Typy poruchy osobnosti

Obsah

1. Co je osobnost?
2. Porucha osobnosti
3. Paranoidní
4. Schizoidní
5. Schizotypální
6. Antisociální
7. Hranice
8. Teatrální
9. Narcistický
10. Avoiding
11. Závislý
12. Obsessive-kompulzivní

Porucha osobnosti je jednou z rady osobnostních rysu a chování, které popisují osoby, které celí problémum pri jednání s jinými lidmi.

Výhled pacienta s poruchou osobnosti muze být rigidní a nepruzný. Mohou být tezsí nez ostatní lidé reagovat na zmeny a pozadavky zivota. Jiní je mohou povazovat za dysfunkcní v tom, jak posuzují situace a týkají se lidí kolem nich.

V diagnostické a statistické prírucce dusevních poruch (DSM) popisuje Americká psychiatrická asociace (APA) poruchu osobnosti jako: "Trvalý vzor vnitrní zkusenosti a chování, který se výrazne odchyluje od ocekávání kultury jednotlivce, který ho vystavuje . "

Osobní porucha je povazována za dusevní onemocnení. Pacient muze být znepokojen tím, ze musí vykonávat kazdodenní funkce na pracovisti, ve skole nebo v situacích, které se týkají jiných lidí.

Osoba s poruchou osobnosti muze verit, ze jejich chování a interpretace situací jsou normální. Nicméne, jejich myslenkové procesy a chování mohou být samodestruktivní a samoznacné. Jiní lidé jsou nekdy obvinováni za jakékoli problémy nebo obtíze, které vznikají.

Co je osobnost?

S poruchou osobnosti muze být obtízné udrzovat vztahy.

Ryckman definuje osobnost jako "dynamický a organizovaný soubor charakteristik, které kazdá osoba vlastní, coz jedinecne ovlivnuje jejich chování, motivace a poznávání v ruzných situacích".

Osobnost jednotlivce definuje, jak vnímá svet kolem sebe. Toto bude formovat své myslenky, postoje a pocity.

Jedinci s takzvanými zdravými osobnostmi se prirozene setkávají s normálním stresem a vytvárejí funkcní vztahy s rodinnými príslusníky a vrstevníky.

Porucha osobnosti

Poruchy osobnosti jsou podle DSM-5 seskupeny do trí sirokých klastru, A, B a C.

Klastr Mezi poruchy osobnosti patrí lidé, jejichz chování je povazováno za abnormální a ponekud excentrické. Osoba s poruchou vidí, ze ostatní lidé jsou povazováni za podivné. Tento typ poruchy zahrnuje paranoidní poruchu osobnosti, schizoidní a schizotypální poruchu osobnosti.

Paranoidní porucha osobnosti

Osoba s paranoidní poruchou osobnosti je podezrelá a neduverivá.

Mohli by si myslet, ze jsou lhári nebo manipulováni, a ze prátelum a kolegum nelze verit. Oni mají podezrení, ze se na ne budou obrátit duverné informace o nich. Mohou vnímat skryté významy v poznámkách, které by vetsina lidí povazovala za nevinnou. Mohou podezrívat svého partnera nebo manzela nelidality, a to i bez dukazu.

Schizoidní porucha osobnosti

Osoba se schizoidní poruchou osobnosti se muze zdát neschopná, odloucená a chladná, "samotár". Mohou se vyhýbat úzkému spolecenskému kontaktu s ostatními a mají potíze vytváret osobní vztahy.

Jiní mohou videt osobu jako humornou a neprátelskou kvuli omezené schopnosti zazít radost nebo potesení. Mozná nebudou moci projevit emoce. To predstavuje dalsí výzvy, protoze osoba s tímto stavem bude pravdepodobne citlivá a muze se cítit velmi osamelá.

Lidé se schizoidní poruchou osobnosti se mohou cítit nepohodlne, kdyz mají vztah k ostatním.

Pochopení symptomu schizofrenieSchizofrenie je potenciálne závazné dusevní onemocnení. Kliknete zde pro více informací.Prectete si ted

Schizotypální porucha osobnosti

Lidé se schizotypální poruchou osobnosti jsou také oddeleni od sociálních vztahu a mohou mít kognitivní a vnímavostní deformace, spatné sociální dovednosti a bludné myslenky. Mohou mít krátké období psychotických epizod.

Jiní mohou povazovat své chování za matoucí.

Nekterí lidé mají bludné myslenky na nevýznamné kazdodenní události a detaily mohou mít nesprávný význam. Osoba se muze domnívat, ze televizní nebo novinové titulky jsou opravdu kódovanými zprávami. Mohou si myslet, ze jsou telepatickí nebo mají mimorádné empatické síly, ale v mensí míre nez u schizofrenie.

Lidé s poruchami osobnosti v klastru B mají potíze s ostatními. Jejich chování muze být povazováno za rusivé, dramatické a ohrozující. Príklady chování clusteru B jsou antisociální, hranicní, histrionální a narcistické poruchy osobnosti.

Antisociální porucha osobnosti

Lidé s antisociální poruchou osobnosti mohou být bezvýznamní o dusledcích svých cinu.

Nekteré poruchy osobnosti mohou lidi pusobit agresivne.

Zdá se, ze mají sikanování nebo zastrasování lidí.

Osoba s tímto typem poruchy muze být nudná, depresivní a rozrusená. Mohou být podvodní a mazaní, a mohou se pokusit manipulovat nebo vyuzít ostatních.

Zdá se, ze neexistuje výcitka lítosti nebo lítosti ohledne toho, co mohou delat ostatní. Problémy v jejich zivote jsou zpravidla obvinovány z jiných lidí.

Hranicní porucha osobnosti

V hranicní osobnostní poruse má jedinec nestabilní a casto intenzivní vztahy s ostatními. Mohou se vyskytnout sebeposkozování a emocní nestálost.

Historie poruchy osobnosti

Histrionická porucha osobnosti zahrnuje potrebu být si vsimli jiní a strach z toho, ze je ignorován. Být v centru pozornosti kazdého se stává hlavním cílem.

Jednotlivec se muze zdát, ze není citove uprímný, ale zároven muze projevit prílis mnoho emocí.Chování muze být provokativní, koketní, nevhodné a dokonce i svudné. Jen málo se zajímá o to, jak ostatní mohou cítit. Získání souhlasu ostatních lidí se stává posedlostí.

Historie osobnostní poruchy muze pripomínat narcistickou poruchu osobnosti.

Narcistická porucha osobnosti

Narcisistická porucha osobnosti zahrnuje nabitý pocit vlastního významu, chut obdivovat a nedostatek ohledu na pocity ostatních.

Lidé s narcistickou poruchou osobnosti je treba obdivovat.

Lidé s touto poruchou casto verí, ze jsou lepsí nez ti kolem nich. Nicméne, jejich sebeúcta je krehká a akceptují s lehkostí i lehkou a konstruktivní kritiku. Mohou se snadno ublízit a odmítnout.

Jednotlivci si mohou predstavit o atraktivite, úspechu a moci. Mohou prehlusit své nadání nebo úspechy a chovat se, jako by byly zvlástní. Ocekává se, ze ostatní budou jít s jejich plány a nápady.

Mohou vyuzít lidi kolem sebe a pokud mají pocit, ze nekdo je ménecenný, mohou s nimi poslouzit pohrdání. Mohlo by dojít k intenzivní zárlivosti.

Udrzet zdravý vztah muze být obtízné.

Lidé s poruchami osobnosti C se zdají být stazeni a neochotní se mísit s ostatními nebo se socializovat. Oni se obávají osobních vztahu a zazívají úzkost, kdyz s jinými lidmi. Príklady zahrnují vyhýbavé, závislé a obsesivne-kompulzivní poruchy osobnosti.

Vyhýbá se poruchám osobnosti

Jednotlivec se vyhýbá sociálním situacím a blízkým mezilidským vztahum, predevsím proto, ze se bojí odmítnutí. Mohou se cítit neadekvátní, mají nízké sebevedomí a je tezké duverovat lidem. Muze se zdát nesmírne plachým a sociálne blokovaným.

Osoba s vyhýbavou poruchou osobnosti obvykle chce rozvíjet blízké vztahy s jinými lidmi, ale postrádají duveru a schopnost vytváret vztahy.

Závislost na poruchách osobnosti

Osoba s tímto stavem má nadmernou potrebu pecovat, je prílis závislá na ostatních a má hluboký strach ze separace. Jiní mohou videt, ze osoba je poslusná a prilnavá.

Osoba se závislou poruchou osobnosti má tendenci být nesastivní, pasivní a poslusná. Jejich hlavním práním je potesit ostatní a mnoho energie se vynakládá na dosazení tohoto cíle. Nesouhlasit s ostatními muze být tak nesnesitelný, ze pujdou do velké vzdálenosti, aby získali lidi. Pro ostatní je snadné vyuzívat osoby s tímto stavem a ovlivnovat je.

Jednotlivec casto postrádá sebevedomí a mohou být nejisté ohledne své inteligence a schopností. Pro ne je obtízné samostatne provádet projekty nebo rozhodovat bez pomoci.

Prijetí odpovednosti muze být nárocné. Mohou být pesimistictí a ztrácejí své vlastní úspechy. Sami se mohou cítit bezmocní a nepohodlí. Pokud vztah skoncí, budou zoufale hledat novou.

Obsessivne-kompulzivní porucha osobnosti

Obsessivne-kompulzivní porucha osobnosti predstavuje nadmerné obavy z perfekcionismu a práce na úkor blízkých osobních vztahu. Jednotlivec je nepruzný a cítí ohromnou potrebu mít kontrolu. Obavy z pravidel a efektivity ztezují uvolnení. Jednotlivec se muze zdát posvátný, nespolupracující, tvrdohlavý a bídný.

Lidé s tímto typem poruchy se obávají, kdyz se zdá, ze veci jsou mimo kontrolu nebo spinavé. Jsou to obvykle pracovníci, mají zájem o seznamy a jízdní rády a mohou mít problémy s dokoncením úkolu, protoze vse musí být dokonalé.

Názory na problematiku zivotního stylu, jako je etika, morálka a nábozenství, mohou být neústupné a delegování úkolu na jiné muze být obtízné.

Na rozdíl od tech s obsedantne-kompulzivní poruchou (OCD), lidé s obsedantne-kompulzivní poruchou osobnosti verí, ze jejich chování je normální a bude odolávat pokusum o zmenu.