Paterná vek spojená s autistickým rizikem pro vnoucata

Podle nového výzkumu publikovaného v roce 2006 JAMA Psychiatrie, starsí muzi, kterí mají deti, mají vetsí pravdepodobnost, ze mají vnouce s autismem ve srovnání s muzi, kterí mají deti v mladsím veku.
Výzkum ukazuje, ze rizikové faktory pro autismus se rozvíjejí po celé generace.
Studie provedli badatelé z Karolinska institutu, King's College London Institute of Psihiatrie (IoP) a Institutu mozku Queeensland.
Analyzovali svédské národní registry a podívali se na materské a otcovské pozadí 5 932 lidí s autismem a 30 923 zdravých kontrol. Získali informace o jakékoli psychiatrické diagnóze a veku reprodukce starých dedicu.
Výsledky studie naznacují, ze existuje souvislost mezi vekem reprodukce muzu a zvýseným rizikem autismu u jeho vnoucat. Ve srovnání s muzi, kterí meli deti ve veku od 20 do 24 let, muzi starsí 50 let, kterí meli dceru, meli 1,79 krát vyssí pravdepodobnost, ze mají autistický vnuk, ti, kterí meli syna, meli 1,67 krát vyssí pravdepodobnost.
Vedoucí autorka studie Emma Fransová z oddelení lékarské epidemiologie a biostatistiky Karolinska Institutet uvedla:

"Z predchozích studií víme, ze starsí otcovský vek je rizikovým faktorem autismu. Tato studie prekracuje rámec toho, co naznacuje, ze starsí vek dítete je také rizikovým faktorem pro autismus, coz naznacuje, ze rizikové faktory pro autismus se mohou stavet po generace."

Jedno procento svédské populace má poruchu autistického spektra (ASD), pricemz více muzu je postizeno nez zeny. Nekterí lidé s poruchou jsou schopni zít relativne kazdodenní zivot, nicméne tento stav muze mít vliv na lidi ruznými zpusoby a nekterí vyzadují celou dobu odborné podpory.
Lidé s ASD mají problémy s porozumením sveta kolem nich, vetsinou mají problémy s neverbální komunikací, sirokou skálou spolecenských interakcí a cinností, které zahrnují prvek hry a / nebo zert.

Mutace se vyskytují v samcích spermiích v prubehu casu

Autismus je zpusoben genetickými a environmentálními faktory. Predchozí studie naznacily, ze otcovský vek muze být rizikovým faktorem autismu. Nekterí odborníci se domnívají, ze to je zpusobeno mutacemi, které se vyskytují u muzských spermiových bunek v prubehu casu, nebot kazdá ze spermatických bunek rozdeluje, ze existuje sance na mutaci.
Vetsina techto genetických mutací neovlivnuje díte, ale muze zvýsit riziko budoucích generací s autismem. Vedci se domnívají, ze genetické riziko se v prubehu casu zvysuje spolu s dalsími rizikovými faktory az do okamziku, kdy se poruchy zacínají rozvíjet.

Výzkumníci v Seaver Autism Centre na Lékarské skole Icahn na Mount Sinai vysvetlili, jak nová genomová technologie umoznila vedcum dále porozumet autismu. Nová technologie nazvaná HTS (high-throughput sequencing) umoznila vedcum získat sekvenci vsech 22 000 lidských genu. Ukázalo se, ze neexistuje jen nekolik mutací, ale mozná stovky mutací spojených s autismem.
Svédská rada pro výzkum Karolinska Institutet a Svédská rada pro pracovní zivot a sociální výzkum (FAS) tuto studii financovaly.
Centra pro kontrolu a prevenci nemocí oznámila vcera tento týden, ze v roce 2012 má jeden z 50 detí ve veku 60 az 17 let v USA poruchu autistického spektra. Pet let predtím byl pomer 1: 88. Stephen Blumberg, vedoucí vedec Národního centra pro zdravotní statistiku CDC, rekl: "Tento odhad byl trochu prekvapivý. Mohlo by jít o více detí s poruchami autistického spektra, nez se dríve myslelo."
Napsal Joseph Nordqvist