Cást zaludecního bypassu by mohla být zmena ve strevních mikrobech

Nová studie naznacuje, ze nekteré ztráty hmotnosti, které pacienti po zákroku zaludecního bypassu mohou být výsledkem zmen ve smesi mikrobu v jejich streve. Vedci tvrdí, ze manipulace s populacemi mikrobu muze nabídnout alternativní lécbu obezity, napríklad u pacientu, kterí nemohou mít zaludecní chirurgii.
Lee Kaplan, reditel Institutu pro obezitu, metabolismus a výzivu v Massachusetts General Hospital (MGH) a kolegové, písu o svých zjisteních v online vydání dne 27. brezna Vedecká translacní medicína.
Predchozí studie ukázaly, ze strevní mikroby obézních lidí a krys se lisí od strevních jedincu.
A experimenty u mysí také prokázaly, ze prenos vzorku strevních mikrobu od obézních jedincu do mysích bez zárodku zpusobuje zvýsení hmotnosti a telesného tuku.
"Nase studie naznacuje, ze specifické úcinky zaludecního bypassu na mikroflóru prispívají ke své schopnosti zpusobit úbytek na hmotnosti a ze nalezení zpusobu, jak manipulovat mikrobiální populace napodobovat tyto úcinky, by se mohlo stát cenným novým nástrojem pro resení obezity," ríká Kaplan ve svém prohlásení .

Úcinky zaludecního bypassu presahují snízení príjmu potravy

Zaludecní bypass se týká rady chirurgických zákroku, které usporádají zaludek a tenké strevo, takze se jedná o potravu jinak. Po zaludecním bypassu je pacientuv zaludek mensí a jídlo, které jedí, jiz nevstupuje do nekterých cástí zaludku a tenkého streva.
Výsledkem je, ze pacient se cítí plný s méne jídlem a jejich telo nemuze absorbovat vsechny kalorie z jídla, které jedí.

Ale zvedave, úcinky zaludecního bypassu presahují ty, které snizují mnozství jídla, které muze pacient jíst.
Napríklad, pokud se snazíte zhubnout dieta, pravdepodobne budete mít pocit, hlad a méne spokojeni po jídle a touzit po jídlech s vysokým obsahem tuku a vysoké sacharidu. A vase telo muze podstoupit metabolické zmeny, které z nej ciní tvrdohlavou povesení na tuto nadváhu.
Pacienti, kterí podstoupí chirurgii bypassu v zaludku, mají skoro naproti tomu pocit, ze po jídle mají méne hlad a spokojenejsí a projevují vetsí zájem a touhu po nízkokalorických potravinách. Navíc po jídle spotrebovávají více energie a jejich hladina hormonu se mení tak, aby odrázely chut k jídlu a hlad.
Predchozí studie ukazují, ze smes mikroorganismu ve streve lidí a mysí se mení po chirurgickém zákroku v zaludku a stane se podobne jako u tech, kterí jsou stíhlejsí. Ale není jasné, jestli je to výsledek operace nebo následná ztráta hmotnosti.

Studie u mysí

Takze Kaplan a kolegové se rozhodli vysetrit, jak se zmení strevní mikroby po bypassu. A zjistit, zda jsou zmeny výsledkem chirurgického zákroku, a jak prispívají k prínosum operace.
Pro jejich studium chovali obézní mysi tím, ze jim podávali vysoko-tukovou stravu s vysokým obsahem sacharidu, a pak je rozdelili do trí skupin. Jedna skupina prosla verzí spolecného postupu podávání zaludku, známého jako Roux-en-Y, zatímco ostatní dva pouzívali falesné operace, kde byla nekterá streva odríznuta a znovu pripojena.
Jedna ze skupin mysí, která mela falesný postup, pokracovala ve strave s vysokým obsahem tuku, zatímco druhá skupina byla zarazena do nízkokalorické diety snizující váhu.
Jeden týden po chirurgickém zákroku vykazovaly bypassové mysi významné rozdíly v populaci strevního mikróbu. Doslo k posunu smerem k více bakteriím nalezeným u stíhlých jedincu a méne tech, které byly nalezeny u obézních jedincu.
Tri týdny po operaci obíhaly mysi s bypassem 30% jejich telesné hmotnosti.
A obe skupiny mysí, které mely falesné operace, neprokázaly zádnou zmenu ve strevních mikroorganismech, i kdyz skupina na strave s omezeným príjmem kalorií vykázala stejnou váhu jako by-passové mysi.
Zkousky na metabolizaci mysí také ukázaly, ze bypassové mysi pouzívaly více energie nez mysi, kterí meli falesné operace, i kdyz jejich hladina fyzické aktivity byla stejná.
Kaplan a jeho kolegové pak vzali vzorkové vzorky z kazdé ze trí skupin mysí a prenesli je do mysí, které byly chovány tak, aby nemely zádné mikróby ve streve.
Po dvou týdnech mysi bez klícek, které dostaly vzorky cípku od bypassových mysí, vykázaly významné mnozství váhy.
Mys bez klícek, které dostávaly vzorky strev od mysí, které mely falesné operace (vcetne skupiny, která ztratila stejné mnozství hmotnosti jako by-pass mysi) zustala stejná váha.

Stopa muze lezet v mastných kyselinách s krátkým retezcem

Vedci neprosetrili, jak zmeny ve strevních mikrobách zpusobují úbytek hmotnosti a naznacují, ze je to otázka, na kterou je treba odpovedet dalsími studiemi.
Ale nalezli nejaké stopy. Napríklad existovaly rozdíly v mnozstvích mastných kyselin s krátkým retezcem ve strevech mysí, coz vedlo výzkumníky k otázce, zda ruzné smesi mikrobu zpracovávají potravu jinak a tak, zejména proto, ze jiz známe, ze mastné kyseliny s krátkým retezcem pomáhají regulovat metabolismus.
Kaplan, který je také docentem medicíny na Harvardské lékarské fakulte, ríká, ze musíme zjistit mnohem víc, jak zmeny ve strevních mikrobech zpusobené zaludecním bypassem zpusobují zmeny v metabolismu.
Napríklad operace zaludecního bypassu vede ke zlepsení cukrovky a dalsích metabolických poruch. Takze do jaké míry jsou tato zlepsení výsledkem zmen ve strevních mikrobech?
"... a pak se musíme naucit, jestli dokázeme tyto úcinky vyvolat bud mikrobiálními zmenami nebo souvisejícími metabolickými zmenami bez operace," ríká Kaplan.
"Schopnost dosáhnout i nekterých z techto úcinku bez chirurgického zákroku by nám poskytla zcela nový zpusob lécby kritického problému obezity, který by mohl pomáhat pacientum, kterí nejsou schopni nebo nechtejí mít operaci." on pridává.
Prostredky z Národních ústavu zdravotnictví a Ethicon Surgical Care pomohly financovat studium.
V dalsí nedávné studii, která se týkala strevních mikrobu a plynu, které produkují, vedci zjistili, ze dechový test muze naznacovat, jak citlivá osoba má rozvoj obezity.
Napsal Catharine Paddock PhD