Cást mozku spojená s pozdejsími onemocneními - dusledky pro Alzheimerovou chorobu

Ze zkuseností obvykle máme tendenci predjímat zvuk hromu jen chvíli po stretu blesku. Nová zpráva zverejnená v prosincovém císle Veda ze výzkumníci z Picower Institute for Learning and Memory na MIT poprvé identifikovali cást mozku, která je zodpovedná za toto zdrzení. Toto zjistení by mohlo mít potenciální dusledky pro lécbu Alzheimerovy nemoci.
Jednou z prvních oblastí mozku, která je postizena Alzheimerovou chorobou, je entorinální kura (EC). Je zajímavé poznamenat, ze osoba s raným nástupem Alzheimerovy choroby provádí úkoly s pametí s prodlevou mezi ucením a odvoláním predmetu.
Studijní spoluautor Junghyup Suh, vedecký pracovník Picower Institute, ríká:

"Nase nálezy poskytují nové poznatky o tom, jak se u pacientu s Alzheimerovou chorobou projevují nedostatky v pracovní pameti s následným selháním vzniku epizodické pameti.
Krome toho identifikací okruhu odpovedných za kognitivní deficity u lidských pacientu s onemocnením zacínáme vytváret potenciální rámec pro selektivní terapeutické intervence u Alzheimerovy choroby. "

Casová asociace, jako je cekání na hrom, kdyz videli blesk nebo predvídali vcelí bodnutí po vyslechnutí bzucivého hmyzu, je proces, pri kterém se první smyslový zázitek oddelí od jeho souvisejících zkuseností krátkým casovým obdobím.

Vedci zjistili, ze vstupy z cásti mozku nazvané EC vrstvy III do hippocampu jsou rozhodující pro casové asociace. Tato vrstva, která je tvarovaná jako morský koník, je zodpovedná za formování a získávání pameti.
Suh rekl:

"Tato studie poprvé ukazuje, ze ES je dulezité pro zpracování neprumyslových informací, jako je casový prvek epizodické pameti."

EC pusobí jako rozhraní mezi hipokampem a neokortexem a predpokládá se, ze se podílí na získávání a konsolidaci prostorových pametí, stejne jako na jemných ladicích bunkách v hippocampu.

Drívejsí výzkum nezávislý na MIT prokázal, ze ruzné druhy bunek v ES jsou spojeny s místem, kde je zvíre ve vesmíru, coz naznacuje, ze EC prenásí prostorové informace na hippocampus. Dále studie prokázaly, ze nekteré bunky v ES mohou po dobu nekolika desítek sekund nepretrzite strílet. Pri absenci senzorických vstupu muze tento typ nepretrzitého vypalování pomoci udrzovat smyslovou informaci, napríklad bzucení a blesk.
Suh uzavírá:

"Tato studie je jednou z prvních, která zkoumala interakce mezi hipokampu a jeho sousedními kortikálními oblastmi v kognitivních procesech s vyuzitím genetických nástroju s velkou casovou a prostorovou specificností a také otevírá dvere budoucímu výzkumu s ohledem na to, jak hipokamp a ES komunikují, zpracovávat informace a rídit chování. "

Napsal Petra Rattue