Parkinsonova demence: príciny, príznaky a výhled

Obsah

1. Co je demence u Parkinsonovy nemoci?
2. Príciny a rizikové faktory
3. Diagnostika demence u Parkinsonovy choroby
4. Lécba a prevence

Parkinsonova choroba je progresivní onemocnení nervového systému, které muze ovlivnit pohyb cloveka a jeho schopnost provádet kazdodenní cinnost.

Onemocnení zpusobuje poskození nervových bunek, které jsou zodpovedné za produkci dopaminu, chemické látky v mozku, které pomáhají pri prenosu elektrických impulzu do svalu. Bez techto impulzu má clovek potíze se pohybovat koordinovane.

Parkinsonova nemoc muze ovlivnit pohyb cloveka, ale muze také ovlivnit myslenkové procesy, mentální funkce a pamet. Výsledkem muze být stav nazvaný Parkinsonova nemoc.

Co je demence u Parkinsonovy nemoci?

Parkinsonova choroba je zpusobena demencí, kdy se v mozku vytvárí loziska slouceniny, známá jako alfa-synuclein. Tyto proteiny se nazývají Lewy tela.

Parkinsonova demence ovlivnuje mysl i telo.

Príznaky spojené s Parkinsonovou chorobou zahrnují:

• Úzkost a podrázdenost
• Zneuzívání
• Deprese
• Obtíznost spát dobre
• Obtíznost mluvit jasne
• Obtíznost pri ctení a interpretaci
• Nadmerná ospalost behem dne a rychlé ocní pohyby
• Zmena pameti
• Paranoia
• Vizuální halucinace

Jak se demencí Parkinsonovy nemoci porovnává s jinými typy demencí?

Demence je dusledkem fyzických zmen v mozku, které mohou vést ke ztráte pameti a neschopnosti jasne myslet. Existuje nekolik typu demence.

• Alzheimerova choroba: Podle Alzheimerovy choroby je Alzheimerova choroba nejcastejsím typem demence, která postihuje 60 az 80 procent vsech lidí s demencí. Symptomy zahrnují depresi, postizenou komunikaci, zmatenost, obtíznost chuze a potíze s polykáním.
• Creutzfeldt-Jakobova choroba: Creutzfeldt-Jakobova choroba (CJD) predstavuje radu onemocnení, které mohou zahrnovat "chorobu sílených krav". Osoba s CJD muze zaznamenat rychlou zmenu pameti, chování a pohybu.
• Demence s tely Lewy: Tento stav zpusobuje ukládání alfa-synuclein v mozku cloveka. Príznaky mohou být podobné príznakum Alzheimerovy nemoci. Lidé s demencí s tely Lewy mohou také zazít poruchy spánku a zrakové halucinace a mohou mít nestabilní chuzi.
• Frontotemporální demence: Frontotemporální demence casto postihuje lidi v mladsím veku, ale nemá zádné definované zmeny v mozku. Zpusobuje vsak zmeny osobnosti, chování a pohybu.
• Huntingtonova choroba: Tato genetická porucha je zpusobena defektem genu na chromozomu 4, který vede ke zmenám nálady, abnormálním pohybum a depresi.
• Smísená demence: Smísená demence se vyskytuje, kdyz osoba má demenci kvuli více nez jedné prícine, jako je napríklad demencí Lewyho tela s vaskulární demencí nebo Alzheimerovou chorobou.
• Normální tlakový hydrocefalus: Tlak kapaliny v mozku muze zpusobit tento stav. Ovlivnuje pamet, pohyb a schopnost osoby ovládat mocení.
• Cévní demenci: Také známý jako postmenulace po demence, tento stav nastává poté, co osoba utrpí mrtvici, coz je krvácení nebo blokáda cévy v mozku. Tento typ demence ovlivnuje myslení cloveka a jeho fyzické pohyby.
• Wernicke-Korsakoffuv syndrom: Tento stav nastává kvuli dlouhodobému nedostatku vitaminu B1 nebo thiaminu. To je nejbeznejsí u tech, kterí zneuzívají alkohol. Hlavním príznakem je vázne poskozená pamet.

Demence s Lewyovými tely a demencí Parkinsonovy nemoci jsou podobné tím, ze oba zpusobují tvorbu Lewyho tela. Nicméne, zpusob, jakým Lewy tela tvorí pri demenci Parkinsonovy nemoci, se lisí od tech, které se tvorí v demenci tela Lewyho.

Príciny a rizikové faktory

Vetsina prícin Parkinsonovy choroby jsou idiopatické. To znamená, ze doktor neví, proc má clovek tento stav. Nicméne podle Johns Hopkinsovy medicíny je nejcastejsí prícinou Parkinsonovy nemoci nejcasteji genetické vady, prípadne zdedené od rodice.

Parkinsonova nemoc muze být spojena s genetickými vadami predanými od rodicu.

Výzkumníci identifikovali nekolik rizikových faktoru, které mohou u cloveka s Parkinsonovou chorobou casteji prokázat demence.

Mezi tyto rizikové faktory patrí:

• Pokrocilý vek v dobe diagnózy
• Zkusenosti s nadmernou denní spavostí
• Zkusenosti s halucinacemi pred dalsími príznaky demence
• Mít specifický Parkinsonovu príznak, který zpusobuje, ze osoba má potíze s zahájením kroku nebo muze zastavit strední krok pri chuzi
• Dejiny slabé myslenky
• Príznaky váznejsího poskození pohybu nez vetsina lidí s Parkinsonovou chorobou

Vedci vsak nevedí, proc nekterí lidé s Parkinsonovou nemocí rozvíjejí poskození nervu, které ovlivnují myslení i problémy s pohybem.

Co je parkinsonismus?Parkinsonismus vykazuje príznaky, které jsou spojeny s Parkinsonovou chorobou, ale mohou jít o dalsí podmínky. Zjistit více.Prectete si ted

Jak postupuje Parkinsonova nemoc v prubehu casu?

Podle Alzheimerovy asociace odhaduje 50 az 80 procent lidí s Parkinsonovou chorobou Parkinsonovou chorobu. Prumerná progrese casu od diagnózy Parkinsonovy nemoci az po demenci Parkinsonovy choroby je 10 let.

Parkinsonova nemoc muze mít vliv na schopnost osoby zít sami. Je to proto, ze pokrocilé fáze mohou ovlivnit komunikaci, schopnost porozumet mluvenému jazyku, pameti a obtíznosti venovat pozornost.

Diagnostika demence u Parkinsonovy choroby

Clovek bude nejcasteji diagnostikován Parkinsonovou chorobou dríve, nez zacnou príznaky demence. Je to proto, ze osoba má vetsí pravdepodobnost, ze vyvine problémy s mobilitou dríve, nez dojde k jakýmkoli zmenám ve zpusobech myslení.

Pokud se clovek projeví temito príznaky, lékar by je mel sledovat jak pri pohybu, tak pri myslenkových zmenách.

Jedna osoba by mela informovat svého lékare, pokud se vyskytne nekterý z následujících príznaku:

• Deprese
• Obtíze myslet jasne
• Halucinace
• Ztráta pameti
• Poruchy spánku

Nekteré z techto príznaku mohou být vedlejsí úcinky léku uzívaných k lécbe Parkinsonovy nemoci, ale pokud se u kazdého objeví nekterý z nich, meli by o tom informovat svého lékare, aby mohli vyloucit mozné príciny demence.

Lékari mohou mít potíze s diagnózou demence, protoze neexistuje zádný test, který by definitivne mohl ríci, ze osoba má demenci nebo specifický typ demence.

Prvním krokem, který doktor muze udelat, je zvázit celkové zdraví cloveka. Mohou také zaznamenávat jakékoliv zmeny ve zdraví, pohybu a chování v prubehu casu. Nekterí clenové rodiny nebo opatrovníci budou muset poskytnout tyto informace, nebot osoba nemusí vzpomenout nebo si je vedoma vsech zmen.

Pokud osoba s Parkinsonovou nemocí zacne po diagnóze pocitovat symptomy demence 1 rok nebo déle, lékar muze diagnostikovat stav jako demenci Parkinsonovy nemoci.

V tomto okamziku lékar také doporucuje zobrazovací studie, jako je napríklad vysetrení magnetickou rezonancí (MRI), které mohou identifikovat jakékoli zmeny mozku, které by mohly zpusobit príznaky.

Príklady by mohly být nádor na mozku nebo omezený prutok krve do mozku. Kontrola nemusí nutne potvrdit, ze osoba má demenci Parkinsonovy nemoci, ale vyloucí dalsí mozné príciny.

Lécba a prevence

Pro Parkinsonovu demenci neexistuje zádná lécba. Místo toho jsou lécby zamereny na snízení symptomu spojených s demencí. To muze zahrnovat léky.

Léky a jiné druhy terapie mohou lidem pomoci vyrovnat se s Parkinsonovou demencí.

Príklady lécivých léku zahrnují:

• Antidepresiva: Lékari nejcasteji predepisují selektivní inhibitory zpetného vychytávání serotoninu (SSRI), jako je Prozac, Celexa, Lexapro nebo Zoloft, ke snízení deprese.
• Inhibitory cholinesterázy: Tyto léky jsou urceny ke snízení úcinku poklesu myslenek u pacientu s demencí.
• Clonazepam: Tento lék muze pomoci zvýsit kvalitu spánku.
• L-dopa: Tento lék muze snízit pohyb postizený Parkinsonovou chorobou, ale muze zhorsit príznaky zmatenosti a demence.

Lékari mohou také predepisovat antipsychotika, ale musí tak ucinit s opatrností. To proto, ze vedlejsí úcinky mohou snízit psychotické príhody, ale zvýsit symptomy Parkinsonovy choroby. Tyto léky mohou rovnez zpusobit zvýsené zmatenost a zmeny ve vedomí.

Americká administrativa pro potraviny a léciva (FDA) nedávno schválila novou antipsychotiku, známou jako pimavanserin nebo Nuplazid. U tohoto léku bylo prokázáno, ze úcinne lécí halucinace, aniz by vyvolalo vedlejsí úcinky nekterých jiných antipsychotických léku.

Lékari mohou predepsat kombinaci techto léku jako prostredku ke snízení symptomu. Pri zvazování lécby je dulezité diskutovat jak prínosy, tak i vedlejsí úcinky.

Lidé s Parkinsonovou chorobou mohou také tezit z fyzické, profesní a logopedické terapie pro zlepsení pohybu a komunikacních schopností.

Prevence Parkinsonovy demence

V soucasné dobe lékari neví, jak predcházet Parkinsonove nemoci. Zatímco nekterí lidé mohou mít genetickou náchylnost k nemoci, výzkumníci nezjistili specifický gen.

Je obtízné doporucit reprodukcní zmeny nebo genetické testy, protoze vetsina lidí není Parkinsonovou chorobou postizena az pozdeji. To muze znamenat, ze osoba nebude vedet, ze jsou postizeni, dokud jejich synové nebo dcery jiz nemají deti.

Výhled

Ocekávaná délka zivota lidí s demencí Parkinsonovy choroby je odlisná od tech s Parkinsonovou chorobou. Podle Nadace Parkinsonovy nemoci uhynulo ve veku 6 let 79,1 procenta lidí s demencí Parkinsonovy nemoci, zatímco 64 procent zemrelo s Parkinsonovou chorobou.

Zatímco demence ovlivnuje míru prezití cloveka, existuje mnoho léku, lécby a podpory dostupné osobe, která má Parkinsonovu chorobu. Vedci pracují na nových lécích a lécbe. To muze nakonec vést k vylécení.