Pediatrická kombinovaná ockovací látka spojená s mírným rizikem febrilního záchvatu

Studie, publikovaná v JAMA témer 400 000 detí, ukázalo, ze deti mají zvýsené riziko horecnatých záchvatu, krece, ke kterému dochází v dusledku rychlého zvýsení telesné teploty v den první a druhé vakcinace, pricemz kombinované toxoidy záskrtu a tetanu jsou inaktivovány acelulární pertussis poliovirus - Haemophilus influenzae typu b (DTaP-IPV-Hib). Celkové riziko vsak bylo nízké, pricemz výzkumníci pozorovali zádné vyssí riziko epilepsie u tech, kterí byli ockováni, ve srovnání s temi, kterí nebyli.
Informace o pozadí clánku uvádí:

"Studie uvádejí zvýsená rizika febrilních záchvatu krátce po podání vakcíny proti celobunecné pertusi, jak se dá ocekávat, protoze vakcína proti pertusové celistvosti casto zpusobuje horecku. Acelulární [muze obsahovat bunecný materiál, ale neobsahuje kompletní bunky] vakcínu proti pertusi nahradil vakcínu proti celulitide pertusovou vakcínou ve vetsine zemí, protoze úcinnost acelulární vakcíny je srovnatelná s celobunecnou vakcínou a má podstatne méne nezádoucích úcinku, vcetne horecky. "

Není známo, zda existuje vyssí riziko záchvatu záchvatu u acelulární vakcíny proti pertusi. V lednu 1997 byla v Dánsku zavedena acelulární vakcína proti pertusi v kombinované vakcíne.

Yuelian Sun, Ph.D., z Aarhuské univerzity v Aarhusu v Dánsku a jeho tým vyhodnotili riziko febrilních záchvatu a epilepsie u 378 834 detí narozených v Dánsku - od ledna 2003 do prosince 2008 - po ockování DTaP-IPV-Hib po 3, 5 a 12 mesících. Následná lécba probíhala az do 31. prosince 2009. Výzkumníci pouzili údaje pro výpocet incidence výskytu febrilních záchvatu v období od data ockování az po 7 dní (0, 1-3 a 4-7 dnu), po kazdé vakcinaci a epilepsie po prvním ockování.
Z celkového poctu vsech detí ve studii bylo diagnostikováno 7 811 (2,1%) s febrilními záchvaty pred 18 mesíci, z nichz 17 bylo diagnostikováno behem 0 az 7 dnu po první vakcinaci, 32 behem 0 az 7 dnu po druhé vakcinaci, a 201 behem 0 az 7 dnu po tretí vakcinaci. Z posouzení vyplývá, ze v prubehu 0 az 7 dnu po 3 ockování nebylo vyssí riziko výskytu febrilních záchvatu u detí ve srovnání s kontrolní skupinou detí, které se nacházely mimo oken ockování 0 az 7 dní.

Ve srovnání s kontrolní skupinou zjistení vsak ukázaly vyssí riziko záchvatu záchvatu v den první a druhé vakcinace, avsak nikoliv v den tretí vakcinace. V den, kdy byly deti ockovány, bylo 9 detí po první, 12 po druhém a 27 po tretím ockování.
Vedci napsali:

"V prubehu sedmi let sledování bylo diagnostikováno 2 248 detí s epilepsií, 131 neockovaných detí a 2 117 ockovaných detí. Z 2 117 detí s diagnostikovanou epilepsií po ockování bylo 813 diagnostikovaných mezi 3 az 15 mesíci a 1 304 diagnostikovaných pozdeji v zivote, pouze 2 deti byly diagnostikovány s epilepsií v den první ockování a 1 den v den druhé vakcinace. Ve srovnání s neockovanou kohortou mely ockované deti nizsí riziko epilepsie behem prvních 15 mesícu zivota, ale mely podobné riziko po epilepsii. "

Dospeli k záveru:

"I kdyz relativní rizika febrilních záchvatu v den 2 DTaP-IPV-Hib vakcinace byla zvýsena, absolutní riziko záchvatu záchvatu po vakcinaci DTaP-IPV-Hib bylo velmi nízké a prognóza febrilních záchvatu nastala krátce po ockování byla podobná prognóze febrilních záchvatu vyskytujících se mimo rizikovou dobu ockování. "

Napsal Petra Rattue