Nase vzpomínky nejsou tak objektivní a spolehlivé, jak si myslíme, ze jsou

Mnozí lidé v USA - v nekterých prípadech významná vetsina, verí, ze pamet je silnejsí, objektivnejsí a spolehlivejsí, nez je skutecne, ukázal nový pruzkum. Jejich presvedcení je v rozporu s desetiletími vedeckého výzkumu. Výsledek pruzkumu a srovnání s posudkem odborníku byly publikovány v casopise Plosná ONE.
University of Illinois profesor psychologie Daniel Simons, který provedl studii s Union College psychologie profesor Christopher Chabris vysvetlil:

"Jedná se o první rozsáhlý národní pruzkum amerického obyvatelstva zamerený na merení intuitívních presvedcení o tom, jak funguje pamet."

Pri výzkumu své knihy "Neviditelná gorila" provedly Simons a Chabris pruzkum, který zkoumá obecné presvedcení (casto nesprávné) o pameti a vnímání.
Simons vysvetlil:

"Nase kniha zduraznuje zpusoby, jakými se mýlí nase intuice o mysli. A jeden z nejpresvedcivejsích príkladu pochází z presvedcení o pameti: Lidé mají tendenci klást vetsí presvedcení o presnosti, úplnosti a zivosti jejich vzpomínek, nez pravdepodobne meli."

Spolecnost SurveyUSA, pruzkum verejného mínení, vedla telefonní pruzkum s dotazem na 1500 osob, pokud souhlasí nebo nesouhlasí s radou tvrzení o pameti.
Témer dve tretiny pridruzené lidské pameti k videokamere, která zaznamenává informace presne pro pozdejsí vyhodnocení. Témer polovina verících vzpomínek se nemení poté, co jsou zázitky zapsány do pameti, a zhruba 40% tvrdí, ze svedectví jediného duveryhodného svedka by bylo adekvátním dukazem pro odsouzení nekoho z trestného cinu.
Mezi dalsími názory na pamet se mohou lisit názory kognitivních psychologu, kterí mají mnoholeté zkusenosti a studují, jak funguje pamet, hlásí vysetrovatelé.
Ackoli zprávy odhalily napríklad to, ze duverní ocití svedci ve srovnání s temi, kterí nemají jistotu, jsou presnejsí, Chabris rekl:

"... i svedky s jistotou jsou spatné
asi 30 procent casu. "

Podle Simona nekolik studií ukázalo, jak mohou být pamet nespolehlivá a dokonce manipulována. Vysvetluje, ze:

"Od tricátých let jsme vedeli, ze vzpomínky se mohou systematicky deformovat. Od osmdesátých let jsme vedeli, ze i pamet pro zivé, velmi smysluplné osobní události se v prubehu casu muze zmenit.
Napríklad (profesor psychologie na Cornellove univerzite) Ulric Neisser ukázal, ze osobní vzpomínky na explozi vesmírné raketoplány Challenger se casem zmenily a profesorka University of California Elizabeth Loftus a kolegové se podarilo predstavit zcela falesné vzpomínky, které lidé verí a verí, jako by skutecne se to stalo. "

Chabris napsal:

"Nesprávnost pameti je dobre zavedená ve vedecké literature, ale mylné intuice o pameti pretrvávají. Rozsah techto neduvery pomáhá vysvetlit to, proc tolik lidí predpokládá, ze politici, kterí si mozná proste pamatují veci spatne, musí být úmyslne lhát."

Výzkumníci vysvetlili, ze tyto nové objevy mají také zásadní dusledky pro rízení v právních vecech.
Simons napsal:

"Nase vzpomínky se mohou zmenit i tehdy, kdyz si neuvedomíme, ze se zmenily. To znamená, ze pokud zalovaný nemuze neco vzpomenout, porota by mohla predpokládat, ze lzou. A nesprávné vykreslení jednoho detailu muze ohrozit jejich duveryhodnost pro jiné svedectví, kdy muze jen odrázet normální omyl pameti. "

Simons je pridruzený k Institutu Beckman v Illinois.
Napsal Grace Rattue