Rakovina vajecníku muze být detekována nejdríve testováním bunek z delohy nebo delozního cípku

Prukopnická technologie biophotonie vyvinutá v USA dokáze odhalit zmeny v bunkách z delozního cípku a delohy, které mohou naznacovat pocátecní stadium rakoviny vajecníku, podle studie publikované tento mesíc Mezinárodní zurnál rakoviny.
Vedci popisují, jak pomocí mikroskopie s cástecnou vlnovou spektroskopií (PWS) mohou detekovat diagnostické zmeny v deloze a bunkách delozního cípku od pacientu s rakovinou vajecníku pomocí minimálne invazivního postupu. Pod bezným mikroskopem by bunky vypadaly normálne.
PWS jiz v predchozích studiích ukázal príslib jako zpusob, jak brzy zjistit rakovinu tlustého streva, pankreatu a plic, a také, stejne jako v této studii rakoviny vajecníku, také bunky ze sousedních orgánu.
Bunky pro tento nejnovejsí studie o karcinomu vajecníku pocházejí z delozního cípku a delohy. Pro predchozí studii o rakovine plic pouzívali vedci bunky, které byly vycesané z tváre. Pro studium rakoviny tlustého streva pocházely bunky z konecníku a pro studium karcinomu pankreatu pocházely z duodena.
Ve vsech prípadech vykazovaly bunky z techto sousedních orgánu zmeny v nanoscitech pri prítomnosti rakoviny.
Pokud se komercializují, vedci z Northwestern University a NorthShore University HealthSystem (NorthShore) v Evanstonu v Illinois verí, ze metoda muze být v klinickém pouzití priblizne za pet let.
"Toto zajímavé zjistení muze predstavovat prulom, který by umoznil personalizaci screeningových strategií pro rakovinu vajecníku pomocí minimálne rusivého testu, který by mohl být spojen s rozbalením papásku," ríká spoluautor Hemant K. Roy z NorthShore.
V soucasné dobe neexistuje zádný spolehlivý zpusob detekce rakoviny vajecníku v raných fázích. Vetsina prípadu není diagnostikována, dokud se rakovina nerozsírí do lymfatických uzlin, coz výrazne snizuje pravdepodobnost vylécení a znesnadnuje lécbu.
PWS pracuje na nanosnímku, coz je mnohem, mnohem mensí nez merítko bezného mikroskopu. Nanometr je jedna miliardtina (10 az mínus 9) metru nebo asi tri az pet atomu siroká (virus je obvykle o velikosti 100 nm).
V tomto merítku je chování cástic a materiálu rízeno spíse tím, co vedci nazývají kvantovými efekty, a dávají jim nový sácek nástroju, s nimiz je mozné pracovat.
PWS vyuzívá rozptyl svetla ke zkoumání nanokompozitní architektury bunek ("nanocytologie") a nabízí vedcum, co autori popisují jako "zmenu paradigmatu" v biomedicínské optice.
"Technologicky jsme prokázali, ze nanokytologie PWS je mimorádne citlivá na bunecnou nano-architekturu v délkách váhy
Roy a jeho kolegové popisují, jak PWS detekovala hluboké zmeny, které jsou nejcasnejsími známými príznaky rakoviny: zmeny, které lze pozorovat v bunkách, které jsou daleko od místa nádoru nebo dokonce dríve, nez zacne vznikat nádor.
Odpovídající autor Vadim Backman, který vyvinul PWS na Northwestern, ríká:
"Byli jsme prekvapeni, ze jsme zjistili, ze u pacientu, kterí meli rakovinu vajecníku, doslo k diagnostickým zmenám v bunkách odebraných z endocervixu. Výhoda nanocytologie - a proc jsme tak nadseni tím, ze - nemusíte cekat, az se objeví nádor, aby se zjistila rakovina."
PWS dokáze identifikovat bunecné rysy tak malé jako 20 nm, coz umozní vedcum odhadnout mnozství poruch v organizaci nanometru v bunce, o cemz je známo, ze je silným ukazatelem prítomnosti rakoviny bud ve stejném, nebo blízkém orgánu.
Test zalozený na PWS by vyuzil toho, co výzkumníci oznacují za "terénní efekt", coz je rozsah, ve kterém bunky, které jsou daleko od maligního nebo premaligního nádoru, vykazují molekulární a jiné zmeny.
Pro tuto nejnovejsí studii Roy, Backman a kolegové testovali endometrium (cást delohy) od 26 pacientu (11 s karcinomem vajecníku a 15 kontrol) a bunek endocervix 23 pacientu (10 s karcinomem vajecníku a 13 kontrol).

Vlozily bunky do snímku a pak je prohlízely pomocí PWS. Nanoarchitektura bunek od pacientu s nádorovým onemocnením byla významne více neusporádaná nez kontrola v endometriových a endocervikálních skupinách.
Backman a Roy spolupracují jiz více nez deset let a ctyri z nich provádejí klinické testy s PWS.
"Zmeny, které jsme videli v bunkách, byly totozné, bez ohledu na orgán, který studujeme," ríká Backman.
"Jsme narazili na univerzální bunecnou fyziologii, která nám pomuze rychleji odhalit tezké onemocnení. Pokud jsou zmeny tak univerzální, musí být velmi dulezité," dodává.
V dalsím nedávném príkladu nanotechnologie v medicíne psali vedci v USA Prírodní nanotechnologie, popisují, jak vyvinuli "nanosponges" maskované jako cervené krvinky, které mohou vycistit nebezpecné toxiny v krvi.
Napsal Catharine Paddock PhD

MERS coronavirus: jsou velbloudi nosicem?

Nová evropská studie zverejnená v tomto týdnu dává první poznámku, ze velbloudy mohou být rezervoárem pro tajemný virus MERS. Psaní v Lancet Infectious Diseases, hlavní autor Dr Marion Koopmans z holandského Národního ústavu pro verejné zdraví a kolegové, popisují zjistení dukazu o tom, ze koronavírusový respiracní syndrom na Stredním východe (MERS-CoV) nebo príbuzný virus infikoval populace velblouda.

(Health)

Rosacea spojená se zvýseným rizikem Parkinsonovy choroby

Rosacea, chronická zánetlivá onemocnení kuze, muze být spojena s Parkinsonovou chorobou pomocí sdílených patogenních mechanismu, uvádí nový výzkum publikovaný online JAMA Neurology. USA vidí kazdorocne kolem 60 000 nových diagnóz Parkinsonovy choroby. Rosacea je chronická kozní onemocnení, vyznacující se zarudnutím a pupínky na obliceji a nekdy také oci.

(Health)