Parkinsonova rizika spojená se specifickými genetickými variantami

Specifické geny a zmeny v jejich expresi mohou mít vliv na riziko osoby vyvolané Parkinsonovou chorobou (PD), uvedli výzkumníci z Boston University School of Medicine (BUSM) PLOS ONE.
Vedci tvrdí, ze provedli první hodnocení genetických variant v souvislosti s Parkinsonovou chorobou.
Jeanne Latourelle, DSc a Richard H. Myers, PhD, vysvetlují, ze nedávná studie publikovaná PDGC (PD Genom Wide Association Study Consortium) prokázala, ze lidé s genetickými variantami v genech HLA, MAPT, SNCA nebo RIT2 , a GAK / DGKQ meli vyssí nez prumer riziko vzniku Parkinsonovy nemoci. V této studii vsak mechanismus vyssího rizika nebyl stanoven.

Bostonská univerzitní lékarská skola hlásena v PLOS ONE v cervenci 2012, ze gen FOXO1 hraje dulezitou roli v patologických mechanismech Parkinsonovy nemoci. Tato studie ríká, ze pouzila nejvetsí pocet vzorku mozku pouzívaných v siroko genomové expresní studii PD.
Latourelle navrhl, ze mozná genetická varianta by mohla zmenit zpusob, jakým je gen exprimován v mozku, coz vede k vyssímu riziku vývoje Parkinsonovy choroby.
Vedci ríkají, ze jejich nálezy mohou pripravit cestu k lécbe, aby opravily genetické varianty, a tak prípadne zvrátit úcinky Parkinsonovy nemoci.

26 pacientu s Parkinsonovou chorobou ve srovnání s 24 zdravými kontrolami

Latourelle a kolegové se rozhodli zjistit, jaký muze být vztah mezi geneticky modifikovanými variantami asociovanými s PD a úrovní genových expresí zjistených v celním kortexu 26 osob, které byly diagnostikovány s Parkinsonovou nemocí, 24 vzorku z mozku zdravých jedincu.
Urcili genovou expresi pomocí mikroskopu, který testoval, jaké úcinky genetických variant byly na expresi genu umístených velmi blízko varianty - tzv. Cis-efekty - a genu, které byly daleko od varianty, jako jsou geny na úplne jiném chromozomu , nazývaný trans-efekt. Rekapitalizacní úcinky jsou úcinky na velmi blízké geny, zatímco trans - efekty jsou na vzdálených genech.
Pri analýze cis-úcinku bylo pozorováno, ze mnoho genetických variant v oblasti MAPT vykazuje významnou souvislost s expresí nekolika blízkých genu, vcetne genu LOC644246, duplikovaných genu LRRC37A a LRRC37A2 a genu DCAKD.
Pozorovali také významné cis-efekty mezi variantami HLA oblasti na chromozómu 6 a HLA-DQA1 a HLA-DQA1, dva geny, které byly velmi blízké.
Pri zkoumání trans-efektu nalezli 23 variací DNA sekvence, které byly statisticky významné ve variantách od genu RIT2, MAPT a SNCA.
Myers rekl:

"Identifikace specificky zmenených genu v PD otevírá moznosti jejich dalsího studia v modelových organismech nebo bunecných liniích s cílem identifikovat léky, které mohou odstranit vady jako lécbu PD."

V prosinci roku 2011 vedci z neurologického výzkumu Australia a University of New South Wales v Sydney v Austrálii zjistili, ze genetické faktory mohou predpovedet vývoj Parkinsonovy nemoci.

Rizikové faktory, o nichz je známo, ze jsou spojeny s Parkinsonovou chorobou

Odborní lékari jiz mnoho let vedí, ze nekteré rizikové faktory, vcetne genetických, jsou spojeny s vyssím rizikem vzniku Parkinsonovy nemoci. Níze jsou uvedeny nejcasteji popsané rizikové faktory:

• Stárí - starsí lidé mají mnohem vyssí riziko vzniku Parkinsonovy nemoci ve srovnání s mladými lidmi. Nekterí mladsí lidé vyvinuli PD, ale to je velmi vzácné.


• Genetika - pokud máte blízkého príbuzného s Parkinsonovou chorobou, je vase riziko vývoje sami o neco vyssí nez prumer. Blízký príbuzný znamená bratra, sestru, matku nebo otce. Tato studie velmi pozorne zkoumala genetickou vazbu.


• Sex - muzi mají o neco vetsí riziko rozvoje PD nez zeny.


• Vystavení nekterým toxinum - lidé, kterí byli vystaveni nekterým druhum pesticidu, herbicidu nebo oxidu uhelnatému, mají vetsí pravdepodobnost, ze rozvinou PD nez ostatní.


• Nekteré léky na predpis - jako jsou léky uzívané k lécbe psychózy a tezké paranoie, mohou zpusobit parkinsonismus (stavy s Parkinsonovými príznaky)

Napsal Christian Nordqvist