich kognitivní schopnosti, mladé dospelé mozky nevyuzívají cvicení stejným zpusobem jako starsí mozky. Nová studie zjistila, ze mladé zeny, které cvicily pravidelne, mely vyssí dostupnost kyslíku v celním laloku mozku a nejlépe vynalozily na obtízné kognitivní úkoly ve srovnání s protejsky, kterí cvicí méne.

(Health)

Diabetes Drug pioglitazone spojené s rizikem rakoviny mocového mechýre

Podle studie zverejnené ve studii British Medical Journal (BMJ) je lék na lécbu diabetu typu 2 nazvaný pioglitazon spojen s vyssím rizikem rakoviny mocového mechýre a uzívání léku nepretrzite po dobu delsí nez dva roky zdvojnásobuje riziko. Výzkumní pracovníci vsak zduraznují, ze riziko je v absolutním vyjádrení pomerne nízké az s 137 prípady na 100 000 osob.

(Health)