cs.3b-international.com
Lidé, kterí sledují jejich instinkty, mohou být duveryhodnejsí
Nedávný výzkum, publikovaný v casopise Osobnostní a individuální rozdíly, naznacuje, ze lidé, kterí sledují svuj pocit streva, by mohli být méne pravdepodobné, ze se budou chovat nemorálne.
Nová studie predpovídá, ze lidé, kterí sledují svuj instinkt, jsou méne pravdepodobné, ze podvádí.
Sarah Wardová, doktorandka psychologie na univerzite v Missouri, provedla dvouslozkovou studii, která zkoumala, jak se lidé, kterí sledují jejich instinkty, chovají v morálne nabitých situacích.
Pusobením na instinkt, jako oblast psychologického výzkumu, bylo videt pomerne málo studia.
To je cástecne zpusobeno jeho nebulózní povahou a obtízemi, jak se v experimentálním prostredí setkávají "pocity strev".
Nová studie má za cíl doplnit nekteré detaily na toto neoznacené území.
V psychologii je instinkt streva - nebo intuice - definován jako schopnost okamzite pochopit neco, aniz by musel zapomínat na vedomí.
Do jisté míry dovolujeme vsem nasim instinktum, aby nás vedli. Vetsina lidí si muze vzpomenout na dobu, kdy rídili auto, ztratili v myslenkách a dorazili na místo urcení s témer zádnou vzpomínkou na cestu.
To nám dává predstavu o mnozství zpracování a kontroly naseho mozku, aniz by se jednalo o vedomé myslení.
Nicméne, jak nás intuice ovlivnuje v komplikovanejsím morálním území, není dobre pochopeno, ale po instinktu se povazuje za cenný psychologický mechanismus. Chartered psycholog Dr. Joan Harvey z Newcastle University ríká následující:
"I kdyz se muzeme snazit dosáhnout nejracionálnejsích rozhodnutí, ve skutecnosti vetsina z nás kombinuje poznávání a ovlivnování, coz znamená, ze pouzíváme jak nase emoce, tak informace pred námi, abychom nám pomohli rozhodnout, co máme delat."
Zpátky pres mlhu casu, casné lidi by se museli spoléhat na instinkt. Rychlé a rozhodné chování bez vsech skutecností by bylo nezbytné pro prezití.
Následkem naseho streva je rys, který nám dobre slouzil ve volné prírode, ale jak to, ze nás dnes pusobí v nasí nekonecne slozitejsí a morálne zmatené spolecnosti, je mnohem obtíznejsí.
Jsou následovníci instinktu méne pravdepodobné, ze podvádí?
Ward chtel vyzkouset svou teorii, ze spoléhání se na intuitivní zpracování "pravdepodobne ovlivní morální chování, kdyz lidé zazívají interne vytvorené morálne relevantní pocity".
Výzkum vyuzil více nez 100 úcastníku, z nichz vsichni zpocátku dokoncili pruzkumy zamerené na odhalení toho, jak casto by mohly reagovat na svou intuici.
Jakmile byla zmerena prirozená náchylnost jedince sledovat jejich strevo, experimenty zacaly.
V prvním procesu úcastníci cetli o smyslené situaci v kancelári, kde se chovali morálne odsoudícím zpusobem. Príbeh spocíval v tom, ze jednotlivec udelal chybu a obvinoval svého spolupracovníka.
Predchozí výzkum ukázal, ze kdyz lidé verí, ze se chovali nemorálne, pocit viny muze vyvolat pocit kontaminace a následne touhu fyzicky se ocistit.
Zkoumat Warduv teorii, ze nemorální ciny prirozene potlacují ty, kterí sledují jejich strevo, provedla zajímavý test. Zkoumala, kolik úcastníku by bylo ochotno zaplatit za mytí rukou po krátkém ctení príbehu.
Warduv nápad mel pravdu. Úcastníci, kterí casteji sledovali svuj instukt caje, byli také více ochotni platit vyssí cenu za cisticí prostredky na ruce.
Pro druhou fázi procesu byli úcastníci pozádáni, aby napsali o skutecné zivotní situaci, kdyz jednal nemorálním zpusobem. (Kontrolní skupina napsala o morálne neutrálním tématu.)
Dále se skupina zúcastnila testu IQ. Byli informováni, ze top 10% získá loterie. Neznámý, test IQ byl falesný a nemozný. Odpovedi na test byly umísteny lícem dolu vedle nich a byli instruováni, aby oznacili své vlastní dokumenty.
Ward ríká:
"Byli jsme zvedaví, zda bychom nasli stejný efekt - kdyby lidé, kterí byli intuitictejsí, následne méne podvádeli na nevyresitelném testu IQ."
Celkove zklamalo 23% úcastníku. Ale co je nejdulezitejsí, úcastníci, kterí meli vetsí pravdepodobnost, ze budou následovat svuj instinkt, jsou méne pravdepodobné, ze podvádí. To podporilo Warduv teorii pekne.
Dospela k záveru, ze lidé, kterí pravdepodobne budou následovat svuj instinkt, jsou po období rozjímání o dobe, kdy se chovali nemorálne, méne pravdepodobné, ze by podvádeli.
Na podobné poznámce, Zdravotní novinky dnes nedávno pokryté výzkumy ukazují, ze worriers následovat jejich strevní instinkt méne casto.
Americké, evropské a australské lékové regulacní agentury Zvysující se spolupráce
FDA (USA), EMEA (Evropa) a TGA (Austrálie) dnes zverejnily dve zprávy o dvou pilotních programech zamerených na rozsírení mezinárodní regulacní spolupráce tak, aby byla zajistena kvalita a bezpecnost léku po celém svete. Dobrá klinická praxe (GCP) - zpráva vysvetluje rozsah sdílení informací a spolupráce pri kontrolách klinických hodnocení.
Nejlepsí chirurgové ve veku mezi 30 a 50 let
Podle studie zverejnené na bmj.com poskytují chirurgové ve veku od 35 do 50 let nejbezpecnejsí péci ve srovnání se svými mladsími nebo starsími kolegy, coz je nález, který vyvolává obavy ohledne prubezného tréninku a motivace chirurgu behem jejich kariéry. Odborníci obvykle dosahují svého spickového výkonu ve veku od 30 do 50 let, nebo kdyz mají priblizne 10 let zkuseností ve svém oboru.
