Vnímání stresu spojeného s rizikem srdecního záchvatu

Lidé, kterí si myslí, ze stres ovlivnuje jejich zdraví "hodne", mají mnohem vyssí riziko srdecního záchvatu nez ti, kterí si nemyslí, ze stres hraje tak velkou roli v jejich celkovém zdraví.
Zjistení pocházejí z britské studie Whitehall II, která sledovala nekolik tisíc úredníku v Londýne více nez dve a pul desetiletí. Studie byla publikována v European Heart Journal.
Tým to nasel riziko srdecního záchvatu se zdvojnásobilo u tech, kterí verili, ze stres ovlivnuje jejich zdraví "do extrémního rozsahu".
Jiz bylo zjisteno, ze stres muze negativne ovlivnit lidské zdraví. Vedci z University of Western Ontario poskytli první prímé dukazy s pouzitím biologického ukazatele, coz potvrzuje, ze chronický stres muze hrát roli pri spustení srdecních záchvatu.
Nicméne je to první studie, která se vzdy zamerila výhradne na to, jak clovek vnímá negativní úcinky stresu na své zdraví, ve skutecnosti vede ke zdravotním komplikacím.

Dr. Hermann Nabi, první autor studie a vedoucí vedecký pracovník Centra pro výzkum epidemiologie a zdravotního stavu obyvatelstva v Insermu (Institut national de la santé et de la recherche médicale), Villejuif, Francie, uvedl, ze "tato soucasná analýza umoznuje abychom zohlednili individuální rozdíly v reakci na stres. "
Celkove 7 268 osob, které byly sledovány po dobu 18 let, dostaly dotazníky o dopadu stresu na jejich zdraví. Behem 18letého období sledování bylo 352 infarktu.
Vedci dotazovali úcastníky, zda si myslí, ze jejich zdraví je ovlivneno stresem. Úcastníci byli rozdeleni do trí ruzných skupin, v závislosti na jejich odpovedi:

• Zádná skupina efektu - respondenti verili, ze stres nemá zádný vliv na jejich zdraví
• Mírná skupina efektu - lidé verili, ze stres mírne negativne ovlivnuje jejich zdraví
• Skupina "hodne" nebo "extrémne" - zde respondenti uvedli, ze stres ovlivnil jejich zdraví "extrémne" nebo "hodne"

Úcastníci byli také dotazováni ohledne jejich stravovacích návyku, konzumace alkoholu, telesné aktivity a stavu kourení. Navíc výzkumný tým shromázdil informace o jejich krevním tlaku, BMI, etniku, socioekonomickém statusu a veku.
S vyuzitím zdravotních záznamu shromázdených od Britské národní zdravotní sluzby se tým dozvedel, kolik úcastníku trpelo infarktem do roku 2009.
Studie ukázala, ze lidé, kterí verili, ze stres "extrémne" ovlivnil své zdraví na zacátku studijního období, byl mnohem pravdepodobneji trpet srdcem nez tech, kterí ríkali, ze stres "vubec neovlivnuje jejich zdraví".
Výzkumníci provedli úpravy biologických, behaviorálních a dalsích psychologických rizikových faktoru.
Podle Dr. Nabi sdruzení pozorovalo mezi vnímáním jednotlivce "dopad stresu na jejich zdraví a riziko srdecního záchvatu nezávislé na biologických faktorech, nezdravém chování a dalsích psychologických faktorech".
Dodal: "Jedním z dulezitých zpráv z nasich zjistení je to vnímání lidí ohledne dopadu stresu na jejich zdraví je pravdepodobne správné."

Subjektivní vnímání pacientu opravdu zálezí

Lidské vnímání stresu o jejich zdraví by melo být zahrnuto do budoucího výzkumu, ríkají autori. Pri resení stresových zdravotních problému by lékari meli také mít na pameti subjektivní vnímání pacientu.
Doktor Nabi uvedl, ze výsledky "ukazují reakce na stres nebo schopnosti vyrovnat se se stresem se mezi jednotlivci znacne lisí, v závislosti na dostupných zdrojích, jako je sociální podpora, sociální aktivity a predchozí zkusenosti se stresem. Co se týce zvládání stresu, myslím si, ze prvním krokem je identifikovat stresové faktory nebo zdroje stresu, napríklad pracovní tlaky, problémy s vztahy nebo financní potíze, a pak hledat resení.
Existuje nekolik zpusobu, jak se vyporádat se stresem, vcetne relaxacních technik, fyzické aktivity a dokonce léku, zvláste v tezkých prípadech. Nakonec si myslím, ze systém zdravotnictví hraje urcitou roli. Záver nedávné studie provedené pro Americkou psychologickou asociaci nám ríká, ze systémy zdravotní péce jsou nedostatecné ke zvládání stresu, prestoze znacná cást lidí se domnívá, ze stres nebo tlak, který zazili, má dopad na jejich zdraví. "

Autori dospeli k záveru, ze "i kdyz se zdá, ze stres, úzkost a obavy se v posledních letech zvýsily, zjistili jsme pouze úcastníky (8%), kterí hlásili stres, ze ovlivnili své zdraví" hodne nebo extrémne " "V budoucnu budou potrebná randomizovaná kontrolovaná hodnocení, aby bylo mozné urcit, zda muze být riziko onemocnení snízeno zvysováním klinické pozornosti tem, kterí si stezují, ze stres výrazne ovlivnuje jejich zdraví."
Pocet úmrtí na srdecní choroby se v Evrope od osmdesátých let snízil o více nez polovinu European Heart Journal.

Stres není problém, ale spíse, jak reagujeme na stresory

Odborný tým z Pennsylvánské státní univerzity uvedl, Annals of Behavioral Medicine ze na rozdíl od obecné víry stres není prícinou zdravotních problému, je to, jak reagujeme na stresory, které jsou dulezité.
Vedoucí výzkumu, profesor David Almeida, vysvetlil, ze lidé, kterí dnes reagují na stresující situaci, mohou predpovedet své zdravotní problémy o deset let pozdeji, a to bez ohledu na jejich soucasné zdraví a stresory.
Profesor Almeida prohlásil: "Napríklad, pokud máte dnes hodne práce a vy jste opravdu nemotorní kvuli tomu, pak budete pravdepodobne více nez 10 let trpet negativními zdravotními dusledky nez nekdo, kdo má také hodne práce delat to dnes, ale nenechávejte ji obtezovat. "
Napsal Joseph Nordqvist