Lidé na celém svete zijí déle, ale nemocní

Lidé na celém svete zijí déle a jsou horsí; zranení, poruchy dusevního zdraví, bolest a zdravotní postizení podkopávají celkové zdraví lidí, podle studie "Globální zátez studie onemocnení 2010 (GBD 2010)", publikované v Lancet dnes.
Toto je poprvé Lancet venuje celou trojici problém jedné studii, která se skládá ze 7 vedeckých prací a doprovodných komentáru. Cílem je posoudit hlavní zdravotní problémy na svete a hledat, jak nejlépe resit.
43% úmrtí na celém svete se vyskytlo ve veku 70 let a více v roce 2010, ve srovnání s 33% v roce 1990. Ackoli mensí pocet lidí umírá brzy, mnoho dalsích dnes zije s chronickými nemocemi, bolesti a zdravotním postizením.
Autori popisují svetový pokrok v oblasti zdraví jako znicující ironii: "vyhnout se predcasné smrti, ale zít déle a nemocnejsí".
V "Studie o globálním zatízení nemocí 1010 (GBD 2010)"je výsledkem masivní spolupráce zahrnující témer 500 výzkumných pracovníku z 50 zemí vedených Institutem pro merení a hodnocení zdraví (IHME) na Washingtonské univerzite. Bylo jich sest dalsích klícových spolupracovníku: Imperial College London, Harvard School of Public Health , University of Tokyo, University of Queensland, School of Public Health Johns Hopkins Bloomberg a Svetová zdravotnická organizace.
Byl financován z nadace Bill a Melinda Gatesové.

Rostoucí ocekávaná délka zivota, ale ...

Ocekávaná délka zivota se v posledních ctyrech desetiletích znacne zvýsila, pricemz muzi zijí o 11 let déle a zeny o 12 let více nez pred 40 lety.První studie o globálním zatízení nemocí byla dokoncena v roce 1990. Od té doby se ocekávaná délka zivota lidí znacne prodlouzila. Primární prícinou smrti byly infekcní nemoci a detská onemocnení spojená s podvýzivou.
Dnes, vetsina detí sveta - s výjimkou subsaharské Afriky - se ocekává, ze budou zít do dospelosti, a spíse nez prílis málo k jídlu.
I kdyz zije do dospelosti je lepsí nez umírání ve veku peti let, v mnoha prípadech to bude relativne nezdravá dospelost.

• V roce 1990 byla prumerná délka zivota u muzu 62,8 a u zen 68,1
• V roce 2010 byla prumerná délka zivota u muzu 67,5 a u zen 73,3
• Rozdíl mezi roky zivota a celkovým poctem let, ve kterých se lidé v dobrém zdravotním stavu rozrostli behem techto 20 let na 9,2 pro muze a 11,5 na zeny

Peter Piot, reditel London School of Hygiene and Tropical Medicine, dnes rekl na tiskové konferenci:

"Meli bychom zít co nejdéle a tak zdrave, jak jen muzeme, az do posledního dne zivota, a to se tak nezdá."

Dodal, ze zpusob, jakým se veci delají, jsou zdravotnické systémy posunuty do scénáre "vrak-vrak".
Rizika lidí pri vývoji kardiovaskulárních onemocnení, cukrovky a rakoviny jsou cástecne ovlivnena jejich chováním. Odborníci tvrdí, ze to zpusobí, ze globální, národní a regionální zdravotnické orgány budou mnohem tezsí mít významný dopad. Je mnohem obtíznejsí primet lidi k tomu, aby zmenili své chování, nez vytváret programy ockování na ochranu obyvatelstva pred infekcními nemocemi.

Dnesní zdravotní zátez nemusí nutne zabíjet, jako tomu bylo dríve

• V roce 1990 byla svetovou hlavní zdravotní zátezí predcasná úmrtnost. Více nez 10 milionu detí do peti let zemrelo kazdý rok.
• Dnes hlavní zdravotní zátez zahrnuje chronické nemoci, dusevní choroby, zranení a muskuloskeletální poruchy. Vzhledem k tomu, ze se zivotnost prodluzuje, tato zátez se zhorsuje.

Behem posledních 20 let bylo dosazeno obrovského pokroku v resení osudových nemocí, zejména infekcních onemocnení, jako jsou spalnicky a tuberkulóza.
Dnes stále více lidí zije se zdravotními problémy, které ovlivnují zpusob, jakým si myslí, vidí, slysí; podmínky, které zpusobují velké mnozství bolesti, postizení a podkopávají mobilitu.
Jinými slovy, mnohem vetsí podíl dnesní globální populace zije dobre do stárí a umírá na nemoci, které jsou prevládající v bohatých zemích, jako je rakovina, diabetes typu 2 a srdecní onemocnení.
Dnesní rakovina predstavuje priblizne dve ze trí úmrtí v celosvetovém merítku, ve srovnání s více nez jednou za dva v roce 1990.
Jeden ze zakladatelu spolecnosti Global Disease Burden, reditel IHME, Dr. Christopher Murray, rekl:

"Zjistili jsme, ze jen velmi málo lidí chodí s dokonalým zdravím a ze s vekem veku akumulují zdravotní stav. Na individuální úrovni to znamená, ze bychom meli rekvalifikovat, jaký bude zivot pro nás v 70. a 80. letech. Má také hluboké dusledky pro zdravotnické systémy, které stanovují priority. "

Výjimka - subsaharská Afrika

V Latinské Americe, Asii a severní Africe se prumerný vek úmrtí mezi lety 1990 a 2010 zvýsil o více nez 25 let, ve srovnání s pouhými 10 lety v subsaharské Africe.
Detské nemoci, infekcní nemoci a príciny úmrtí související s materstvím dnes predstavují 70% nákazové záteze v subsaharské Africe, ve srovnání s pouhou tretinou v Jizní Asii a méne nez 1/5 v Latinské Americe.
Dr. George Mensah, profesor na univerzite v Kapském Meste, rekl: "Subsaharská Afrika nadále predstavuje zvlástní výzvu z ruzných metodologických, geografických a ekonomických duvodu. Dukazní báze pro odhad prícin úmrtí v Africe zustává omezené. Údaje ukazují mírný pokrok ve snizování detské úmrtnosti, ale prenosné a výzivové príciny stále predstavují polovinu predcasných úmrtí v Africe.Témer znepokojující je rostoucí zátez chronických onemocnení, jako je mrtvice a srdecní onemocnení. "
Typicky "západní onemocnení", jako jsou bolest, úzkost a deprese, také narusují kvalitu zivota a produktivitu milionu lidí v subsaharské Africe. Nyní se radí mezi hlavní príciny let trpících postizením v celém regionu.
Doktor Felix Masiye, vedoucí oddelení ekonomiky na univerzite v Zambii, uvedl, ze "africké státy dokonce ani nezacaly celit dusledkum vybuchujících se prípadu dusevní nemoci, deprese, bolesti a obrovské záteze zneuzívání návykových látek, Tyto prímé souvislosti mezi dusevní chorobou a telesným blahobytem jsou jádrem tohoto neprobádaného terénu a mohou rust pouze v prubehu let. "

Rychlé zmeny ve výsledcích v oblasti zdraví

Autori vysvetlují, ze od roku 1990 doslo k úzasným úspechum, jako je dramatické snízení detské úmrtnosti, která porazila kazdou zverejnenou predpoved. Zmena odrází znacné zlepsení v oblasti zdravotnických sluzeb, hygieny a prístupu k potravinám ve vetsine rozvojových zemí, stejne jako úsilí v oblasti verejného zdraví.
Dodávají vsak, ze je treba udelat mnohem víc práce.
Rotavirus a spalnicky zabije více nez jeden milion detí do peti let, i pres agresivní ockování.
Nekteré vekové skupiny trpí neúmernou mírou úmrtnosti. Pocet úmrtí ve vekové skupine 15 az 49 let vzrostl o 44% mezi lety 1970 az 2010. Autori vysvetlují, ze zcásti jsou vinou probíhající výzvy HIV / AIDS a nárust násilí - který kazdorocne zabíjí 1,5 milionu lidí.
Výziva a dalsí faktory zivotního stylu

Kourení a pití jsou dvema z nejvetsích rizik pro zdraví v moderní dobe.
• Podvýziva byla snízena o více nez 60%. Podvýziva byla nejdulezitejsím rizikovým faktorem pro ztracené roky zivota a úmrtí v roce 1990; klesla na císlo 8.
• Spatné stravovací návyky a sedavý zivotní styl prispívají k rychlému rustu obezity. 10% celkového zatízení nemocí se dnes spolecne pripisuje dietním rizikovým faktorum a fyzické necinnosti
• Kourení a nadmerná konzumace alkoholu zvýsily pocet lidí s hypertenzí (vysokým krevním tlakem) a dalsími chronickými nemocemi
• Nekolik faktoru, vcetne výse zmínených, prispelo k dramatickému nárustu poctu lidí s vysokou hladinou cukru v krvi. Diabetes byl prícinou 1,3 milionu úmrtí v roce 2010, coz je dvakrát více nez v roce 1990

USA zaostávají za svými hlavními konkurenty

Za posledních 20 let bylo zlepsení zdravotních údaju v USA zklamáním ve srovnání s jinými rozvinutými zememi. Americká prumerná délka zivota zen vzrostla o necelé dva roky oproti 2,4 roku v Kanade a 2,3 roku na Kypru. Americké zeny se podle zprávy shodly na 36. místo v celosvetovém zebrícku ocekávané délky zivota. V roce 1990 byla ocekávaná délka zivota zen v USA 78,6 let a v roce 2010 se zvýsila na 80,5.

Japonsko je na svete nejzdravejsí zeme

Autori shledali Japonsko za nejzdravejsí národ na svete. Nikdo není úplne jistý proc; mohlo by to být jejich strava, fyzická aktivita, dobré verejné zdravotnictví, geny nebo kombinace vsech ctyr.
Ocekávaná délka zivota se odkazuje na to, kolik let clovek ocekává, ze bude zít a zároven bude mít dobré zdraví. V roce 1990 se Japonsko stalo vrcholem jak pro muze, tak i pro zeny, a tak o dvacet let pozdeji.
Deset zemí, prumerná délka zivota muzu, 2010:

1. Japonsko
2. Singapur
3. Svýcarsko
4. Spanelsko
5. Itálie
6. Austrálie
7. Kanada
8. Andorra
9. Izrael
10. Jizní Korea
USA byly v roce 29^th místo

Deset nejlepsích zemí, prumerná délka zivota zen, 2010:

1. Japonsko
2. Jizní Korea
3. Spanelsko
4. Singapur
5. Taiwan
6. Svýcarsko
7. Andorra
8. Itálie
9. Austrálie
10. Francie
USA byly v roce 33^rd místo

Hodne z celkového zdravotního zatízení je zpusobeno malými nemocemi

Velká cást zdravotní záteze je zpusobena relativne malým mnozstvím onemocnení, uvádí zpráva.
Vedci shromázdili údaje o více nez 300 nemocech, zraneních a rizikových faktorech. Zjistili, ze pouze 50 odlisných prícin predstavuje 78% celkové zdravotní záteze - 18 predstavuje více nez 50%.
Jeden z hlavních autoru, Dr. Kenji Shibuya z univerzity v Tokiu, rekl:

"Kdybychom mohli jen prasknout kód na tuto malou skupinu nemocí, mohli bychom dosáhnout obrovského pokroku ve zlepsování zdraví.

Prvních deset prícin úmrtí, které se v letech 1990 az 2010 pohybovaly nahoru, dolu nebo zustaly stejné?

• Behem celého období zustaly dvema nejlepsími - ischemická choroba srdecní a cévní mozková príhoda
• Dochází k následujícím zmenám - CHOPN (chronická obstrukcní plicní nemoc), rakovina plic a diabetes.
• Následující se prestehovaly - tuberkulóza, infekce dolních cest dýchacích a prujem

Napsal Christian Nordqvist