Mor se vyskytoval o 3300 let dríve, nez se dríve myslelo

Mor byla v dobe bronzové a infekce byly casté u lidí o 3300 let dríve nez se dríve myslelo, ríká výzkum publikovaný vBunka.
Zkousky DNA na zubech ukazují, ze v dobe bronzové existovala mor, coz je drív, nez se dríve predpokládalo.
Image credit: Rasmussen a kol. /Bunka 2015

Ale trvá nejméne 1 000 let, nez bakterie podstoupí klícové genetické zmeny, které umoznily onemocnení,Yersinia pestis (Y. pestis), sírit se blechami a vyhnout se hostitelskému imunitnímu systému.

Y. pestis byl notoricky známý vinník za 6. stoletím mor Justiniana, cerné smrti, který v polovine 13. století zabil 30-50% evropské populace a tretí pandemii, která v 50. letech 20. století znicila Cínu. Malý pocet prípadu se vyskytuje kazdý rok v USA, vetsinou na venkove na západe.

Nákaza v Aténách, pred témer 2,500 lety, a Antonineho plague v 2. století byla spojena s úpadkem klasického Recka a podkopáním rímské armády.

Nicméne nebylo známo, zdaY. pestis byl zodpovedný za tyto casné epidemie, protoze neexistovala zádná prímá molekulární evidence této bakterie ze skeletového materiálu starsího nez 1500 let.

Vedci z Centra pro geogenetiku na Dánské kodanské univerzite zkoumali DNA vzorku zubu od jedincu z doby bronzové z Evropy a Asie, objevili dukazy o infekcích moru zhruba pred 4800 lety.

Na základe techto zjistení vedci z univerzity v Gothenburgu ve Svédsku a spolupracovníci podezrívali, ze mor mohl ovlivnit lidské obyvatelstvo mnohem dríve, nez se dríve domnívalo.

Delaly staré epidemie evropskou populaci?

Vedci jiz publikovali vysoce profilovou studium genomiky populace euroasijských jedincu z doby bronzové (cca 3000-1500 pr.nl), coz je velmi dynamické období, které se vyznacuje rozsáhlými migracemi a náhradami populace, které formovaly hlavní cásti dnesní demografické struktury v Evrope a v Asii.

To, co tyto migrace zpusobilo, bylo tajemství. Tým naznacil rozsáhlé epidemie: lidé, kterí unikli z nemocí nebo se stehovali na místa vyprázdnená obyvatelstvem nejakou morovou nákazou. Mohla to být Cerná smrt?

Aby zjistili, prohlédli si ze zubu 101 jedincu z doby bronzové z Evropy a Asie, získaných z muzeí a archeologických výkopu, 89 mld. Surovinových sekvencí DNA.

ObjeviliY. pestis DNA v sedmi osobách, datovaná od roku 2794 pr.nl do roku 951 pr.nl (pocátek doby zelezné). Evolucní analýza odhalila nejnovejsí spolecný predek vsech známýchY. pestis kmenu starých 5 783 let, o tisíce let dríve nez se dríve myslelo.

Ve veku bronzové se vsak epidemie jeste nedokázala siroce rozsírit; co se stalo ve veku zeleza?

Tajemství úspechu mor

Dve faktory vysvetlují sírení: jedna se týká imunitního systému, druhá je prenositelnost.

Rychlá fakta o moru

• Poslední mestská epidemie v USA byla v Los Angeles v letech 1924-25
• Kazdorocne je v USA hláseno 7 prípadu
• V roce 2014 USA videly 10 prípadu a zádné úmrtí.

Drívejsí formy mor byly náchylné k imunitnímu systému. Starsí stopy ukazují prítomnost proteinu flagely, bicovitého prívesku, který pomáhá pohybovat se bakteriemi. U savcu imunitní systém rozeznává vlajku a bojuje s ní.

Doba bronzová Y. pestis stále známý flagella, coz usnadnuje imunitnímu systému jeho detekci a porázku. V dobe zeleza genetická mutace vedla ke ztráte flagely, coz umoznilo epidemii vyhnout se detekci.

Za druhé, Y. pestis genomy jeste nevytvorily gen nazvaný mysí toxin Yersinia (ymt), který chrání patogen uvnitr blechového streva, címz umoznuje sírení moru clovekem prostrednictvím vektoru hmyzu.

V dobe zelezné pred 3700-3000 lety se gen ymt vyvinul. Chránila Y. pestis ve strevech krys, coz je plne prenosné blechami.

Tím pádem,Y. pestis zdá se, ze se plne prizpusobil jako savcí patogen z roku 1900 pr. nl, který vyvolal historicky zaznamenané plaky.

Autor studie Eske Willerslev ríká:

"Zjistili jsme, zeY. pestis pocet rádku vznikl a byl rozsíren mnohem dríve, nez se dríve predpokládalo, a zúzili jsme casové okno, kdy se vyvíjelo. Tato studie mení nás názor na to, kdy a jak plaketa ovlivnila lidské populace a otevírá nové cesty pro studium evoluce onemocnení. "

Soucasný autor studie Simon Rasmussen z Dánské technické univerzity ríká, ze se zdá, ze tento extrémne dulezitý lidský patogen by mohl být odpovedný za drívejsí epidemie, jako je mor v Aténách a morína Antonine.

Tým plánuje hledat dukazy morových a jiných krevních bakterií a viru v dalsích geografických oblastech a casových obdobích.

Poznamenávají, ze základní evolucní mechanismy, které vedly k vývojiY. pestis mozná i dnes existují; doufají, ze práce zvýsí pochopení toho, jak budoucí patogeny mohou nastat nebo se stanou vírulentnejsími.

Zdravotní novinky dnes ze na pocátku tohoto roku krysy v metru v New Yorku mohly prenést bubionovou epidemii.