Predpovedet, kdo by mohl tezit z dalsího lécení gastrointestinální rakoviny - nový prediktivní nástroj

Podle studie publikované online první v roce 2009 Lancetová onkologie, nový nástroj, který dokáze posoudit riziko vzniku recidivy gastrointestinálních stromálních nádoru po operaci, je dulezitým prírustkem soucasných prediktivních modelu, které také pomohou s vývojem presnejsího výberu vysoce rizikových pacientu, u nichz je nejpravdepodobnejsí, ze budou mít prospech z dalsí lécby . Studie naznacuje, ze nové prognostické mapy by mohly snízit náklady a minimalizovat zbytecné nezádoucí úcinky u 60% pacientu, u nichz je pravdepodobné, ze budou léceny samotným chirurgickým zákrokem.
Prestoze mnoho pacientu s GIST, coz je nejcastejsí rakovina tkáne mekkých tkání strevního traktu, má dobrou sanci na vylécení samotnou operací, stále dostávají doplnkovou lécbu imatinibem. Aby bylo mozné predvídat riziko opakovaného výskytu kazdého pacienta presne, ale také identifikovat ty, kterí mají nejvíce prospech z príjmu dalsí lécby, je nezbytné zajistit, aby pacienti s vysokým rizikem recidivy byli agresivne léceni, zatímco pacienti s nizsím riziko není nadmerne léceno a vystaveno zbytecným vedlejsím úcinkum.
Soucasné metody rizikové predikce, které pouzívají zavedené prognostické faktory velikosti nádoru a mitotického poctu, se bezne pouzívají, avsak jejich presnost pri predikci rizika rekurence není známa.
Vedoucí výzkumní pracovníci Heikki Joensuu z Helsinské univerzitní centrální nemocnice v Helsinkách ve Finsku a jeho tým vyvinuli databázi na 2560 pacientech s operabilním GIST, kterí nedostávali zádnou dalsí lécbu. Vedci identifikovali pocet pacientu kombinací individuálních údaju o pacientech z populacních kohort a vyhodnotili klícové prognostické faktory pro prezití bez recidivy (RFS). Rovnez srovnávali výkonnost trí siroce pouzívaných metod predikce rizik, jako je napríklad Národní ústav zdravotnictví (NIH), upravená kritéria pro shodu a kriteria Institutu pro patologii ozbrojených sil [AFIP], a následne navrhl nový prístup pro odhaduje riziko recidivy GIST.
Jejich zjistení ukázaly, ze 59,9% pacientu, tj. Vetsina byla vylécena samotnou operací, coz naznacuje, ze by nemeli prospech z dalsí terapie.
Výzkumníci poznamenali, ze odhadované 10leté riziko recidivy GIST bylo pomerne presné pri srovnání trí hlavních modelu stratifikace rizik. Pozorovali, ze modifikované kritéria shody NIH byly nejlepsí pri detekci jediné skupiny pacientu, kterí meli nepríznivou prognózu a kterí meli nejvetsí prospech z dalsí lécby.
Výzkumníci se rozhodli vytvorit nové prognostické mapy, které presneji znázornují kontinuální a nelineární charakter techto promenných vzhledem k tomu, ze velikost nádoru a pocet mitóz vykazují nelineární vazbu na riziko recidivy. Zaznamenali umístení a prasknutí nádoru, který byl identifikován jako nezávislý rizikový faktor a zjistili, ze jejich nove vyvinuté prognostické mapy nabízejí nejpresnejsí prognózu u jednotlivých pacientu s GIST ve srovnání s konvencními modely, které kategorizovaly pacienty do nekolika velkých skupin.
V záverecném prohlásení výzkumníci ríkají:

"V praxi platí, ze upravené konsenzuální kritéria dobre urcují pacienty, u kterých existuje malé riziko recidivy GIST, a kterí proto nemohou být kandidáty na adjuvantní terapii. Existují ovsem pacienti, jejichz riziko hranicí s vysoce rizikovou skupinou nebo kterí chtejí, lze odhadnout jinou metodou a mozná i individuálne. Prognostické mapy tepla a obrysové mapy mohou být v takových prípadech ilustrativní a uzitecné. "

Anette Duensing z University of Pittsburgh Cancer Institute v Pittsburghu, USA, mluví o výsledcích v souvisejícím komentári, který uvádí:

"Dávám klinikum pevný základ, metodu a duvod, jak oddelit podskupinu vysoce rizikových pacientu, kterí pravdepodobne budou mít prospech z adjuvantní terapie, od tech, kterí tak budou delat bez nich. pacienti, kterí jsou léceni samotným chirurgickým zákrokem, a umoznují soustredit se na vysoce rizikové pacienty, kterí potrebují intenzivnejsí lécbu. Ackoli soucasné plány rizikových predpovedí pravdepodobne zustanou standardem pro patology, mapy obrysu budou pro onkology rozhodující pro diskusi o jednotlivých rizikách pacientu, protoze jsou graficky a snadno vysvetlitelné. "

Napsal Petra Rattue