Vlastní kuze pacienta muze být pouzita k lécbe více nemocí

V posledních letech výzkumná spolecnost zabývající se kmenovými bunkami vytvárela nadsení z moznosti vyvinout kmenové bunky z vlastní pokozky pacienta pro lécbu ruzných stavu, jako je rakovina, Parkinsonova choroba a Alzheimerova choroba.
Taková terapie by zanechala potrebu pouzití kmenových bunek odvozených od lidských embryí a teoreticky bypass imunologických problému vyskytujících se pri pouzití bunek od jedné osoby k lécení jiné, a tak se vyhnula kontroverzi.
Vývoj odvozených kmenových bunek z dospelých bunek, nazvaný indukované pluripotentní kmenové bunky (iPSC), od clánku témer pred peti lety, vyvolal pri jejich uzívání jedinecné charakteristické problémy a dokonce i jejich imunologická bezpecnost byla zpochybnována.
Paul S. Knoepfler, profesor biologie bunek a anatomie cloveka UC Davis, se domnívá, ze nalezení takových nových a nových prístupu k prekázkám je normální a nesmí zastavit výzkumníky v tom, aby aktivne provádeli výzkum.
Knoepfler a Bonnie Barrilleaux, postdoctorální pracovnice pracující v laboratori Knoepflera, napsali plán pro zjistení resení problému zjistených u iPSC, které jsou k dispozici online a byly zverejneny v císle 5. srpna Journal Cell Stem Cell. Jejich clánek "Pozádat iPSC k úniku z nádobí" doporucuje výzkumným strategiím, aby rychleji posunuly pole k aplikacím na lidské onemocnení.
Knoepfler, který je také clenem fakulty UC Davis Genome Center a UC Davis Cancer Center, uvedl:

"IPSC nabízí potenciál lécit mnoho onemocnení jako alternativní nebo adjuvantní terapii lékum nebo chirurgickým zákrokem. Problémy, které byly identifikovány s jejich pouzitím pravdepodobne mohou být prekonány, coz dovoluje iPSCs skocit z laboratorní misky na pacienty, kterí by mohli tezit z nich.

První iPSC byly odvozeny z mysích bunek v roce 2006 a o rok pozdeji z lidských bunek. Prestoze tyto bunky obsahují mnoho bunek, které mají stejné regenerativní vlastnosti jako lidské embryonální kmenové bunky, jsou odvozeny v laboratori z dospelých bunek, jako jsou kozní bunky, indukováním nebo donucováním exprimovat specifické geny, které jsou normálne spící v tomto typu bunka.
Napríklad teoreticky mohou být lidské kozní bunky pouzity k vytvorení neuronu, které produkují neurotransmiter dopaminu, a jsou dodávány do cástí mozku, kde dopamin nemá u pacientu s Parkinsonovou chorobou. Bunky mohou být také vytvoreny pro regeneraci srdecního svalu a krevních cév po infarktu nebo neuronech po poranení pátere. Nekolik laboratorí v laboratori UC Davis, vcetne laboratore Knoepfler, produkuje a studuje lidské iPSC.
Velkou výhodou, která zvýhodnuje pouzití iPSC nad kmenovými bunkami produkovanými z embryí, je odstranení odmítnutí z duvodu imunologických rozdílu mezi dárcem (embryo) a pacientem, protoze iPSC by byly produkovány od kazdého jednotlivého pacienta.
Nicméne nedávná studie na mysích s iPSC ukázala, ze v nekterých prípadech muze dojít k odmítnutí tkáne. Knoepfler naznacuje, ze tato konkrétní studie byla provedena v souvislosti s nádory, které mají tendenci být vysoce imunogenní a nejsou pouzitelné pro lidské pouzití.

Ackoli je mozné, ze lidské iPSC se vyhýbá imunní pozornosti, vyzaduje dalsí vysetrování, Knoepfler trvá na tom, ze iPSCs navíc k embryonálním kmenovým bunkám predstavují atraktivní potenciální cestu pro lécbu kmenových bunek.
Jeden strach z pouzití iPSC nebo embryonálních kmenových bunek spocívá v tom, ze bunky, které mají schopnost premenit se na mnoho ruzných bunecných typu, mohou rust nekontrolovatelne a produkovat rakovinné nádory, nicméne Knoepfler zduraznuje, ze studie zahrnující implantát velkého poctu nediferencovaných kmenových bunek do mysí byly léceny s imunosupresivními léky k odmítnutí transplantací, a proto vytvárejí podmínky pro vznik rakoviny. On tvrdí, ze je nepravdepodobné, ze se pouzije, kdyz jsou lidé léceni pro skutecné nemoci, protoze v takových prípadech budou kmenové bunky kultivovány tak, aby mely specifickou funkci a prirozená imunitní obrana tela by byla prítomna.
Terapie kmenových bunek se jiz léta úspesne pouzívá k lécbe leukémie a príbuzných rakovin kostí a krve, coz predstavuje pouze pocátek kmenových bunek, které jim umoznují opravit témer jakoukoli tkán, která muze být pouzita pro lidské terapie kvuli jejich "pluripotentní" povaze .Pouzití iPSC by mohlo výrazne zvýsit rozsah onemocnení otevrených na lécbu kmenových bunek, coz by eliminovalo veskeré bezpecnostní a etické obavy spojené s pouzitím embryonálních kmenových bunek.
Knoepfler uvedl:

"Dr. Barrilleaux a já se snazíme posunout výzkumné priority. Budoucí studie iPSC by se mely stále více zamerovat na nejdulezitejsí otázky týkající se eventuálního klinického pouzití bunek a nabídnout nejrychlejsí cestu k lécbe pacientu s tímto potenciálne úcinným terapeutickým nástrojem."

Knoepfleruv osobní výzkum zahrnuje analýzu toho, jak rídit chování kmenových bunek behem normálního embryonálního vývoje, jakoz i pri hojení a regeneraci. Navíc studuje, jak rídící systémy pricházejí do rozvoje vývojových poruch a rakoviny. Knoepflerova laborator vyuzívá prední genomickou technologii k lepsímu pochopení chování kmenových bunek a ke zmene tohoto chování pro klinické pouzití.
Napsal Petra Rattue