PTSD: Co potrebujete vedet

Obsah

1. Symptomy a diagnóza
2. Príciny
3. Rizikové faktory
4. Lécba
5. Tipy na vlastní potrebu
6. Komplikace
7. Prevence

Posttraumatické stresové poruchy se mohou stát osobe poté, co zazívá traumatickou událost, která zpusobila, ze se cítí strachoví, sokovaní nebo bezmocní. Muze mít dlouhodobé úcinky, vcetne záchvatu, potíze se spánkem a úzkosti.

Príklady událostí, které mohou vyvolat posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD) zahrnují války, zlociny, pozáry, nehody, smrt milovaného cloveka nebo zneuzití nejaké formy. Myslenky a vzpomínky se opakují, i kdyz nebezpecí uplynulo.

Predpokládá se, ze postihuje 7 az 8 procent populace a zeny jsou pravdepodobneji postizeny nez muzi.

Namísto toho, aby se pocitovalo lépe, muze se stát, ze se jedná o vetsí úzkost a strach. PTSD muze narusit zivot cloveka po mnoho let, ale lécba mu muze pomoci obnovit.

Symptomy a diagnóza

PTSD muze vzniknout v dusledku traumatické události nebo zkuseností.

Symptomy obvykle zacínají behem 3 mesícu od události, ale mohou zacít pozdeji.

Aby clovek dostal diagnózu PTSD, musí splnovat kritéria, která jsou stanovena v Americké psychologické asociaci (APA), Diagnostické a statistické manuální páté vydání (DSM-5).

Podle techto pokynu musí osoba:

1. byli vystaveni smrti nebo ohrozeni smrtí, vázným zranením nebo sexuálním násilím, at uz prímo, svedcím o tom, ze se to deje s blízké nebo behem pracovních povinností

2. Zkusenosti s následujícími více nez jeden mesíc:

• jeden nebo více príznaku narusení
• jeden nebo více príznaku vyhýbání se
• dva nebo více príznaku, které ovlivnují náladu a myslení
• dve nebo více príznaku vzrusení a reaktivity, které zacaly po traumatu

Zde jsou nekteré príklady techto ctyr typu príznaku:

Príznaky narusení:

• nocní mury
• vzpomínky a pocit, ze se událost opakuje
• strachové myslenky

Vyvarujte se príznaku:

• odmítnutí diskutovat o události
• vyhýbá se situacím, které pripomínají události osobe

Príznaky vzrusení a reaktivity:

• potíze se spánkem
• podrázdenost a vztek
• precitlivelost na mozné nebezpecí
• pocit napetí a úzkosti

Symptomy, které ovlivnují náladu a myslení:

• neschopnost pamatovat si nekteré aspekty události
• pocity viny a viny
• pocit odpojení a odcizení od ostatních a emocionálne a mentálne necitlivejsí
• se snízeným zájmem o zivot
• obtíznost soustredení
• problémy dusevního zdraví, jako je deprese, fóbie a úzkost

Krome toho musí príznaky vést k utrpení nebo potízím s vyrovnáváním se s prací nebo vztahy a nesmí být zpusobeny pouzitím léku nebo jiných látek nebo jiného zdravotního stavu.

Fyzické príznaky

Mohou také existovat fyzické príznaky, které vsak nejsou zahrnuty v kritériích DSM-5:

• fyzické úcinky zahrnují pocení, tres, bolesti hlavy, závrate, zaludecní problémy, bolesti a bolesti na hrudi
• oslabený imunitní systém muze vést k castejsím infekcím
• poruchy spánku mohou zpusobit únavu a jiné problémy

Mohou docházet k dlouhodobým zmenám v chování, které prispívají k problémum a práci ak rozpadu vztahu. Osoba muze zacít uzívat více alkoholu nez dríve nebo zneuzívat drogy nebo léky.

Deti a dospívající

U osob starsích 6 let mohou príznaky zahrnovat:

• bedwetting po ucení pouzívat koupelnu
• neschopnost mluvit
• vystupovat ve hre
• být prilnavý k dospelému

Ve veku od 5 do 12 let nemusí mít díte vzpomínky a nemusí mít potíze s zapamatováním si cástí události. Mohou si to vsak pamatovat v jiném poradí, nebo mají pocit, ze existuje znamení, ze se to stane.

Mohou také hrát trauma nebo ji vyjádrit prostrednictvím hry, obrázku a príbehu. Mohou mít nocní mury a být podrázdeni. Mohou být tezké jít do skoly, nebo trávit cas s práteli nebo studujícími.

Ve veku od 12 do 18 let muze osoba vykazovat rusivé nebo neúctacné, impulzivní nebo agresivní chování.

Mohou se cítit vinni za to, ze se behem akce nezúcastnili jinak, nebo mohou povazovat pomstu.

Deti, které zazily sexuální zneuzívání, mají vetsí pravdepodobnost, ze:

• cítit strach, smutek, úzkost a izolaci
• mají nízký pocit sebehodnocení
• chovat se agresivne
• zobrazit neobvyklé sexuální chování
• ublízili se
• zneuzívání drog nebo alkoholu

Promítání

Jako soucást diagnostického procesu muze být pacientovi podán screeningový test, který posoudí, zda má nebo nemá PTSD.

Cas potrebný k tomu muze trvat od 15 minut do nekolika hodinových relací. Dlouhodobé posouzení muze být pouzito, pokud existují právní dusledky, nebo pokud na nem závisí nárok na zdravotní postizení.

Pokud symptomy zmizí po nekolika týdnech, muze dojít k diagnóze akutní stresové poruchy.

PTSD má tendenci trvat déle a symptomy jsou závaznejsí a nemusí se objevit az po nejaké dobe po události.

Mnoho lidí se zotaví behem 6 mesícu, ale nekterí trpí príznaky jiz nekolik let.

Príciny

Nekterí lidé, kterí se vracejí z oblastí konfliktu, mají zkusenosti s PTSD.

PTSD se muze vyvinout po traumatické události.

Príklady zahrnují:

• vojenská konfrontace
• prírodní katastrofy
• vázné nehody
• teroristické útoky
• ztráta milovaného cloveka, bez ohledu na to, zda se jedná o násilí nebo ne
• znásilnení nebo jiných typu zneuzití
• osobní útok
• být obet trestného cinu
• zivot ohrozující diagnózu

Kazdá situace, která vyvolává strach, sok, hruzu nebo bezmocnost, muze vést k PTSD.

Rizikové faktory

Zustává nejasné, proc nekterí lidé rozvíjejí PTSD, zatímco jiní ne.Následující rizikové faktory vsak mohou zvýsit pravdepodobnost výskytu príznaku:

• s dalsími problémy po události, napríklad pri ztráte milované osoby a pri ztráte zamestnání
• postrádající sociální podporu po události
• kterí mají v minulosti problémy dusevního zdraví nebo uzívání látek
• napríklad v detství
• mít spatné fyzické zdraví pred nebo v dusledku události

Nekteré fyzické a genetické faktory mohou hrát roli. Mohou mít vliv na sanci mít úzkost, depresi a PTSD.

Mozková struktura: Mozgové skeny prokázaly, ze hippokampus se u osob s PTSD lisí od ostatních. Hippocampus se podílí na zpracování emocí a vzpomínek a muze mít vliv na pravdepodobnost, ze budou mít zpetné vazby

Reakce na stres: Úrovne hormonu, které jsou normálne uvolnovány v boji nebo letu, se u osob s PTSD lisí.

Rod: To muze hrát roli. Studie naznacují, ze zatímco muzi mají vyssí pravdepodobnost, ze budou mít násilí, zeny mají vetsí sanci mít PTSD.

Co snizuje riziko?

Vedci se zabývají faktory odolnosti, které mohou pomoci lidem obnovit nebo se vyhnout PTSD efektivneji.

Tyto zahrnují:

• mít nebo hledat podporu od ostatních
• které mají nebo vyvíjejí strategie zvládání
• schopnost cloveka cítit dobre, jak jedná pri potízích

Kdy videt lékare

Mnoho lidí prozívá príznaky po traumatické události, jako je plakání, úzkost a potíze se soustredit, ale to není nutne PTSD.

Okamzitá lécba kvalifikovaným odborníkem muze pomoci predejít zhorsením príznaku.

To by melo být zvázeno, pokud:

• príznaky pretrvávají déle nez mesíc
• príznaky jsou dostatecne závazné, aby se clovek nemohl vrátit k normálnímu zivotu
• povazuje se osoba za skodu

Lécba

Poradenství je klícovou soucástí lécby PTSD.

Lécba obvykle zahrnuje psychoterapii a poradenství, lécbu nebo kombinaci.

Moznosti psychoterapie budou speciálne prizpusobeny pro zvládnutí traumatu.

Obsahují:

Kognitivní terapie (CPT): Také známý jako kognitivní restrukturalizace, jedinec se ucí, jak premýslet o vecech novým zpusobem. Mentální obraz traumatické události jim muze pomoci pracovat v traumatu, získat kontrolu nad strachem a úzkostí.

Expozice: Mluvit opakovane o události nebo celit prícine strachu v bezpecném a kontrolovaném prostredí muze cloveku pomoci cítit, ze mají vetsí kontrolu nad jejich myslenkami a pocity. Úcinnost této lécby byla vsak zpochybnena a musí být provádena s opatrností nebo muze existovat riziko zhorsení príznaku.

Léky

Nekteré léky lze pouzít k lécbe príznaku PTSD.

Selektivní inhibitory zpetného vychytávání serotoninu (SSRI), jako je paroxetin, se bezne pouzívají. SSRI také pomáhají lécit depresi, úzkost a problémy se spánkem, príznaky, které jsou casto spojeny s PTSD. Existují zprávy, ze antidepresivní léky mohou zpusobit zvýsené riziko sebevrazdy u osob mladsích 24 let.

Nekdy se benzodiazepiny mohou pouzívat k lécbe podrázdenosti, nespavosti a úzkosti. Nicméne, národní centrum pro PTSD nedoporucuje tyto, protoze oni nezpracovávají hlavní príznaky a mohou vést k závislosti.

Experimentální terapie

Výzkum naznacil, ze následující terapie mohou pomoci, ale pro potvrzení jejich bezpecnosti a úcinnosti je zapotrebí dalsí dukazy.

Desenzitizace a prepracování pohybu ocí (EMDR): Pripomenutí události pri vytvárení urcitého druhu pohybu ocí vedle sebe muze pomoci snízit hladinu tísne u osob s PTSD. To umoznuje jednotlivci mít více pozitivních emocí, chování a myslenek.

MDMA: Farmaceutická verze rekreacního drogy, extáze, muze pomoci lidem naucit se úcinneji vyporádat se svými vzpomínkami tím, ze podporuje pocit bezpecí. Vedci tuto moznost v soucasné dobe zkoumají.

Kortizonová hormonální terapie: Jedna studie naznacuje, ze lécba na vysoké dávce kortizolu by mohla pomoci snízit riziko PTSD, jestlize je podána krátce po trauma.

Pocítacové hry: Hra na nekterých pocítacových hrách byla spojena s méne príznaky u nekterých veteránu s PTSD, podle studie zverejnené v roce 2017. Výzkumníci vsak nedoporucují pouzívat pocítacové hry namísto pravidelné terapie.

Tipy na vlastní potrebu

Aktivní zvládnutí je klícovou soucástí obnovy. Umoznuje osobe prijmout dopad události, kterou zazili, a podniknout kroky ke zlepsení situace.

Toto lze dosáhnout:

• ucení o PTSD a pochopení, ze probíhající reakce je normální a ze zotavení trvá déle
• ze hojení neznamená nutne zapomenout, ale postupne se cítí méne znepokojeno príznaky a mít duveru ve schopnost zvládat spatné vzpomínky

Mezi dalsí veci, které mohou pomoci, patrí:

• najít nekoho, komu se má sverit
• trávit cas s ostatními lidmi, kterí vedí, co se stalo
• nechat lidi vedet, co by mohlo vyvolat príznaky
• rozdelit úkoly na mensí cásti, usnadnit jejich prioritizaci a dokoncení
• delat nejaké fyzické cvicení, jako je plavání, chuze nebo jóga
• praktikující relaxaci, dýchání nebo meditacní techniky
• poslouchat klidnou hudbu nebo trávit cas v prírode
• pochopit, ze bude nejaký cas trvat na tom, aby príznaky zmizely
• ze PTSD není známkou slabosti, ale muze se stát nekomu
• úcast na zábavných aktivitách, které mohou poskytnout rozptýlení

Pro lidi, kterí jsou nebo mohou mít príznaky PTSD, jsou k dispozici rada linky pomoci a dalsích zarízení.

Zde jsou nekterá císla, která mohou být uzitecná:

• Národní linka prevence suicidálu: 1-800-273-TALK
• Národní domácí násilí / zneuzívání detí / sexuální zneuzívání: 1-800-799-SAFE
• Národní horká linka krizí mládeze: 800-442-HOPE

Pokud hledáte terapeuta, ujistete se, ze najdete nekoho, kdo je kvalifikovaný a zkusený v oblasti PTSD. Institut Sidran, nezisková organizace, která poskytuje pomoc lidem, kterí prodelali traumatické události, nabízí nekolik tipu, jak najít vhodného terapeuta.

Komplikace

PTSD muze vést k nekterým komplikacím.

Tyto zahrnují:

• potíze s prací nebo vztahy
• vyssí riziko srdecních problému
• vetsí sance na chronické onemocnení
• moznost zmen ovlivnujících mozku, vcetne vyssích hladin stresového hormonu kortizolu a snízení velikosti hipokampu - struktura mozku dulezitá pri zpracování pameti a emocích

Lidé s PTSD mohou mít jiné zdravotní problémy, jako je deprese, úzkost, porucha osobnosti nebo zneuzívání látek, jako je alkohol nebo drogy.

Jak zapomenout na nechtené vzpomínkyJak zapomenout na nechtené vzpomínkyPrectete si ted

Prevence: Je to mozné?

Lidem, kterí pracují v profesích, kde se pravdepodobne vyskytnou traumatické události, jako jsou vojenské a záchranné sluzby, muze být nabídnuto skolení nebo poradenství, které jim pomohou zvládnout nebo snízit riziko PTSD.

V nouzových zdravotnických sluzbách (EMS) probehne po urcitých událostech formou debriefingu známého jako kritické rízení stresových událostí (CISM), s cílem minimalizovat riziko stresu a rozvoj PTSD.

Úcinnost této skutecnosti vsak byla zpochybnena a nekteré studie naznacily, ze muze být skodlivé, nebot muze narusit proces prirozené obnovy, napríklad tím, ze lidé nucují lidi celit vzpomínkám a emocím dríve, nez jsou pripraveni k tomu.