Mozná prevence detekce PTSD

Výzkumníci práve identifikovali lék schopný predcházet problémum s pametí a zvýsenou úzkost u traumatizovaných mysí trpících príznaky podobnými PTSD.
Toto zjistení má obrovské zdravotní dusledky pro budoucí lécbu a / nebo prevenci PTSD (posttraumatické stresové poruchy).
Podle výzkumníku Howard Hughes Medical Institute je receptor nazvaný Oprl1 zmenen, kdyz mysi mají príznaky PTSD. Vedci pak vyvinuli lék, který se zameruje na tento specifický gen, a tím zabranuje rozvoj poruchy.
Mysi byly vystaveny traumatickému problému, který byl upoután na drevené desky, a byli ve zvýseném stavu strachu.
Vedci pak podali mysím lék cílenou na Oprl1 a zjistili, ze má preventivní úcinek na PTSD a významný dopad na modulaci pameti strachu.
Studie, která byla publikována v casopise Vedecká translacní medicína, uvedl, ze lidé s genetickými variantami genu Oprl1 jsou vystaveni vyssímu riziku vzniku PTSD po traumatické události, coz naznacuje, ze nový lék by mohl mít u lidí podobný úcinek.

Vedoucí studie, výzkumník HHMI Kerry J. Ressler z Lékarské fakulty Emory University, rekl:
??

"PTSD je traktovatelný problém, který lze predcházet a lécit, pokud se na to podíváme. Prinásení neurovedy a genetických prístupu dohromady poskytuje silný zpusob, jak porozumet této vycerpávající nemoci."

PTSD je závazná úzkostná porucha vyvolaná prímé zkuseností s traumatickými událostmi - NHS (National Health Service) v U.K odhaduje, ze priblizne 40% pacientu vyvinulo PTSD poté, co najednou zemrel milovaný. Zivot trpícího cloveka muze být zcela narusen tím, ze oziví straslivou událost prostrednictvím nocních mur, stejne jako záblesky. Priblizne 5% muzu a 10% zen trpí PTSD v urcitém okamziku svého zivota.
Vojenstí veteráni, kterí slouzili v boji, mají obzvláste vysoké riziko vzniku poruchy. Vedci se domnívají, ze míra PTSD mezi ozbrojenými silami, která slouzila v Iráku, by mohla cinit az 35%, podle studie zverejnené v casopise Management Science.

Vojenský personál má nejvyssí riziko rozvoje poruchy
I kdyz existují léky, stejne jako psychoterapie, které mohou pomoci zmírnit príznaky PTSD, vedci se snazí nalézt zpusoby, jak zabránit rozvíjení onemocnení na prvním míste.
Ressler a jeho tým se rozhodli identifikovat geny spojené s vývojem PTSD u mysí. Udelali skupinu mysí podstupující traumatickou událost, která vyvolala radu príznaku PTSD v nekterých a mírnejsích obavách u ostatních. Mysi, které byly extrémne traumatizovány, vykazovaly známky úzkosti, stresu a zmatenosti, které jsou velmi podobné symptomum PTSD u lidí.
Výzkumníci pouzili nejmodernejsí screeningovou metodu k analýze stovek genu u mysí a identifikovaly vsechny významné zmeny ve vzorcích genové exprese. Nasli to byl zvláste jeden gen, který byl ve skupine mysí PTSD odmítnut ve srovnání se skupinou, která nebyla vystavena traumatu. Geny OPRL1 (opioidní receptor podobný 1) je nociceptinový receptor zodpovedný za regulaci cetných mozkových aktivit, vcetne lécby bolesti.
Aby se zjistilo, zda by aktivace receptoru s lékem pomohla zabránit vývoji PTSD, vedci pouzili nove vyvinutou slouceninu ze Scripps Research Institute, která aktivuje receptor.
Lécivo, které vyvinuly, zabránilo vývoji symptomu PTSD u laboratorních zvírat.
Na základe tohoto nálezu tým chtel urcit, zda by prípravek Oprl1 mohl být spojen s PTSD u lidí. Analyzovali sekvenci genu u 1800 lidí, kterí byli vázne traumatizováni - nekterí byli diagnostikováni s PTSD a jinými bez poruchy.
Existovala jedna varianta Oprl1, která byla castejsí u tech, kterí trpeli PTSD. Pomocí rady vysetrení mozku to vedci potvrdili lidé s touto specifickou variací genu zmenili vzory neurologické aktivity související s strachem.
Ressler rekl: "Je pravdepodobné, ze mnoho genu, které se podílejí na riziku PTSD po traumatu, muze být Oprl1 jedním z mnoha genu, které prispívají k riziku, ackoli je zapotrebí vetsího poctu vzorku a replikacních studií.
Tým nyní plánuje provést radu následných studií s cílem dále porozumet roli, kterou Oprl1 hraje u lidí.
Ressler dospel k záveru:

"Pro jakoukoli drogu pouzívanou k prevenci PTSD bychom chteli vedet, kdo je nejvíce ohrozen na základe psychologických a biomarkerových prístupu. Potom bychom predpovedeli, ze kdybychom dali jednotlivým osobám takovou drogu behem nekolika hodin po traumatu, zabránilo by to vývoj patologie PTSD. "

Predchozí studie zverejnená v roce 2006 Biologická psychiatrie ze zvýsení prítomnosti glukokortikoidu muze také snízit riziko vzniku posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Glukokortikoidy, vcetne kortizolu, jsou skupinou stresových hormonu, které se po stresu zvysují, coz muze také zabránit výskytu PTSD.
Napsal Joseph Nordqvist