Parkinsonova choroba muze být dusledkem "vyhorení mozkových bunek"

Parkinsonova nemoc muze být dusledkem energetické krize v mozkových bunkách, které mají neobvykle vysoké energetické potreby, aby mohly ovládat pohyb. Krize zpusobuje, ze bunky se prehrívají a vypálí.
Výzkumníci zjistili, ze Parkinsonova choroba vzniká v komplexních neuronech s mnozstvím vetví, které vyzadují vysokou úroven energie.

Toto bylo zjistení nové studie vedené výzkumnými pracovníky na univerzite v Montrealu v Kanade Soucasná biologie.

Vedoucí výzkumný pracovník Louis-Éric Trudeau, profesor farmakologie a neurovedy, který strávil posledních 17 let studiem cásti mozku, která zpusobuje Parkinsonovu chorobu, schizofrenii a drogovou závislost, ríká:

"Stejne jako motor neustále bezící vysokou rychlostí, musí tyto neurony produkovat neuveritelné mnozství energie, aby fungovaly. Zdá se, ze se vycerpávají a predcasne zemrou."

Doufá, ze zjistení budou lépe predstavovat Parkinsonovou chorobu na zvírecích modelech a povedou k nové lécbe. Poznamenává, ze je velmi obtízné reprodukovat príznaky Parkinsonovy nemoci u mysí, i kdyz vkládáte do genomu lidské geny.

To by pak mohlo vést k objevování léku, které pomohou mozkovým bunkám snízit svou spotrebu energie nebo úcinneji vyuzívat energii, a tím snízit skody, které se v prubehu casu hromadí. Tým uz tento cíl usiluje.

Parkinsonova nemoc pochází ze smrti mozkových bunek v nekolika omezených oblastech mozku, jako je substantia nigra. Mozkové bunky postizené Parkinsonovou chorobou uvolnují dopamin, chemický posel, který pomáhá regulovat pohyb, emocní reakce a dalsí funkce.

Jak se progrese onemocnení projevuje, mnozství dopaminu produkovaného v mozku se snizuje a príznaky - které zahrnují tres, pomalost, ztuhlost a zhorsenou rovnováhu - postupne zhorsují, címz je stále obtíznejsí chodit, mluvit, starat se o sebe a mít normální zivot.

Mitochondrie "nucena pracovat na výskytu vyhorení"

Za poslední 3 roky tým vysetruje, proc mitochondrie uvnitr bunek v oblastech mozku postizených Parkinsonovou nemocí pracuje tak tvrde a prehrátá. Mitochondrie jsou malé síly, které produkují energetické bunky, které potrebují k fungování, rustu a uvolnování signálu.

Rychlé fakty o Parkinsonove nemoci

• Odhaduje se, ze 7 az 10 milionu lidí po celém svete zije s Parkinsonovou chorobou
• Muzi mají 1,5 krát vyssí pravdepodobnost, ze mají Parkinsonovou chorobu nez zeny
• Kazdý clovek s Parkinsonovou chorobou bude mít ruzné príznaky.

Dalsí informace o Parkinsonove nemoci

Zjistili, ze bunky v techto oblastech mozku mají velmi slozité struktury se spoustou vetví a míst, kde se chemické posly uvolnují, a naznacují, ze je to slozitost, která vyzaduje vysokou úroven energie.

Prof. Trudeau poznamenává, ze jejich závery podporují myslenku, ze tyto slozité neurony nutí jejich mitochondrie pracovat na míre vyhorení, aby uspokojily své energetické nároky, coz by vysvetlovalo jejich zrychlené zhorsení.

"Abychom pouzili analogii motoru," ríká, "auto, které se prehrívá, spálí výrazne více paliva a ne prekvapive skoncí v garázi casteji."

S pribývajícím vekem muze tato slozitost také zpusobit, ze mozkové bunky jsou obzvláste zranitelné - pravdepodobne selhávají a umírají, coz vyvolává Parkinsonovu chorobu, coz je podmínka, která se projevuje prevázne pozdeji v zivote.

Profesor Trudeau ríká, ze se zvysuje ocekávaná délka zivota, stejne jako výzva k nalezení lécby neurodegenerativních onemocnení, jako je Parkinsonova choroba, protoze:

"Z evolucního hlediska se nekterí z nasich neuronu pravdepodobne neplánují trvat 80, 90 nebo 100 let, jak vidíme stále víc a víc. Je mozné ocekávat, ze nekteré cásti naseho tela jsou méne schopné vydrzet úcinky cas."

Ale doufá, ze protoze Parkinsonova choroba postihuje pouze omezenou cást mozku, úcinná lécba bude nalezena dríve nez pozdeji.

Mezitím, Zdravotní novinky dnes se také dozvedela o jiné studii, která zjistila, ze dve proteiny mohou hrát klícovou roli v progresi Parkinsonovy nemoci. Vedci z The Rockefeller University a Columbia University v New Yorku tvrdí, ze oba proteiny vypadají, ze chrání mozkové bunky, které jsou nejvíce postizeny Parkinsonovou chorobou, a onemocnení nastane, kdyz se jejich aktivita snízí.