cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Papír vyzývá k dalsímu výzkumu mikrobu jako príciny Alzheimerovy choroby

Casopis od více nez 30 výzkumníku a lékaru uvádí, ze ve svetle stále rostoucího poctu studií, které se týkají Alzheimerovy choroby, je cas prehodnotit myslenku infekce jako prícinu neurodegenerativní poruchy.
Autori chtejí venovat více pozornosti myslence, ze mikrobi najdou cestu do mozku pres krevní obeh a jsou v klidu, dokud nebudou vyvolány stárnutím, úbytkem imunitního systému nebo stresem.

V redakci v Journal of Alzheimerova choroba, odborníci tvrdí, ze se obávají, ze hlavní pruzkum zjevne zanedbává myslenku, ze mikrobi mohou být prícinou Alzheimerovy nemoci - i kdyz lécba zalozená na ní muze zpomalit nebo zastavit onemocnení.

Poukazují zejména na dukazy, které spojují vývoj Alzheimerovy nemoci (AD) se tremi mikroby: viru, který zpusobuje opary - herpes simplex virus typu 1 (HSV1) - bakterie chlamydií a typ bakterie ve tvaru vývrtky spirochaete. Poznamenávají:

"Stále rostoucí pocet techto studií (nyní kolem 100 na HSV1) vyzaduje opetovné zhodnocení infekce a koncepce AD."

Autori, vcetne odborníku z univerzit Oxford, Cambridge, Manchester a Edinburgh ve Velké Británii, ríkají, ze hojné údaje o mikrobech v rozvoji Alzheimerovy choroby byly z velké cásti ignorovány nebo odmítnuty jako kontroverzní.

Také poznamenávají, ze návrhy na klinické zkousky, které by následovaly po tomto dukazu, byly odmítnuty - i pres to, ze jsme za posledních 10 let pozorovali selhání více nez 400 klinických testu, které testovaly více prijatých teorií Alzheimerovy choroby.

"Nezvratný dukaz spících mikrobu v Alzheimerove chorobe"

Experti povazují opozici za myslenky, které navrhují k obrovskému odporu, který se setkal s mnoha studiemi, které prokázaly, ze rakovina muze pocházet z viru nebo ze bakterie mohou zpusobit zaludecní vredy - myslenky, které se ukázaly jako správné v klinických studiích a vývoji následných nových lécby.

Autori chtejí venovat vetsí pozornost myslence, ze mikrobi nacházejí cestu do mozku pres krevní obeh a lezou v klidu, dokud nejsou vyvolány stárnutím, poklesem imunitního systému nebo ruznými druhy stresu.

Jakmile se aktivují, mikroby pak poskozují mozkové bunky - bud prímo, nebo prostrednictvím zánetu. Tento prístup také naznacuje, ze beta-amyloid - vadný protein, který se nachází v mozku lidí s Alzheimerovou chorobou - není primární prícinou onemocnení, ale "zpocátku se zdá být pouze obranným mechanismem," poznamenávají redakcní autori.

Jeden z autoru, Douglas Kell, profesor na Fakulte chemické univerzity v Manchesteru a také Manchesterský biotechnologický institut, ríká, ze existují dukazy, ze skryté mikroby se skrývají v tom, co bylo povazováno za sterilní cervené krvinky - zjistení, které má dusledky pro krevní transfúze. Popisuje mechanismus spoustení:

"Ríkáme, ze existují nepopiratelné dukazy, ze Alzheimerova choroba má spící mikrobiální slozku a ze to muze být probudeno dysregulací zeleza. Odstranení tohoto zeleza zpomalí nebo zabrání kognitivní degeneraci - nemuzeme ignorovat vsechny dukazy. "

Dalsí redaktorka Prof. Resia Pretorius z Pretorské univerzity v Jizní Africe dodává:

"Mikrobiální prítomnost v krvi muze také hrát zásadní roli jako prícinný cinitel systémového zánetu, který je charakteristický pro Alzheimerovu chorobu - zejména slozku bakteriální bunecné steny a endotoxin, lipopolysacharid."

Prof. Pretorius ríká, ze existují také dukazy o tom, ze to muze vést k zánetu mozku a beta-amyloidovým plakum pozorovaným u Alzheimerovy choroby.

Autori poznamenávají, ze nápady a závery, o nichz se zmínily, by mohly mít také dusledky pro Parkinsonovu chorobu a dalsí mozkové stavy.

"Nedostatecné dukazy, zádný presvedcivý dukaz," ríkají ostatní

Na papír se objevila smísená reakce. Dr. James Pickett, vedoucí výzkumu ve spolecnosti Alzheimer ve Spojeném království, uznává, ze mnoho viru, bakterií a hub, které se vyskytují v mozku starsích lidí, se jeví casteji v mozku tech, kterí umírají s Alzheimerovou chorobou. Poznamenává ale:

"Zatímco tato pozorování jsou zajímavá a vyzadují dalsí výzkum, v soucasné dobe neexistují dostatecné dukazy, které by nám ríkaly, ze mikrobi jsou v naprosté vetsine prípadu zpusobováni Alzheimerovou chorobou."

Ríká, ze láska by chtela lidem uklidnit "nezustává presvedcivý dukaz, ze Alzheimerova choroba je nakazlivá nebo muze být predána z cloveka na cloveka jako virus".

Dodává, ze charitativní organizace vítá výzkum vsech mozných prícin demence a zlepsuje diagnostiku, lécbu a prevenci této nemoci.

Reakce ostatních Alzheimerových odborníku je méne chránena. John Hardy, profesor neurovedy na University College v Londýne, naznacuje, ze vetsina výzkumníku pracujících na Alzheimerove chorobe nesouhlasí s redakcním textem. On je hlásen ruznými médii ríkají:

"Jedná se o názor mensiny na výzkum Alzheimerovy choroby." Neexistují presvedcivé dukazy o infekcích zpusobujících Alzheimerovu chorobu. "Musíme mít vzdy otevrenou mysl, ale tento redaktor neodrází to, co vetsina výzkumníku povazuje za Alzheimerovu chorobu."

Mezitím, Zdravotní novinky dnes nedávno se dozvedeli o studii, která ukazuje, ze jiz schválený protirakovinový lék muze zpomalit nástup Alzheimerovy nemoci.

Vyhrívání luzek riziko rakoviny dvojnásobné, ze letního slunce

Vyhrívání luzek riziko rakoviny dvojnásobné, ze letního slunce

Riziko rakoviny kuze z opalovacích luzek je dvakrát vyssí nez ve stredomorském letním slunci ve Stredozemním mori. Zjistení pochází z nové studie, kterou provedl tým výzkumníku na univerzite v Dundee ve Skotsku a publikoval v britském zurnálském oddelení dermatologie.

(Health)

Votrient (Pazopanib) pro sarkom mekkých tkání schválený FDA

Votrient (Pazopanib) pro sarkom mekkých tkání schválený FDA

Prípravek Votrient (pazopanib) byl schválen FDA pro lécbu sarkomu mekkých tkání u pacientu, kterí jiz podstoupili chemoterapii. Sarkom mekkých tkání je typ rakoviny, který zacíná ve vláknitých tkánových cévách, tuku, svalu nebo jiné podpurné tkáni v tele. Rakovina se rozvíjí v mezenchymálních bunkách.

(Health)