cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Hraje "20 otázek" prostrednictvím komunikace mezi mozkem a mozkem

V prukopnickém experimentu spojil tým z univerzity ve Washingtonu dva lidské mozky pro setkání s otázkami a odpovedmi - hru, kterou nazývají "20 otázek s myslí". Zpráva byla zverejnena v roce 2008 PLOS ONE.
Interaktivní hra byla prehrávána pomocí signálu z mozku k mozku.

Tým vytvoril prímé pripojení mozku k mozku (BBI), aby umoznil dvojicím úcastníkum hrát hru s otázkami a odpovedmi prostrednictvím prenosu signálu z jednoho mozku do druhého pres internet.

Hlavním autorem byl Andrea Stocco, PhD, odborný asistent psychologie a vedecký pracovník Ústavu pro ucení a vedy o mozku University of Washington (UW). Jeden z spoluautoru je profesor Rajesh Rao z Informatiky a inzenýrství na UW, specializující se na mozkové pocítacové rozhraní (BCI). Tým spolupracuje od roku 2011.

Stocco se domnívá, ze je to nejkomplexnejsí experiment mozku na mozku, který se dosud dosáhl u lidí, a první experiment ukazuje, ze dva mozky mohou být propojeny, aby clovek mohl odhadnout, co si myslí druhý.

Myslenky prenásené vizuálními signály

Aktivita funguje tím, ze umoznují komunikaci vedomých zkuseností prostrednictvím vizuálních signálu.

Chcete-li hrát hru, dva úcastníci sedí v tmavých místnostech témer kilometr od sebe. Kazdý z nich vidí obrazovku. "Respondent" nosí uzáver spojený s elektroencefalografickým prístrojem (EEG), který zaznamenává elektrickou aktivitu mozku. "Dotazník" má magnetickou cívku umístenou za hlavou.

Respondentovi se objeví objekt na obrazovce pocítace, zatímco dotazník vidí seznam mozných objektu a pridruzených otázek.

Dotazník klikne na mys, která zasílá dotaz na respondenta. Respondent odpoví "ano" nebo "ne" tím, ze se zamerí na jednu ze dvou blikajících svetelných diod LED pripojených k monitoru. Kontrolky blikají pri ruzných frekvencích.

Odpoved "ne" nebo "ano" oba odesílají signál dotazovateli prostrednictvím internetu. Signál aktivuje magnetickou cívku opotrebovanou dotazníkem.

Na níze uvedeném videu se zobrazuje hra s otázkami a odpovedmi v akci:

Odpovedi prenásené signály mozku

Odpoved "ano" vygeneruje odpoved dostatecne intenzivní, aby stimulovala vizuální kuru a zpusobila, ze zadatel vidí záblesk svetla známý jako "fosfén". Fosfén, který se objevuje jako blob, vlny nebo tenká cára, vzniká, kdyz je vizuální pole krátce naruseno; ríká dotazující, ze odpoved je "ano". Prostrednictvím odpovedí na jednoduché otázky ano nebo ne, dotazník identifikuje správnou polozku.

Pet páru úcastníku hrálo 20 karet s otázkami a odpovedmi. Kazdá hra mela osm objektu a tri otázky, které by resily hru, pokud by odpovídala správne. Sessions byly náhodnou kombinací 10 reálných her a 10 kontrolních her, které byly strukturovány stejným zpusobem.

Chcete-li zabránit úcastníkum podvádet pomocí zvuku spíse nez prímou komunikaci s mozkem, meli by dotazovatelé nosit sluchátka na usi, aby se vyhnuli vsem ruzným zvukum vyvolaným ruznými stimulacními intenzity odpovedí "ano" a "ne". Intenzita stimulace se také od hry od hry lisila.

V rídicích hrách byl do zarízení, který opotrebitel nosil, vlozen plastový rozdelovac, který oslabil magnetické pole a zabránil generování fosfénu. Dotazníci nevedeli o rozdelovaci, ani o skutecné hre a o kontrole.

Úcastníci úspesne uhodli správný objekt v 72% skutecných her, ale pouze 18% v kontrolních kolech.

Nesprávné odhady v reálných hrách mohou být zpusobeny nekolika faktory, vcetne nejistoty ohledne toho, zda se objevil fosfén, respondenti, kterí nevedí odpovedi na otázky nebo se soustredují na obe odpovedi, protoze mozky nepremýslejí o jediné vece kdykoliv . Prerusení mohlo také vyplynout z hardwarových problému.

Navíc tlumocení neceho, co clovek vidí s mozkem, není neco, s cím jsou lidé zvyklí; mohlo to být rozptýlení.

Krome toho, ze BBI poprvé umoznilo úcastníkum resit interaktivní úkoly pomocí obousmerné komunikace v reálném case, je to také první pokus o vyuzití stimulace vizuální kury k prenosu vizuálních podnetu, které jsou soukromé zkusenosti a vedome vnímány odberatelem.

Zatímco jiní vedci dosáhli spojení mozku s mozkem mezi potkany a opicemi, tým UW byl také prvním, kdo prokázal prímý vztah mozku k mozku mezi lidmi v roce 2013, kdy pouzívali neinvazivní technologii k posílání mozkových signálu Internet k rízení rucních pohybu jiné osoby.

Budoucí aplikace: pomáhá tem, kterí mají poskození nebo poruchy mozku

Co-autor Chantel Prat ríká, ze dalsím krokem by mohlo být "tvorení mozku", kdy signály jsou prenáseny prímo ze zdravých mozku na mozky, které jsou zhorseny vývojem nebo ovlivneny vnejsími faktory, jako je mozková príhoda nebo nehoda, nebo proste prenáset znalosti z ucitele zák.

Dalsí mozností je prenáset mozkové stavy: signály by mohly být posílány od varovného cloveka do ospalého nebo od zamerení na jednoho s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).

Prat dodává:

"Predstavte si, ze máte nekoho s ADHD a neurotypickým studentem. Kdyz se student, který není ADHD, venuje pozornost, mozkový student ADHD se dostane automaticky do stavu vetsí pozornosti."

Zdravotní novinky dnes nedávno informoval o muzi, který po peti letech paralýzy opet chodil po mozku.

Prílis mnoho cukru muze zpusobit selhání srdce

Prílis mnoho cukru muze zpusobit selhání srdce

Výzkumníci z University of Texas Health Science Center v Houstonu (UTHealth) ukázali, ze konzumace prílis velkého mnozství cukru muze výrazne zvýsit riziko srdecního selhání. Ve skutecnosti predchozí studie provedená výzkumnými pracovníky na Lékarské fakulte Emory University a Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v USA (CDC) zjistila, ze lidé, kterí konzumují vysoký obsah pridaného cukru, napríklad ve zpracovaných potravinách a nápojích, jsou mnohem více pravdepodobne mít vyssí rizikové faktory srdecního onemocnení.

(Health)

Více nez 90% pacientu trpících srdecním onemocnením vyzadujících angioplastiku v 90 minutách

Více nez 90% pacientu trpících srdecním onemocnením vyzadujících angioplastiku v 90 minutách

Drtivá vetsina pacientu, kterí mají srdecní infarkt a vyzadují angioplastiku, dostává správnou lécbu do 90 minut, ve srovnání s pouhými 44% v roce 2005, uvedli vedci z casopisu Circulation. Mezi pacienty, kterí podstoupili angioplastiku, se cas od prijetí do nemocnice snízil z 96% na 64% v letech 2005 az 2010.

(Health)