Osobní mikrobiomy mohou jednoznacne identifikovat jedince

Výzkumníci z Harvardu T.H. Chan School of Public Health v Bostonu, MA, ukázala v nové studii, ze mikrobiální komunity nacházející se uvnitr a na tele jednotlivcu - oznacované jako mikrobiom - mají potenciál jednoznacne identifikovat jedince.
Mikrobiální "otisky prstu" získané ze vzorku strev byly výzkumníky zjisteny jako zvláste stabilní.

Studie, publikovaná v Sborník z Národní akademie ved, je první, která demonstruje proveditelnost pouzití osobních mikrobiálních dat k identifikaci jedincu, ackoli také naznacuje, ze mohou existovat obavy týkající se soukromí pro úcastníky výzkumných projektu lidských mikrobiologu.

Vedoucí autor Eric Franzosa, výzkumný pracovník na oddelení biostatistiky Harvard Chan, uvádí, ze oblast forenzní genetiky je po desetiletí zalozena na propojení vzorku lidské DNA s databází "otisku prstu" lidské DNA.

"Ukázali jsme, ze stejný druh spojení je mozný pomocí sekvencí DNA z mikrobu obývajících lidské telo - nevyzaduje se zádná lidská DNA," ríká Franzosa.

"Tím se otevírají dvere pro pripojení vzorku humánních mikrobiologu mezi databázemi, coz muze potenciálne odhalit citlivé informace o predmetu - napríklad sexuálne prenosnou infekci, která je sama odhalitelná z mikrobiálního vzorku."

V prumeru lidského tela jsou v prumeru 10krát více bakterií nez lidské bunky. Tyto bakterie hrají významnou úlohu pri udrzování zdraví produkcí vitamínu, rozpadávání potravin, podporou imunitního systému a vytvárením protizánetlivých látek.

Kdyz je mikroorganizmus narusen, mohou nastat zdravotní problémy, jako je zánet strev. Nedávné studie publikované v posledních 6 mesících také ucinily sdruzení mezi mikrobiomy, zejména ve streve, s onemocneními jako je Parkinsonova choroba, alergie na potraviny a astma a produkcí serotoninu.

Vetsina "kódu" specifických pro jednotlivé osoby se ukázala jako stabilní po uplynutí jednoho roku

Studie analyzovala data získaná z projektu Human Microbiome. Zkoumali více nez mesíc mikroorganismy ze slin, kuze, stolice a dalsích míst 242 úcastníku.

S pomocí prizpusobeného algoritmu pocítacové vedy vytvorili výzkumníci specifické "kódy" pro kazdého jednotlivce. Tyto kódy byly vytvoreny kombinací stabilních a rozlisujících sekvencních znaku z mikrobiálních vzorku.

Tyto individuálne specifické kódy byly potom porovnávány s mikrobiálními vzorky získanými od stejných jedincu pri následných návstevách, stejne jako se vzorky odebranými od nezávislých skupin jedincu.

Výzkumníci zjistili, ze nejenze byly kódy jedinecné mezi stovkami jedincu, ale ze znacné mnozství z nich zustalo stabilních po dobu jednoho roku. Kódy vytvorené pomocí údaju získaných z creva byly obzvláste stabilní, pricemz více nez 80% zustalo identifikovatelných az do jednoho roku po pocátecním období odberu vzorku.

Starsí autor Curtis Huttenhower, profesor výpocetní biologie Harvard Chan, uvádí, ze je dulezité, aby vedci vedeli, ze je teoreticky mozné, aby problémy s ochranou dat vznikly s mikrobiální DNA, i kdyz je jejich potenciál pomerne nízký. Studie demonstruje, ze vzorky z ruzných míst mohou být propojeny s jednotlivci bez dalsích identifikacních informací.

Domnívá se vsak, ze dalsí aspekt jejich výzkumu je zajímavejsí:

"Mozná jsou jeste zajímavejsí výsledky studia mikrobiální ekologie, nebot naznacují, ze nasi jedinecní mikrobiální obyvatelé jsou ladeni do prostredí naseho tela - nasí genetiky, stravy a vývojové historie - tak, aby s námi drzeli a pomohli aby v prubehu casu odradili méne príznivé mikrobiální útocníky. "

"Prestoze populace, které se zde uvádejí, byly relativne malé vuci lidským spolecenstvím v reálném svete (20-50 jedincu), odhadujeme, ze tato dolní hranice na identifikovatelnosti rízené mikrobiomy se vází nejméne na stovky jednotlivcu a tato velikost populace je reprezentativní pro kohorty v soucasné dobe se pouzívá v mikrobiálním výzkumu, "uzavírají autori.

Výzkum byl cástecne financován Národními institucemi zdraví (NIH).

Zdravotní novinky dnes predtím provozoval funkci Spotlight na tom, jak intestinální mikrobiome ovlivnuje nase zdraví, zjistení, ze mnohem rozmanitejsí mikrobiom je lepsí pro zdraví a ze existuje nekolik zpusobu, jak lze bakterie strev zmenit.

Deti s "dvojnásobným rizikem agrese, sebevrazda" s uzíváním antidepresiv

Jeden z nejcasteji pouzívaných antidepresiv pro deti a dospívající muze zdvojnásobit riziko agrese a sebevrazdy, podle pruzkumu zverejneného v The BMJ. Deti a dospívající, kterí pouzívají antidepresiva, mají dvojnásobné riziko sebevrazdy a úmrtí. V USA se odhaduje, ze v letech 2009-2012 uzívaly antidepresiva na predpis 1,2% lidí mladsích 18 let.

(Health)

Chripka prasecího typu hlásena v Iowe

Centra pro kontrolu a prevenci nemocí potvrdila tri mírne nemocné deti s viry podobnými viru chripky A (H3N2) pocházející z prasat zjistené ve trech jiných státech. Tyto viry obsahují segment "genu matrice (M)" od pandemie prasecí chripky 2009, známé jako virus H1N1. Tato kombinace genu byla poprvé identifikována v osobe v cervenci.

(Health)